Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zprávy-Recenze

Podmínky prostředí ovlivňují hnízdění poštolky obecné

Autor: (jpl)

Zeměpisná poloha určité lokality určuje do značné míry významné ukazatele vnějšího prostředí, jako je poměr světla a tmy v průběhu 24 hodin nebo primární produkce (rostlinná biomasa vytvořená primárními producenty – zelenými rostlinami). Již delší dobu víme, že ptáci mohou rozmnožováním reagovat právě na tyto charakteristiky.

Španělští ornitologové J. Carillo a E. Gonzáles-Dávilla nedávno zkoumali, jak geografická poloha ovlivňuje hnízdění známého sokolovitého dravce poštolky obecné (Falco tinnunculus). Využili k tomu výsledky výzkumu hnízdní biologie druhu z 23 oblastí v Evropě včetně České republiky, v severní Africe a v Izraeli (Orn. Fenn., 87, 15–25, 2010). Badatele zajímalo, nakolik působí fotoperioda, proměnlivost zdrojů v průběhu roku a teplota a srážky během předcházející zimy a vlastní hnízdní sezony na dobu snášení vajec a na velikost snůšky. Ve velké části areálu rozšíření představují hlavní kořist poštolky drobní savci, kteří prodělávají víceleté, natolik pravidelné změny početnosti, že v jejich případě hovoříme o populačních cyklech. V cyklické populaci můžeme rozeznat fázi růstu neboli vzestupnou fázi, vrcholu čili gradaci, poklesu (sestupnou fázi) a nízké hustoty (fázi populačního minima). Platí přitom, že perioda mezi vzestupnými fázemi zahrnuje nejméně rok. Poštolka obecná se původně vyskytovala v otevřené krajině rozsáhlé části Eurasie, kde hnízdila ve skalách či v opuštěných hnízdech jiných opeřenců, zejména krkavcovitých (Corvidae). Teprve později se naučila aktivně využívat stromové dutiny a nejrůznější výklenky, římsy a otvory na budovách, nověji i dřevěné nebo umělohmotné budky. Údaje použité ve statistické analýze pocházely jak z městského prostředí, tak ze zemědělské krajiny a zahrnovaly populace poštolky, vyvádějící mláďata v přirozených hnízdech i v budkách.

Ukázalo se, že průměrné datum snášení vajec u poštolky obecné skutečně závisí na počtu hodin světla ve dvacetičtyřhodinových cyklech. Dravci hnízdili dříve, pokud byla zimní a jarní teplota vyšší, srážky na jaře nižší a zimní celkový výpar, který se v určité oblasti mění v závislosti na primární produkci, vyšší. Naproti tomu počet vajec ve snůšce byl nejvíce ovlivněn typem hnízda (přirozené nebo umělé), výparem v zimě a jarní teplotou. Velikost snůšky přímo závisela také na poměru mezi zimním a jarním výparem. Platilo při tom, že čím větší zimní výpar, tím méně vajec poštolky kladly. Nicméně autoři upozorňují, že k tomu, aby mohli vyhodnotit vliv hnízdní hustoty dospělých poštolek na velikost snůšky, neměli dostatek údajů.

(jpl)

Autor fotografie V městském prostředí vyvádí poštolka obecná (Falco tinnunculus) mláďata v dutinách a výklencích budov, na snímku mládě z hnízda v centru Prahy: Jan Plesník