Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

190 let objevu Mladečských jeskyní

Péče o přírodu a krajinu

autorka: Drahomíra Coufalová

190 let objevu Mladečských jeskyní

Přijíždí-li se do CHKO Litovelské Pomoraví ze západu od Mohelnice, nebo z východu od Olomouce, vystupuje nad pravým břehem řeky Moravy nepřehlédnutelný, ve směru SZ–JV protažený, výrazný geomorfologický hřbet Třesín (345 m). Je největší vápencovou krou devonských vápenců Mladečského krasu. Již pouhý pohled na jeho strmý severní zlomový svah s vápencovými skalisky, prudce padající do údolí řeky Moravy je zcela jedinečný. Největší a nejvýznamnější přírodní bohatství však Třesín ukrývá ve svých hlubinách. Tvoří je rozsáhlý a členitý systém Mladečských jeskyní, jehož současná délka je 1250 m,
z toho je 380 m zpřístupněno pro veřejnost.

Ochrana přírody 5/2016 20. 12. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Výsledky částečné obnovy dvou jihomoravských slanisek a poznámky k péči

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Filip Lysák

Výsledky částečné obnovy dvou jihomoravských slanisek a poznámky k péči

Západně od Mikulova směrem k Dyji leží několik obcí v minulosti obklopených většími plochami pastvin. Bližší pohled na staré mapy dává v kontextu s historickými literárními prameny tušit, že z velké části šlo o slaniska. Výskyt slanomilné vegetace je větší či menší měrou doložen vědeckým bádáním z Březí, Dobrého Pole, Novosedel i Nového Přerova. Není to tak dávno, co tamní slaniska obsahovala biodiverzitu, o které si v ČR můžeme nechat už jenom zdát. Jaké procesy vedly k tak rozsáhlým změnám? Co ohrožuje biodiverzitu zbylých lokalit? Je vůbec možné zachovat alespoň tyto poslední enklávy? V reakci na tyto výzvy jsme se pustili do studia problematiky, pak do přípravy nevelkého projektu a na sklonku roku 2011 i do realizace revitalizačních zásahů. V roce 2015 proběhl průzkum a vyhodnocení, jehož výsledky jsou zde prezentovány.

Ochrana přírody 5/2016 20. 12. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Řízené vypalování porostů

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Pavel Pešout

Řízené vypalování porostů

Oheň byl součástí naší krajiny po mnoho tisíc let. V minulosti byl často používán při hospodaření – bezesporu ho lze považovat za nejstaršího pomocníka při správě pozemků. Dnes je úmyslné vypalování porostů u nás zakázáno. Přitom je zřejmé, že jeho využití je v některých případech odůvodnitelné. Jednoznačně u sekundárních vřesovišť, kde státní ochrana přírody potřebu pracovat s jejich cyklickým vypalováním prezentovala již v r. 1999. Proč dosud není vypalování až na experimenty využíváno a zda se tento stav změní, na to se snaží odpovědět tento příspěvek.

Ochrana přírody 5/2016 20. 12. 2016 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf