Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zprávy-Recenze

Správní řízení ve věci zásahu do přirozeného vývoje vzácných dravců na jižní Moravě, informace o jeh

autoři: Kolektiv AOPK ČR

Jižní Morava– Koncem roku 2009 zahájily příslušné orgány ochrany přírody dvě správní řízení ve věci společných žádostí čtyř subjektů – Lesů České republiky, s. p., Českomoravské myslivecké jednoty, o. s., Biosférické rezervace Dolní Morava, o. p. s., a Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně – povolení poměrně rozsáhlého projektu na „výzkum a ochranu“ raroha velkého (Falco cherrug) a orla královského (Aquila heliaca) v lužních lesích Břeclavska na jižní Moravě.

Záměr obsahoval řadu kontroverzních, sporných a podle převažujícího názoru odborné veřejnosti leckdy buď zbytečných nebo přímo škodlivých činností. Jednalo se např. o umělé přikrmování (holuby, křepelkami nebo morčaty), přikládání vajec či mláďat do hnízd, ochranu před domnělými predátory nebo velmi invazivní výzkum (včetně např. měření a vážení vajec), spojený s opakovanými rušivými zásahy a výstupy na hnízda či provádění foto- a videodokumentace z krytu u hnízd. To vše u druhů, které v ČR aktuálně hnízdí do 15 až 20 párů (raroh), resp. do 5 párů (orel), z toho v předmětném území 3–4 páry (raroh), resp. 1–2 páry (orel). Jedná se tedy o jedny z vůbec nejvzácnějších hnízdících druhů ptáků v ČR. Žádost o povolení výjimky ze základních ochranných podmínek raroha velkého byla podána Agentuře ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR – Správě Chráněné krajinné oblasti Pálava. Po změně kompetencí v souvislosti s novelizací zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, byla žádost postoupena Odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Výjimka nebyla povolena a po odvolání žadatelů toto rozhodnutí potvrdil i odvolací orgán – Ministerstvo životního prostředí ČR.

Orel královský bohužel není v ČR zařazen mezi zvláště chráněné druhy živočichů uvedené ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. (viz OP 1/2009: 12–14), příslušnou žádost o stanovení odchylného postupu z ochrany volně žijících ptáků proto řešil Odbor životního prostředí Městského úřadu v Břeclavi. Ten povolil zhruba polovinu požadovaných aktivit. Následné odvolání jak žadatelů, tak dalšího účastníka řízení (České společnosti ornitologické; ČSO – jihomoravské pobočky) řešil Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, který původní rozhodnutí změnil tak, že žádosti v plném rozsahu nevyhověl a odchylný postup tedy nestanovil.

Orgány ochrany přírody při svém rozhodování zohlednily odborné stanovisko AOPK ČR i názor ČSO, že ochrana těchto citlivých druhů by měla spočívat především v důsledném zajištění klidu na jejich hnízdištích a v ochraně jejich hnízdního biotopu. V řadě případů takto ostatně při ochraně raroha velkého, orla královského i dalších vzácných druhů dravců a dalších ptáků AOPK ČR a ČSO úspěšně spolupracuje právě se státním podnikem Lesy ČR (v daném případě s Lesním závodem Židlochovice).

Autor úvodní fotografie Mláďata raroha velkého na hnízdě: Petr Horák