Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2009 — 21. 10. 2009 — Zprávy-Recenze
Práchnivec Choleva lederiana lederiana
glaciální relikt v Ledové jeskyni na Bezdězu
Známý vrch Bezděz (603,5 m n. m.) je nejvyšším bodem Bezdězské vrchoviny (geomorfologický celek Ralská pahorkatina). Jedná se o rozsáhlý nesouměrný neovulkanický kužel, který je na lokalitě ze sodalitického fonolitu vypreparovaného z křídových hornin (Demek & mackovčin 2006). Celá lokalita je součástí přírodní rezervace Velký a Malý Bezděz, kde jsou chráněna zachovalá společenstva svahových až suťových lesů a bezlesí s významnými druhy rostlin a živočichů.
K vzácnostem zdejší entomofauny patří především tesařík alpský (Rosalia alpina) a tesařík jilmový (Necydalis ulmi) (Mackovčin et al. 2002). Na severním svahu Velkého Bezdězu, přibližně v nadmořské výšce 510 m, se rovněž nachází zajímavá puklinová jeskyně (Ledová jeskyně na Bezdězu). V letech 2005–2008 v ní byl proveden biospeleologický průzkum, který podtrhl význam této nekrasové jeskyně i celé přírodní rezervace.
Propasťovitá jeskyně puklinového charakteru, hluboká 15 m, se řadí mezi jeskyně paledové. To znamená, že se v ní tvoří a udržuje v chladné části roku led, který v teplé části roku roztává (Panoš 2001). Průzkum v jeskyni byl realizován metodou zemních pastí s návnadou a fixační tekutinou. Pasti byly instalovány dne 7. 10. 2005, kontrolovány 17. 7. 2006 a zrušeny dne 11. 6. 2008. V jeskyni se rovněž nachází vrstva listí, ze které byl 11. 6. 2008 proveden prosev. Dne 17. 7. 2005 byla na spodní etáži pozorovávána vrstva podlahového a částečně i stěnového ledu.
Při biospeleologickém průzkumu byli nejvíce zastoupeni brouci. Jednalo se o čeledi Cryptophagidae, Leiodidae a Staphylinidae. Z drabčíků (Staphylinidae) stojí za zmínku nález druhu Leptusa flavicornisBrancsik, 1874. Jedná se o vzácný chladnomilný lesní druh, který je v Čechách sbírán hlavně v Krkonoších a na Šumavě. Vyskytuje se rovněž v sutích (Růžička & Vonička 1999). Z čeledi Leiodidae byl v jeskyni doložen výskyt dvou ex. druhu Catopsfuliginosus fuliginosusErichson, 1837 a masový výskyt druhů Catops picipesFabricius, 1787 a Catops longulusKellner, 1846. Jednoznačně nejzajímavější byl však nález práchnivce druhu Cholevalederiana lederiana.
Cholevalederiana Reitter, 1902 je druhem rozšířeným od Irska přes sever Evropy až na Ural a Altaj. Jeho ostrůvkovitý výskyt ve střední Evropě lze hodnotit jako glaciální relikt, nalézaný pouze v chladných sutích a v jeskyních. Jeskynní populace z Německa, Polska a Maďarska jsou hodnoceny jako samostatné poddruhy (Růžička & Vávra 2003). V České republice se nominotypický poddruh nachází v pásu izolovaných lokalit v sutích Českého středohoří, Labských pískovců a Lužických hor, jednotlivé další lokality s výskytem tohoto druhu jsou známé také ze sutí Jizerských hor, Krkonoš, Krušných hor, Českého lesa a Šumavy (např. Růžička 1999; 2000; 2007; Růžička & Vonička 1999; Růžička & Vávra 2003). Izolovaný výskyt je znám též z nejvyšších poloh bavorského pohoří Fichtelgebirge (Růžička & Vávra 2003).
V Ledové jeskyni na Bezdězu byl tento druh zjištěn na spodní etáži v zemní pasti v počtu 12 ex., jeden ex. byl dále individuálně sebrán v jeskyni 11. 6. 2008.
Cholevalederiana lederianapatří mezi významné bioindikační druhy. Růžička & Vávra (2005) jej řadí do kategorie zranitelný (VU). V Ledové jeskyni na Bezdězu se pravděpodobně jedná o stabilní populaci, která zde přežívá zásluhou vhodných mikroklimatických podmínek. Výše uvedený druh byl navíc v České republice prvně doložen z jeskyně.
J. Růžička, Fakulta životního prostředí ČZU v Praze
R. Mlejnek, Správa jeskyní České republiky, oddělení péče o jeskyně, Blansko