Zvláštní číslo

Ochrana přírody 2010 — 2. 8. 2010 — Zvláštní číslo

Úvodem k zvláštnímu číslu

autorka: Rut Bízková

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

nejdříve bych ráda vyjádřila své potěšení nad tím, že mohu přispět do zvláštního čísla časopisu Ochrana přírody, které se věnuje cestovnímu ruchu, tedy oblasti, jež sice nepatří do kompetence Ministerstva životního prostředí (MŽP), ale znamená pro něj na jedné straně velmi významný potenciál, na straně druhé i zásadní ohrožení, zejm. v oblasti ochrany přírody a krajiny. Téma je však úžeji specifikováno na cestovní ruch v chráněných územích, ve kterých jsou kompetence pro změnu na naší straně. Je tedy evidentní, že oblast cestovního ruchu v chráněných územích vyžaduje velmi úzkou a kvalifikovanou spolupráci mezi resorty pro místní rozvoj a životní prostředí. Aby tato spolupráce byla efektivní, musí být navíc podepřena kooperací se zástupci místních i regionálních samospráv, podnikatelů a akademického prostředí.

Zdravé a kvalitní životní prostředí představuje základní podmínku pro rozvoj cestovního ruchu, který se stává jedním z nejvýznamnějších ekonomických, společenských a kulturních fenoménů dnešní společnosti. Cestovní ruch může napomáhat rozvoji, který stabilizuje ráz a životadárné funkce krajiny, může však také významně přispět k její estetické, ekologické a sociální degradaci, což ve svém důsledku vede ke snižování její biologické, geologické a kulturní rozmanitosti. Proto MŽP ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a dalšími kompetentními institucemi a zainteresovanými subjekty hledá způsoby, jak rozvoj cestovního ruchu usměrňovat, aby byly snižovány jeho nepříznivé dopady a umocňovány pozitivní vlivy na životní prostředí, ekonomiku i společnost.

Dlouhodobým záměrem MŽP je systematicky podporovat rozvoj cestovního ruchu zejm. v chráněných územích tak, aby docházelo k minimalizaci jeho nežádoucích vlivů na místní ekosystémy, krajinný ráz i na kvalitu života místních obyvatel. Základní kroky MŽP spočívají v přípravě Strategie rozvoje národních parků, ve spolupráci s MMR na vývoji systému udržitelných modelů cestovního ruchu z prostředků Integrovaného operačního programu, v budování sítě návštěvnických center (Domů přírody) v chráněných krajinných oblastech z prostředků Operačního programu Životní prostředí a dále tzv. ekokempů ve velkoplošných chráněných územích a v záměru vybudovat systém monitorování cestovního ruchu a jeho dopadů v chráněných územích. Snahou MŽP je také motivovat správy chráněných území, aby přistoupily k Evropské chartě udržitelného cestovního ruchu v chráněných oblastech i k implementaci jejích zásad (zejm. formou přípravy strategie udržitelného cestovního ruchu s maximální mírou vtažení zástupců samospráv a místních aktérů cestovního ruchu) a vytvoření statutu správou chráněného území autorizovaného ekoturistického průvodce. Skutečnost, že MŽP v současnosti finalizuje přípravu zmíněné Strategie rozvoje národních parků, ukazuje na aktivní postoj k otázce usměrňování cestovního ruchu na území národních parků. Jedním z rozpracovaných záměrů v této oblasti je příprava metodiky k zajišťování udržitelnosti cestovního ruchu v národních parcích.

MŽP v roce 2005 zpracovalo dokument Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, jehož součástí je kapitola Cestovní ruch. Stěžejním strategickým cílem této části je navržení postupu implementace Zásad pro aktivity související s udržitelným rozvojem cestovního ruchu a biodiverzitou na území zranitelných ekosystémů, navržených v obecné rovině vědecko-technickým poradním orgánem Úmluvy o biologické rozmanitosti ve spolupráci se Světovou organizací cestovního ruchu (UNWTO) a UNEP (Program OSN pro životní prostředí).

Jednou z možností, jak podpořit standardizaci (včetně ekocertifikačních schémat) v oblasti udržitelnosti rozvoje cestovního ruchu a zároveň koordinovat tvorbu ekologicky šetrných produktů a destinace cestovního ruchu, je postupné vytvoření sítě krajských center šetrné turistiky, koordinované již existujícím národním centrem, jejichž posláním by byl koncepčně metodický a organizačně poradenský servis krajům i místním subjektům v oblasti šetrného cestovního ruchu. Národní centrum šetrné turistiky bylo slavnostně otevřeno v roce 2003 tehdejším ministrem životního prostředí Liborem Ambrozkem.

V České republice již několik let funguje Národní program označování ekologicky šetrných výrobků a služeb, v současnosti se dvěma relativně novými kategoriemi, jimiž jsou ubytovací zařízení a kempy. Tato certifikace je plně kompatibilní s ekoznačkou EU – stylizované květiny (The Flower), která je udělována výrobkům šetrným vůči životnímu prostředí, a zároveň zohledňuje stávající schémata hodnocení ekologické kvality, aplikaci systému environmentálního managementu apod.

