Skutečně účinná druhová ochrana se neobejde bez důvěryhodných a objektivních znalostí činitelů ohrožujících současné a budoucí rozšíření a početnost planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a dalších organismů, kupř. hub. Uvedenému tématu se proto v poslední době věnovalo hned několik studií, přičemž nejúplnější rozbor přinesla v roce 2019 rozsáhlá zpráva Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby (IPBES), jejíž hlavní sdělení jsme představili i v našem časopise (viz Ochrana přírody, 74, 4, 38–41, 2019).

Přehled vybraných aktualit z období červen–červenec 2022

Přestože se někteří exaktní vědci dívají na sociologická šetření poněkud skrz prsty, nejrůznější výzkumy veřejného mínění se staly naprosto běžnou záležitostí. Odpověď na všetečnou otázku, kterých zaměstnání si obyvatelé České republiky považují nejvíce, připomíná evergreen. Na předních místech se pravidelně umísťují kromě lékařů a zdravotních sester vysokoškolští učitelé a vědci. Hlas těchto profesí na podporu ochrany přírody a krajiny proto mívá mezi v nejlepším slova smyslu širokou veřejností významný ohlas.

V tomto roce si připomínáme sto let od narození významné osobnosti české a světové geografie, karsologie a speleologie, doc. RNDr. Vladimíra Panoše, CSc. Pojďme si v krátkosti přiblížit jeho nevšední a opravdu velmi bohatý život. Dalo by se říci hned na úvod, že za jeden lidský život se toho opravdu o moc více stihnout nedá.

Je opravdu cca 11 600 ha lesa v centrální části Křivoklátska z hlediska produkčního tak důležitých, že se stalo velkým problémem změnit zde způsob péče a ponechat větší prostor přírodním procesům?

Nové a plně responzivní jsou nejen hlavní stránky AOPK ČR, ale také weby chráněných krajinných oblastí, které spravuje, nebo web Invazní druhy. Jejich cílem je přiblížení ochrany přírody a krajiny co nejširší veřejnosti. Své místo na stránkách mají i odborná témata nebo metodická podpora a další informace důležité pro subjekty zabývající se ochranou přírody. Návštěvník stránek se dozví, co dělat, když chce například stavět v chráněném území. Stránky se průběžně upravují a doplňují.

Programové prohlášení vlády je ve vztahu k lesům více než kdy jindy ekologicky orientované. Nejen pro člověka, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá, zní skoro jako z říše snů. Uvádí například: „Lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo. Nastavíme systém pozitivní a hospodárné motivace vlastníků pro potřebnou přeměnu lesů – změnu druhové skladby a struktury, přirozenou obnovu, adaptaci na klimatickou změnu a zvyšování biodiverzity. Podpoříme obnovu lesů po kůrovcové kalamitě přírodě blízkými postupy s přirozenou druhovou skladbou na daných stanovištích. Vytvoříme strategii obnovy a přestavby lesních porostů s důrazem na posilování ekosystémových funkcí dle rizika ohrožení rozpadu porostů a biomonitoringu reakce lesů na sucho. Změníme přístup k lesnické politice a stanovíme její dlouhodobé cíle.“ Proč taková rétorika? Asi proto, že stav našich lesů je opravdu neutěšený. Jsou pod tlakem sucha, kůrovce a dalších faktorů oslabeny, poničeny, a nyní proto ve velkém káceny. Dosavadní, tradičně preferovaný model pasečného hospodaření s umělou obnovou porostů, která upřednostňovala smrk a borovici, je zjevně neudržitelný. Kdo navštívil v posledních letech třeba Vysočinu, Jeseníky nebo Lužické hory, ví, o čem je řeč.

Letošním prvním červencovým dnem převzala Česká republika na půl roku předsednictví v Radě Evropské unie. Uvedené poněkud proklamativní konstatování jsme rozvedli bližším pohledem na činnosti očekávané v tomto ohledu na poli ochrany přírody a krajiny, resp. šířeji pojaté péče o biologickou rozmanitost (viz Ochrana přírody, 77, 3, 45–48, 2022).

V minulosti velmi početná populace kočky divoké (Felis silvestris) je nyní v České republice historií. Souběhem událostí bylo zapříčiněno, že se zařadila do seznamu kriticky ohrožených druhů a stala se jedním z nejvzácnějších zástupců naší fauny. Na území ČR se v současnosti objevuje několik jedinců, kteří se zde ovšem nevyskytují trvale, ale pouze se přesouvají do okolních států. Sporadický výskyt představuje důsledek lidské činnosti, která proměnila její přirozené prostředí. Problematika kočky divoké je mezinárodní tématem a realizují se nová opatření, která podporují návrat druhu do přírody.