Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2010 — 14. 9. 2010 — Zprávy-Recenze
Stav a výhled světové biodiverzity: cíl OSN nebyl naplněn
Rok 2010 nebyl vyhlášen Valným shromážděním OSN Mezinárodním rokem biodiverzity náhodou. Již v roce 2002 se vrcholní představitelé členských zemí OSN na Světovém summitu o udržitelném rozvoji (WSSD) v Johannesburgu slavnostně zavázali do roku 2010 významně snížit rozsah a rychlost úbytku biologické rozmanitosti, a to v celosvětovém měřítku, v jednotlivých částech světa i v rámci států, a přispět tak k omezení chudoby. Bezesporu značně ambiciózní a obtížně vyhodnotitelný cíl evropským politikům však nestačil. Rozhodli se, že nejen v Evropské unii, ale na celém šířeji pojatém kontinentě včetně zemí bývalého Sovětského svazu úbytek biodiverzity rovnou zastaví.
Již před vypršením termínu upozorňovali vědci nejen přírodovědného zaměření, že se uvedený cíl nepodaří naplnit (Mace & Baillie 2007, Walpole et al. 2009). Ke stejnému závěru dochází i třetí vydání publikace Stav a výhled světové biodiverzity(Secretariat of the Convention on Biological Diversity 2010). Zpráva, pro niž se vžila anglická zkratka GBO-3, vychází z bohatého faktografického materiálu. Stav, změny a vývojové trendy modelových složek biodiverzity na jejích třech základních úrovních (geny/jedinci, populace/druhy, společenstva/ekosystémy/krajina) autoři vyhodnotili pomocí souboru vhodných indikátorů (Butchart et al.2010). Jako indikátory biodiverzity označujeme informační nástroje používané pro zjednodušení, shrnutí, vyčíslení a informování o stavu, změnách a vývojových trendech modelových složek biologické rozmanitosti, o přímých a nepřímých činitelích (hnacích silách) poškozování a ubývání biodiverzity a o účinnosti naplňování Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) a výše zmiňovaných politických závazků. Předpokládáme přitom, že pro jednotlivé ukazatele biodiverzity máme po ruce výsledky odpovídajícího monitorování, nejlépe v podobě číselných řad: Od uvedené představy musíme v praxi až příliš často ustoupit. Početný kolektiv uznávaných odborníků připravil v rámci mezinárodního programu DIVERSITAS rozsáhlou škálu modelů a scénářů vývoje celosvětové biologické rozmanitosti. V péči o životní prostředí scénář vyjadřuje sled budoucích událostí nebo výčet řady předpokládaných akcí a událostí. Není prognózou, ale předkládá představy budoucího vývoje v alternativní podobě a zahrnuje změny hodnoceného systému v možných budoucích limitních podmínkách. Literární rešerše problematiky zahrnovala více než 500 recenzovaných vědeckých časopisů a nejrůznějších hodnocení biodiverzity vypracovaných mezinárodními mezivládními a nevládními organizacemi. Nezanedbatelným zdrojem informací se staly také souhrnné zprávy, které sekretariátu Úmluvy o biologické rozmanitosti poskytly vlády 110 zemí včetně ČR.
Mezi nejohroženější ekosystémy na Zemi patří sladkovodní mokřady. Na snímku Monreovo jezero v kanadské provincii Québec.
Foto J. Plesník
K jakým závěrům odborníci dospěli? O žádném z 21 dílčích cílů vycházejících z politických závazků k roku 2010 nemůžeme s jistotou prohlásit, že byl v celosvětovém měřítku naplněn, i když se jej podařilo v různých částech světa dosáhnout. Veřejnost si pojem biologická rozmanitostnejčastěji spojuje s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy. Stav druhů globálně považovaných za ohrožené vyhynutím nebo vyhubením se výrazněji nezlepšil. Početnost sledovaných druhů obratlovců klesla v letech 1970–2006 průměrně o třetinu a nadále se snižuje, především u druhů obývajících tropy a u mokřadních druhů. Z taxonů nebo ekologických/funkčních skupin organismů, u nichž máme k dispozici hodnověrné údaje, jsou dlouhodobě nejohroženější obojživelníci, zatímco stav druhů osídlujících korálové útesy se zhoršuje nejrychleji. Zmenšuje se rozloha a celistvost přírodního prostředí, přičemž nejhůře jsou na tom sladkovodní mokřady, trvale zaledněné oblasti moří, slaniska, již zmiňované korálové útesy a porosty mořských jednoděložných kvetoucích rostlin rodu Posidonia. Naopak úbytek mangrovových porostů a rychlost a rozsah ničení původních tropických lesů se podařilo omezit. Úbytek se nevyhnul ani odrůdám kulturních plodin a plemenům domácích zvířat: Jen od začátku tisíciletí vymizelo více než 60 plemen hospodářských zvířat.
Příčiny současného nepříznivého stavu jsou delší dobu dobře známé. Patří k nim rozpad, ničení a ztráta přírodních biotopů, nadměrné využívání přírodních zdrojů, znečišťování prostředí cizorodými látkami, působení invazních nepůvodních druhů, ukládání dusíku a fosforu v ekosystémech a probíhající a předpokládané změny podnebí. Bohužel ani výhled do budoucnosti není nikterak potěšující. Dopad jmenovaných činitelů neklesá a v některých případech se naopak zintenzivňuje. Hrozí proto, že v určitých částech naší planety můžeme dosáhnout bodů zlomu kdy již ekosystémy nebudou schopné poskytovat lidem služby, na kterých je lidská civilizace existenčně závislá (Rockström et al.2009).
Aby se zpráva GBO-3 nestala pověstnou zdí nářků, její autoři upozorňují, že je stále ještě možné negativní trendy ve vývoji globální biologické rozmanitosti omezit, nebo dokonce odvrátit. Kromě tradičních hnacích sil úbytku biodiverzity by politici a řídicí pracovníci měli brát v úvahu i nepřímé činitele, jako jsou neudržitelná spotřeba, která již dávno není výsadou jen hospodářsky vyspělých zemí, a dopad rostoucího světového obchodu. Přitom na to, aby v přírodě mohly i nadále probíhat procesy podporující existenci člověka na Zemi, by stačil jen zlomek finančních prostředků, které vlády a mezinárodní mezivládní organizace vynaložily na zmírnění dopadů celosvětové hospodářské krize.
Zpráva, na jejíž přípravě se podílel i autor článku, byla v září 2010 předložena hlavám států v části zasedání Valného shromáždění OSN, věnované právě budoucnosti biodiverzity na naší planetě. Stala se i nezastupitelným podkladem pro 10. zasedání konference smluvních stran CBD, svolaného v říjnu 2010 do japonské Nagoje.
Anglická verze GBO-3 je dostupná na adrese http://gbo3.cbd.int.