Velice dynamickým ekocertifikačním schématem je „značení místních výrobků“, kdy podstatným znakem je původ a ekologická šetrnost daného produktu. Místním živnostníkům, zemědělcům, malým a středním firmám certifikace přináší především propagaci a reklamu pro jejich produkty, konkurenční výhody, zvýšení odbytu, pocit sounáležitosti s regionem a možnost vzájemné spolupráce s místními podnikatelskými subjekty.

MŽP pochopitelně upřednostňuje k přírodě a krajině šetrné formy cestovního ruchu. Výhody těchto tzv. „měkkých“ forem spočívají v jejich ověřeném dlouhodobém ekonomickém přínosu (ekoturismus je nejrychleji se rozvíjející formou cestovního ruchu), přičemž přírodní i kulturní hodnoty území, představující základní kapitál tohoto rozvoje, zůstávají zachovány pro další generace a jejich rozvoj. Obyvatelům regionu tento způsob rozvoje přináší nové pracovní příležitosti (např. možnost pracovat jako autorizovaný ekoprůvodce, v propagaci ekoturismu, v regionálních incomingových ekoturistických agenturách a souvisejících službách cestovního ruchu). Pro ochranu přírody zase představuje zajímavý osvětový nástroj a investiční potenciál pro management a údržbu krajiny a je vhodným nástrojem k vylepšování vztahu veřejnosti k ochraně přírody. V neposlední řadě je takové zaměření rozvoje cestovního ruchu v chráněném území výrazem pochopení specifických hodnot území ze strany obyvatel regionu a zřetelným signálem jak pro tuzemské , tak zahraniční návštěvníky, kteří tyto hodnoty dokážou patřičně ocenit.

Významnou aktivitou MŽP v oblasti udržitelného rozvoje cestovního ruchu je iniciace a dohled nad vznikem národních geoparků a metodická a organizační podpora evropských geoparků UNESCO na území České republiky. Koncept geoparku je v podstatě konkrétní a velmi zajímavou realizací myšlenky udržitelného rozvoje, neboť je založen na zájmu a aktivitě místních obyvatel a spočívá ve schopnosti skloubit ochranu a prezentaci krajiny s jejím zodpovědným a obohacujícím rozvojem, zejm. právě formou cestovního ruchu, zaměřeného na zážitkové poznávání krajiny, jejího vývoje a fungování. V současnosti se pod gescí MŽP rozvíjí síť národních geoparků, která funguje na podobných principech jako Síť evropských geoparků. Zatím zahrnuje dva čerstvě vyhlášené národní geoparky (Národní geopark Egeria v Karlovarském kraji a Národní geopark Český ráj), nicméně šest dalších území již projevilo zájem do této sítě kandidovat. Prvním evropským geoparkem UNESCO v České republice je Geopark Český ráj, v němž v září 2009 proběhlo set­kání Koordinační jednotky Sítě evropských geoparků.

Z uvedených aktivit a záměrů MŽP vyplývá, že pro zajištění udržitelné budoucnosti rozvoje cestovního ruchu je potřebné a výhodné, aby spolu mezioborově a systematicky spolupracovaly resorty, subjekty a instituce, jichž se cestovní ruch a udržitelnost rozvoje přírodně a kulturně zajímavých území týká. Zejména před správami chráněných území leží velká výzva v podobě strategického přístupu k rozvoji udržitelného turismu, přirozeně se však nabízejí další možnosti, např. ve formě vytváření ekocertifikačních schémat a souvisejících školicích programů či podpory rozvoje geoturismu v národních geoparcích.

Co se týče spolupráce MŽP a MMR, které má cestovní ruch ve své gesci, je na co navazovat. Dokladem je například úspěšná spolupráce resortů v letech 2005–2008 při realizaci trilaterálního projektu GEF na Šumavě s názvem Ochrana a udržitelné využití biodiverzity prostřednictvím šetrného turismu v biosférických rezervacích střední a východní Evropy. V současnosti podobná kooperace probíhá v rámci několika již zmíněných projektů, na nichž konstruktivně spolupracují odbor cestovního ruchu (MMR) s odbory politiky životního prostředí a péče o národní parky (MŽP). Další aktuální ukázkou meziresortního přístupu v této oblasti je příprava zavádění konceptu Krajinného integrovaného plánu rozvoje (KIPR), který představuje integrující a mezioborový přístup MŽP a MMR k podpoře rozvoje území dle principů udržitelného rozvoje (tedy pomocí vzájemné provázanosti všech tří pilířů udržitelného rozvoje: životního prostředí, ekonomiky a sociálního rozměru). KIPR je koncipován pro specifické (hospodářsky okrajové, strukturálně postižené a přírodně cenné) oblasti, je proto nasnadě, že právě rozvoj udržitelného cestovního ruchu bude spojujícím článkem, představujícím klíčovou environmentálně přijatelnou a ekonomicky přínosnou aktivitu těchto území.

Přeji vám, vážené čtenářky a vážení čtenáři, inspirativní počtení, které snad svým dílem přispěje k prohloubení a profesionalizaci spolupráce resortů MŽP a MMR v oblasti cestovního ruchu v chráněných územích.

Rut Bízková

ministryně životního prostředí

červen 2010