Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 3/2013 — 9. 8. 2013 — Zprávy-Recenze — Tištěná verze článku v pdf

Nejkrásnější výlety do chráněných krajinných oblastí

Autor: Vojtěch Kotecký

Nakladatelské portfolio Agentury ochrany přírody a krajiny ČR tvoří ponejvíce výzkumné práce či expertní sborníky, takže nad nejnovějším titulem může leckdo pozdvihnout obočí. Plnobarevný brožovaný svazek Nejkrásnější výlety do chráněných krajinných oblastí ČRby totiž v knihkupectví patřil právě tam, kam jej název posílá: do regálu s průvodci po hradech a zámcích, rádci pro cykloturisty a příručkami Lonely Planet.

Agentura v něm vydala sbírku čtyřiadvaceti pozvánek do chráněných krajinných oblastí, které vždy tvoří krátký profil plus tipy na jeden pěší a jeden cyklistický výlet včetně popisů nejzajímavějších zastávek, mapy a fotografií z trasy. Na stovkách barevných snímků se střídají mloci, orchideje a rašeliniště se stavebními památkami, rozhlednami či horskými boudami a momentkami s popisky jako Na kole v Lužických horách. Běžným čtenářem má být evidentně rodina na dovolené.

Knihu editovali Zdeněk Patzelt a Karolína Šůlová, nicméně autory textů jsou čtyři desítky pracovníků AOPK ČR a na tipech je znát, že je vybírali lidé s intimní znalostí dotyčné krajiny. Bývají vtipně naplánovány tak, aby představily hlavní fenomény a nejlepší místa každé CHKO, a byly přitom rozumně dlouhé pro rodinnou túru (medián pěších výletů činí 12 kilometrů). Je to ten typ knihy, po jejímž prolistování se náruživý turista cítí jako dítě v hračkářství a řeší strašlivé dilema, zda se vydat nejprve na Svatošské skály, čertoryjské louky nebo na Třeboňsko s dubovými alejemi a volavkami bílými.

Neméně pozoruhodné než provedení této knihy je počin samotný. Vlastně to není úplná novinka. Správy chráněných krajinných oblastí přece už léta vydávají nejrůznější brožurky a letáčky pro turisty; také se vždy nemálo podílely na české tradici naučných stezek. Nový paperback však věru vypadá trochu jinak nežli typická knižní produkce AOPK ČR a ruku na srdce: většina čtenářů Ochrany přírody, autora této recenze nevyjímaje, v nabídce Agentury patrně sáhne po jiných titulech.

Přesto AOPK ČR udělala dobře, když se rozhodla vstoupit na trh s turistickými průvodci. Platí řada věcných i etických motivů, proč bychom měli chránit přírodu. Leč ochrana přírody (a speciálně státní ochrana přírody) by měla také sloužit výletníkům: otevírat jim krajinu, zvát je do ní a provádět po ní. Jsou pro to dva dobré důvody: za prvé podstatná část české společnosti – přesně té společnosti, která ji státu svěřuje do rukou a také ji platí ze svých daní – očekává, že ochrana přírody bude sloužit každému z nás k poznání, zábavě a odpočinku. Ochrana přírody se proto musí nejen prezentovat, ale také sama o sobě uvažovat jako o veřejné službě. Kniha Nejkrásnější výletytuhle roli plní perfektně. Představuje chráněné krajinné oblasti jako místa, kde stát pro turisty chrání a otevírá vzácné části české přírody. Za druhé platí staré dobré: Poznej a chraň. Daňovým poplatníkům se sotva chce platit stamiliony korun za abstraktní filozofický koncept. Čím více lidé poznají tajuplné, fascinující a pitoreskní zákoutí, dech beroucí pralesy, kvetoucí i vonící stepi, a podivuhodnou i krásnou faunu a flóru, budou mnohem více motivováni je chránit a hlavně žádat, aby je chránil také stát.

Proto je důležité, že se autoři při psaní dívali na popisovaný subjekt očima čtenářů, nikoli svýma. Nepochybuji, že ledaskdo z nich zná ve své CHKO pozoruhodnosti, kterých si považuje mnohem více než turistických špeků. Ale co naplat, výletníky patrně více nadchne stará majestátní bučina s mlokem skvrnitým než aluviální mokřad s užovkou podplamatou. Kniha na to bere ohled a dělá dobře. Navíc respektuje, že čtenáři na vytipovaných trasách budou hledat nejen přírodní pamětihodnosti, jež jaksi spadají pod křídla AOPK ČR, nýbrž také další turistické cíle: hrady, hospody, koupaliště nebo rozličné položky ze široké kategorie „turistických zajímavostí“. Mluví přitom přístupným jazykem, který inspiruje turisty, a vyhýbá se biologickému a geologickému žargonu, jemuž se někdy nedokážou vyhnout některé naučné stezky a informační tabule v terénu.

Paradoxně jediná větší připomínka souvisí právě s tím, kde jsou jinak silné stránky nové publikace. Asi při desátém prolistování mi najednou došlo, že v ní vlastně chybí CHKO Šumava – očividně kvůli tomu, že ji nespravuje AOPK ČR, nýbrž jiná resortní instituce (Správa NP a CHKO Šumava). To je jistě pravda. Jenomže tady se střetává pohled státní instituce (tohle nemáme v kompetenci) s pohledem občana turisty (to je mi srdečně jedno). Výletníkovi se asi nechce po opuštění CHKO Blanského lesa směrem na západ nebo Českého lesa k jihovýchodu vytahovat z batohu jiného průvodce jen proto, že za pár kilometrů to už bude spadat pod jiný ouřad.

PATZELT Z. & ŠŮLOVÁ K. (eds.): Nejkrásnější výlety do chráněných krajinných oblastí ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.

Praha 2012. 222 str.

ISBN 978-80-87457-40-5.

Vojtěch Kotecký