Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 1/2011 — 6. 4. 2011 — Zprávy-Recenze
Lesy České republiky, s.p., vyhlásily stromem roku 2011 jilm (Ulmus). Rod opadavých anebo částečně opadavých listnatých stromůnebo keřů z čeledi jilmovité(Ulmaceae) zahrnuje asi 35 druhů rostoucích v severním mírném pásmu, Asii a ve Střední Americe. V Evropě se jilmy rozšířily již v třetihorách. Zalednění přežily v několika útočištích na jihu a jihovýchodě Evropy. Na území dnešní České republiky se objevily asi před 12 000 lety (v nejjižnější části Třeboňské pánve a na jižní Moravě). Mohou se dožívat až 400 let.
Typickým znakem všech jilmů je nepravidelný tvar listů. Kvetou brzy na jaře, ještě před olistěním, jejich plodem je křídlatá nažka, která zakrátko dozrává a je schopna velmi rychle a masově vyklíčit. Jilmy patří k nejvíce ohroženým lesním dřevinám v ČR kvůli tzv. holandské nemoci grafióze, způsobené houbou Ceratocystis ulmi,která v průběhu 20. století zdecimovala populace všech jilmů na celé severní polokouli. V důsledku toho dnes jilmy tvoří jen nepatrný podíl v zastoupení lesů v ČR (0,02 %).
Na území ČR se vyskytují tři druhy jilmů – jilm horský (Ulmus glabra), jilm habrolistý (U. minor) a jilm vaz (U. laevis). Jilm horskýse nejčastěji vyskytuje ve stinných listnatých lesích pahorkatin a podhorského pásma až po horské polohy s nadm. výškou přes 1 000 m. V nížinách je podstatně vzácnější. Mimo lesní porosty chybí nebo je zastoupen jen jednotlivě. V ČR roste vtroušeně v hájích a ve smíšených lesích, nejčastěji v údolích potoků nebo na vlhkostně příznivých suťových stráních a prameništích ve společenstvích s javory, jasany a lípami. Jilm vazroste v jižní, střední a východní Evropě, nikde však není hojný, roste vždy ojediněle nebo v malých skupinách. Místy je však hojněji vysazován v parcích nebo v ulicích. V ČR se vyskytuje v nížinách, zvláště na vlhkých náplavech lužních lesů, u břehů řek a v pahorkatinách (asi do 500 m n. m.). Jilm habrolistýse hojněji vyskytuje ve velkých evropských říčních údolích, zcela chybí na severozápadě střední Evropy. V ČR roste na bohatých náplavech řek a potoků, na křovitých stráních, v lesních okrajích od nížin až po pahorkatiny. Roste také na půdách suťových, na suchých jen křovitě. V pahorkatinách stoupá do výše 600 m. Je polostinnou dřevinou, ze všech jilmů snese největší zástin a sucho.