Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 5/2012 27. 2. 2013 Zprávy-Recenze Tištěná verze článku v pdf

Vzpomínka na Olgu Malečkovou

Autor: Jan Čeřovský

Vzpomínka na Olgu Malečkovou

Starší pracovníci AOPK ČR si jistě ještě pamatují drobnější šedovlasou paní. S energií, vyzařující z jiskrných očí za silnými skly brýlí, vyřizovala jejich zahraniční cesty. Všichni byli nadšeni jejím perfektním zajišťováním výjezdů, méně možná už nesmlouvanými urgencemi včasného dodání cestovních zpráv, a to bez ohledu na postavení cestovatele.

Paní Olga Malečková se narodila v Praze 8. července 1930. Tamtéž vystudovala obchodní akademii a po jejím absolutoriu vstoupila do služeb československého zahraničního obchodu. V prvních letech působila dokonce na našich ambasádách na Blízkém východě.

V roce 1990, již po odchodu do důchodu, přijala přechodné působení v Českém ústavu ochrany přírody. Připravoval se tam první velký mezinárodní podnik – globální konference o imisním zatížení velkoplošných chráněných území na příkladu Krkonošského národního parku. A bylo zoufale zapotřebí pomoci schopné organizátorky – tehdy se v oboru našlo pramálo lidí, kteří by jako paní Malečková perfektně ovládali několik světových jazyků. Úspěch akce a oboustranná spokojenost vedly pak k tomu, že v ČÚOP a následné AOPK ČR zůstala pracovat celých dvanáct let.

Jako asistentka československého, později českého koordinačního střediska Východoevropského a posléze Evropského programu IUCN se podílela zejména na přípravě a vydávání bulletinu IUCN pro střední a východní Evropu, který byl hodnocen jako jedno z nejlepších regionálních periodik této mezinárodní organizace. K nesporným zásluhám paní Malečkové patřilo organizační zajišťování velkých mezinárodních akcí, které v Česku AOPK pořádala či spolupořádala: výběrově jmenujme alespoň Panevropské fórum IUCN v roce 1998 či třetí evropskou konferenci o ochraně rostlin Planta Europa 2001.

I když administrátorka a technická organizátorka bez odborného přírodovědného vzdělání, pro svůj široký rozhled a bystrý postřeh byla nejednou žádána o názor a radu i v odborných otázkách. Přicházela do styku s mnoha domácími i zahraničními čelnými představiteli oboru: ti velmi pozitivně hodnotili její spolupráci i společnost, což jí působilo radost a dodávalo chuti do její činnosti.

Ještě po roce 2002, kdy z AOPK odešla, zůstala Olga Malečková aktivní: studovala univerzitu třetího věku, pomáhala pořádat výstavy svému manželovi – právníkovi a významnému amatérskému malíři. Cestovala po světě, zejména po USA, které si ke konci svého života velmi oblíbila. Zemřela 31. července 2012. Zaslouží si naši vděčnou vzpomínku.

Jan Čeřovský