Zvláštní číslo

Ochrana přírody 2010 — 2. 8. 2010 — Zvláštní číslo

Jeskyně ve světle cestovního ruchu

Autor: Karel Drbal

Území České republiky se může se pochlubit relativně velkou rozmanitostí biotopů na povrchu země, ale i poměrně velkým počtem biotopů označovaných jako jeskyně. V současné době je jich evidováno na 4 000. Všechny jeskyně jsou chráněny na základě zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, některé z nich jsou přímo vyhlášeny jako zvláště chráněná území, nebo jsou jejich součástí.

Z pohledu turistiky můžeme jeskyně rozdělit na tři kategorie – na jeskyně nepřístupné, přístupné a na jeskyně veřejnosti zpřístupněné. Kategorie nepřístupných jeskyní zahrnuje všechny objekty, do nichž je vstup veřejnosti nežádoucí, ať již z důvodu ochrany jeskynního prostředí, či z důvodu bezpečnosti. Kategorie veřejnosti přístupných jeskyní zahrnuje takové objekty, do nichž je turistům vstup umožněn na vlastní nebezpečí a kde nehrozí poškození objektu. Příkladem takového využití může být jeskyně Šipka u Štramberku. Třetí kategorie veřejnosti zpřístupněných jeskyní zahrnuje objekty, které jsou svou přírodní hodnotou cenné, z pohledu turistického ruchu atraktivní a žádané a mají svůj historický význam. Volný pohyb turistů je zde nežádoucí a musí být usměrňován. V takových jeskyních je vybudována turistická infrastruktura, která má za cíl usměrnit pohyb návštěvníků, zajistit jejich bezpečnost, ochránit vlastní objekt před poškozením a prezentovat na odborné úrovni přírodní hodnoty veřejnosti. V České republice je 14 takto zpřístupněných jeskyní.

Každé zpřístupnění jeskyní však nese i svá rizika a negativa. Spočívají především v určitém narušení původního přírodního stavu. Samotná přítomnost lidského faktoru v jeskynním ekosystému je nepřirozená a vybudování infrastruktury je technickým zásahem do přírodního prostředí. Při stavbě chodníků, schodišť a zábradlí je nutno zasáhnout do jeskynní počvy, vybudování nových vchodů mění proudění vzduchu, elektrická instalace přináší do ekosystému neznámý prvek – světlo, v jehož důsledku dochází k určitému lokálnímu oteplení, a tím k růstu lampenflóry. Při pohybu návštěvníků jeskyní dochází k vyzařování tělesného tepla, vydechování oxidu uhličitého i zanášení mikroorganismů a prachu do prostředí. Z výše uvedeného vyplývá, že zpřístupnění jeskyní je výrazným zásahem do přírodních ekosystémů a na první pohled by se zdálo, že nejlépe ochráněná je jeskyně bez přístupu lidí. Jenže je tady to slůvko „jenže“. Podívejme se na výzkum, průzkum a provozování veřejnosti zpřístupněných jeskyní i z jiného úhlu.

Jeskyně jako zdroj poznání

Člověk byl prakticky od svých prvopočátků spojen s jeskyněmi existenčně a duchovně. Právě v krasových oblastech zůstaly zakonzervovány nejen kosterní pozůstatky našich předků, ale mnohdy i celá sídliště. Díky nim jsme měli možnost poznat vývoj nejen lidské společnosti, ekonomických vztahů v pravěku, způsoby obživy, ale i vývoj lidské duchovní a hmotné kultury, zachované v archeologických artefaktech a na nástěnných kresbách a malbách. Ruku v ruce s bádáním o historii lidstva odkrývají jeskynní sedimenty i poznatky o vývoji krajiny, vegetačních pokryvech a změnách klimatu. Bez zkoumání jeskyní bychom prakticky nevěděli, kdo to byl neandrtálský člověk, neznali bychom jeskynní galerie Lascaux či Altamiru, měli bychom jen neucelené informace o klimatických výkyvech v krajině. Chybělo by nám mnoho informací o nás samotných.

