Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 2010 — 2. 8. 2010 — Zvláštní číslo
K zavádění zásad udržitelného cestovního ruchu motivuje podniky služeb cestovního ruchu fakt, že garanci jejich odpovědného chování stále častěji vyžaduje zákazník, a současně se tak podnikatelské subjekty snaží odlišit od konkurence. Jedním z nástrojů těchto zásad je certifikace služeb udržitelného cestovního ruchu. Jednoznačně nejrozšířenější je v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb (stále častější nabídka bioproduktů a lokálních produktů), dále služeb průvodcovských, informačních a tour-operátorských1a dokonce i v celých destinacích2. Firmy ve svých materiálech s úspěchem propagují některé produkty jako „udržitelné“ či „odpovědné“ a svým zákazníkům garantují, že právě tyto produkty mají jimi požadovanou „zelenou“ kvalitu. Na tomto specifickém trhu jsou tedy upřednostňovány ty služby cestovního ruchu, jež se mohou prokázat příslušnou garancí, značkou, certifikátem.
Některé značky a systémy jsou státní, jiné čistě soukromé. Kompatibilita značek a známek je však většinou nízká, jejich zaměření a hodnotící postupy jsou velmi různorodé. Převažuje zdůrazňování environmentálních aspektů udržitelnosti, v daleko omezenější míře se hodnotí přínos služeb pro všechny tři základní pilíře udržitelnosti (ekonomický, sociokulturní a environmentální). Podnikům lze doporučit především systém mezinárodní a rozšířený. Mezi mezinárodní systémy dostupné v České republice patří především:
Značka ECEAT sází na autentičnost atmosféry a místní produkty.
Fotografie M. Burian
V současnosti Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje projekt Národního systému kvality služeb v cestovním ruchu, jehož součástí by měl být i systém certifikace udržitelných produktů, služeb a destinací cestovního ruchu.
Zvláštní postavení v cestovním ruchu České republiky rychle získávají nové iniciativy. Mezi ně patří regionální výrobky6a zejména programy zaměřené na podporu regionální gastronomie – Stezky dědictví 7a Czech Specials 8. Certifikace služeb udržitelného cestovního ruchu v oblasti stravování má nepochybně ohlas u veřejnosti a je jí velmi snadno přijímána. Certifikace gastronomických služeb pak zcela přirozeně klade důraz zejména na sociokulturní a ekonomický pilíř udržitelnosti.
Španělský hotel propagující vyšší kvalitu své nabídky – ekologické zemědělství a harmonickou krajinu
Fotografie M. Burian
Nedílnou součástí značení udržitelného cestovního ruchu by do budoucna mělo být přihlášení se k etickému kodexu cestovního ruchu9, který přijalo Valné shromáždění Světové organizace cestovního ruchu na svém třináctém zasedání v roce 2001. Tento dokument stanovuje zásady rozvoje cestovního ruchu a jeho fungování pro různé účastníky s cílem minimalizovat negativní dopady na životní prostředí a kulturní dědictví a maximalizovat přínosy cestovního ruchu pro podporu udržitelného rozvoje a zmírnění chudoby v chudých regionech světa. Nezanedbatelným cílem tohoto kodexu je hledání tolerance a porozumění mezi národy.
M. Burian je předsedou české pobočky ECEAT (European Centre for Ecology and Tourism)a řídí poradenskou firmu v oblasti udržitelného cestovního ruchu
M. Pásková – informace o autorce na straně 22
1 Např. sdružení s názvem Touroperators Initiative podporuje i OSN prostřednictvím UNEP a UNWTO viz www.toinitiative.org
2 Destinační značkou udržitelného cestovního ruchu je svým způsobem i Evropskou komisí udělovaný titul European Destination of Excellence (EDEN) nebo např. Evropský geopark UNESCO
5 http://www.greenglobecertification.com/