Podrobné vyhledávání v článcích

Řekněme rovnou, že snahy o ochranu jižního svahu Hádů jsou samozřejmě staršího data. Před patnácti lety však byl založen Pozemkový spolek Hády, organizace, která vznikla právě s cílem záchrany a trvalé ochrany této unikátní lokality.

V tomto díle našeho seriálu zaměřeného na sídelní zeleň se budeme zabývat dřevinami, tedy keřovou a stromovou vegetací zahrad a parků, s ohledem jednak na domácí a exotické druhy, jednak na avifaunu na nich žijící, jako modelovou indikační skupinu. Zároveň nás bude zajímat, jak městskou přírodu vnímá veřejnost a jak může přispět k rozvoji měst a obcí.

V souvislosti se suchem, které postihlo Českou republiku v letech 2014 a 2015, začínají stále více rezonovat snahy o řešení otázek spojených s nedostatkem vody. Suchá období se na našem území historicky vyskytovala, nicméně musíme se připravit na to, že extrémy spojené s dnes již neoddiskutovatelnou změnou klimatu nás budou postihovat čím dál častěji. Je Česká republika dostatečně připravena na tyto změny reagovat? Existuje koncepční a strategická představa toho, co nás čeká a jak se uvedeným změnám přizpůsobit? Jaký bude dopad navrhovaných řešení na českou krajinu, tak jak ji dnes známe?

Tento seriál se bude postupně věnovat zelené infrastruktuře měst, sídelní zeleni, která dnes obklopuje drtivou většinu obyvatel ČR. Městská ekologie je novým oborem populárním tak, jako byla krajinná ekologie před třiceti lety. Pokusím se postupně tuto tématiku, která může ochranu přírody zajímat, přiblížit, jakkoliv ochranářský pohled na ni může být zatím rozporuplný.

Funkční výsadby ovocných dřevin v zemědělské krajině jsou prvním pokusem o návrat  odrůd vhodných pro aleje a sady, u kterých produkční funkce není dominantní. K usnadnění rozhodování o vhodné odrůdě do výsadeb slouží tzv. záchranné sortimenty, které se staly součástí Standardu péče o přírodu a krajinu AOPK ČR. Využít je mohou především administrace projektů, projekční kanceláře, realizační firmy nebo školkaři.

Česká republika je právem označována jako chovatelská velmoc. Chovatelství zde má dlouholetou tradici a počet chovatelů druhů chráněných úmluvou CITES v ČR přesahuje číslo 10 000. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR působí podle § 27 zákona č. 100/2004 Sb. o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi (dále „zákon“) jako vědecký orgán CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). V následujících řádcích se pokusíme čtenářům představit, jaké druhy živočichů byly v letech 2011–2014 v ČR nejčastěji předmětem mezinárodního obchodu.

Značně vzrušená diskuse, vyvolaná nedávnými výstupy „nejznámější české lovkyně“ Michaely Fialové v hromadných sdělovacích prostředcích, představuje jen pokračování dlouhodobější debaty o smysluplnosti lovu ve 21. století (cf. Veselovský 1994). Nezaujatý čtenář nebo divák se nejčastěji setká s oběma krajními názory. Lov volně žijících živočichů je podle jednoho z nich barbarským zabíjením nevinných zvířat (vždycky špatně), nebo naopak propracovanou formou účinné ochrany přírody (vždycky dobře). Pro objasnění příčin letitého sporu proto neuškodí nejprve se vrátit do historie a poté si ve stručnosti představit současné názory na ochranářské aspekty zmiňované problematiky.

Následující text volně navazuje na článek uveřejněný v čísle 1/2015, kde byla problematika škod způsobovaných prasetem divokým obecně shrnuta. Podívejme se nyní na škody působené tímto druhem podrobněji a všimněme si jeho schopnosti působit změny ve svém životním prostředí.

Bělokarpatské louky jsou nepochybně jednou z výkladních skříní české přírody. Jejich kontinuita se podle nejnovějších výzkumů předpokládá už od neolitu a v počtu druhů rostlin na jednotku plochy ve středním měřítku jim patří světové prvenství (přes 70 druhů na jeden metr čtvereční!). Proto je i jejich ochraně věnována mimořádná pozornost.

Bzenecká a Hodonínská Dúbrava se řadí mezi biologicky nejvýznamnější území v ČR. Upuštění od tradičních forem hospodaření a unifikace toho současného (posun v druhové skladbě směrem k nestabilním, pasečně obhospodařovaným borovým monokulturám) ohrožuje mnoho zdejších přírodních vzácností. Právě v této oblasti dochází každé 4 roky k rojení chrousta maďalového, které přidělává vrásky na čelech lesníků.