Jeskyně jako nástroj ochrany životního prostředí

Průzkum a dokumentace jeskyní přispívá a směruje i k důležitým rozhodnutím v ochraně životního prostředí. Skutečnost, že krasové oblasti tvořené vápenci fungují jako jakási gigantická „houba“, schopná vodu nasát a vzápětí ji složitými systémy odvádět do podzemí, vede ke změnám hospodaření na povrchu. Zabránit splachům pesticidů, průmyslových i stájových hnojiv a v neposlední řadě i domovních splašků, znamená přejít v krasových oblastech od hospodaření na orné půdě k pěstování luk, pastvinářství či zalesnění. Tento způsob hospodaření brání nejen erozi půdy, ale především chrání vodní toky a vodní zdroje. Monitorování skapových i akumulačních vod v jeskyních umožňuje sledování účinnosti přijatých opatření.

Graf 1 Vliv návštěvnosti na teplotu vzduchu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu ve dnech 17. a 18. 7. 2009. Graf je dílčím výsledkem programového projektu VaV SP/2d5/07 Stanovení závislosti jeskynního mikroklimatu na vnějších klimatických podmínkách ve zpřístupněných jeskyních ČR, jehož řešitelem je tým Správy jeskyní České republiky a Českého hydrometeorologického ústavu pobočky Brno.

Zpřístupněné jeskyně jako „výkladní skříň“ ochrany přírody

Zpřístupněné jeskyně České republiky navštíví ročně na 750 000 návštěvníků. Nabízí se zde jedinečná možnost tomuto nezanedbatelnému množství naší populace v rámci prohlídky prezentovat nejen přírodní hodnoty, ale i vhodným způsobem poukázat na význam ochrany jeskyní a krasů v kontextu celé přírody a rozmanitosti jejích ekosystémů.

Jeskyně jako objekty managementu

Všechny zpřístupněné jeskyně na našem území jsou – ať chceme či nechceme – součástí turistického průmyslu. Protože jsou to zároveň i chráněná území, je potřeba jim věnovat zvláštní péči s ohledem na uchování jejich hodnot. Řada managementových opatření sleduje jejich přiblížení k přírodě blízkému stavu. Téměř všechny naše zpřístupněné jeskyně prošly náročnými rekonstrukcemi. Úpravy byly zaměřeny především na minimalizaci technických opatření. Například v řadě objektů byla odstraněna nadbytečná zábradlí a betonové plochy. Některé úseky pochůzných tras jsou vedeny na pilířích bez záboru počvy jeskyně. Tímto způsobem došlo k optickému uvolnění jeskynních prostor. Na řadě míst jsou instalovány větrné uzávěry k omezení průvanů vzniklých při zpřístupňování, které jsou důležité pro zachování jeskynního mikroklimatu. Mikroklima je na většině míst monitorováno a vyhodnocováno a na jeho základě jsou přijímána další opatření. Osvětlení jeskyní je koncipováno nejen s ohledem na zvýšení estetického vjemu, ale i s ohledem na zamezení růstu lampenflóry a snížení tepelné zátěže. Pro osvětlení se začínají používat LED diody, které kromě studeného světla mají výrazně nižší spotřebu elektrické energie. Lampenflóra se v našich jeskyních již objevuje velmi sporadicky a v případě výskytu je likvidována šetrným chemickým postřikem, který je ekologicky snadno odbouratelný a v prostředí jeskyně neškodný. Počty návštěvníků jsou regulovány, případný pohyb mino trasu je ihned signalizován elektronickým zabezpečovacím zařízením a kamerami.

Provoz jeskyní v České republice na prvním místě zohledňuje ochranu návštěvníků, na druhém místě jeskyně prezentuje veřejnosti s cílem vštípit jí význam ochrany přírodních a kulturně-historických hodnot a na třetím místě sleduje ekonomický přínos. V řadě zpřístupněných jeskyní Evropy je princip provozu zcela opačný. Na prvním místě je byznys a ochrana je důsledek zachování výrobního prostředku. Pokud vůbec v řadě případů lze o ochranářském managementu hovořit. Porovnání se zpřístupněnými jeskyněmi Evropy jasně řadí jeskyně České republiky mezi evropskou špičku.

Autor je náměstek ředitele Správy jeskyní ČR