Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2010 — 27. 10. 2010 — Zprávy-Recenze
Jihomoravský kraj– Punkevní jeskyně patří mezi nejnavštěvovanější přírodní útvary v ČR. Ročně si je prohlédne kolem 200 tisíc turistů. Kromě překrásné krápníkové výzdoby jsou známy především vodní plavbou po ponorné řece Punkvě a propastí Macochou, jejíž dno je součástí návštěvního okruhu.
Suchá část byla postupně objevována v letech 1909–1914, druhá větev vázaná na aktivní tok Punkvy v letech 1920–1933. První prostory byly zpřístupněny veřejnosti před 100 lety, okruh s vodní plavbou od roku 1933. Celková délka Punkevních jeskyní je 4 050 m. Z toho je zpřístupněna přibližně třetina. K nejkrásnějším partiím, které nejsou přístupné veřejnosti, patří Krystalová chodba. Vybíhá z Reichenbachova dómu a tvoří horní patro systému Punkevních jeskyní. Tato 115 m dlouhá chodba směřuje k levému svahu Pustého žlebu. V jejím průběhu je několik vybíhajících komínů a dvě propástky, které ústí do nižších úrovní vyplněných kamennou sutí. Je charakteristická zachovalou bohatou a mnohotvárnou krápníkovou výzdobou, kde převládají excentrické formy krápníků. Přední krasový badatel Karel Absolon tyto útvary barvitě popsal: „Do horního patra vnikneme z nejvyššího místa Reichenbachova dómu přes stupně a opravdovou skalní soutěskou a jsme pak v chodbě odbočující jednak na SV, jednak na JZ. Nazval jsem ji Krystalovou, protože je podobna obrovské drůze, neboť je vyplněna krystalovými krápníky zakončenými klencovými ploškami a v nesčíselných variantách krápníky exotických tvarů. Jsou to stalaktitické trubičky, ale též masivní, dílem rovné, dílem křivé, vlnovitě, ba dokonce zespodu vzhůru rostoucí (stalaktity!) ohnuté ve tvaru O, U, nebo i S. Vypadá to místy jako mocné jíní, jinde zas jako jemné kvítí.“(Absolon 1970).
Plochy pokryté excentrickými krápníky v Krystalové chodbě se dochovaly, stejně tak i dutiny s množstvím průsvitných brček a dalších forem krápníkové výplně. Pokřivené krápníky byly popsány již v 19. století ve Francii a pojmenovány heliktity. Na jejich vzniku a růstu se podílejí různé fyzikální i fyzikálně-chemické faktory. Častým jevem, který napomáhá vzniku pokřivených krápníků, je průvan. Ten způsobuje jemné vychýlení kapky na konci krápníku a tvořící se krystalky kalcitu již nenarůstají přesně kolmo dolů. V jiných případech voda prosakující z vrstev vápenců protéká velmi malým otvorem a vytváří se tzv. kapilární tlak. Voda pak může vystřikovat do boku a v tomto směru také narůstá krápník. Výsledkem jsou jehlicovité krápníky rostoucí různými směry. Ve složitějších případech hrají při tvorbě heliktitů roli další fyzikálně-chemické faktory či nečistoty a příměsi v krystalické mřížce kalcitu.
Výskyt heliktitů je znám z mnoha jeskyní na celém světě. V České republice jsou, kromě řady jeskyní Moravského krasu, známy např. v jeskyních Javoříčských či Koněpruských. Krystalová chodba je jen částí málo prozkoumaných prostor horního patra Punkevních jeskyní. Její poloha i charakter svědčí o existenci pokračujících hypotetických prostor a lze předpokládat, že další ukryté chodby a dómy by mohly mít velmi bohatou a unikátní krápníkovou výzdobu.
Literatura
Absolon K. (1970): Moravský kras, 1. díl. Academia, Praha 1970. – Panoš V. (2001): Karsologická a speleologická terminologie: výkladový slovník. Knižné centrum, Žilina 2001