Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 1/2011 — 6. 4. 2011 — Zprávy-Recenze

Jeskyně Velký stalagnát

Autor: Roman Mlejnek

Česká republika se řadí ke dvanácti státům na světě, kde se nacházejí kořenové útvary. Kořenové útvary (především kořenové stalagmity), které se vytvářejí ze stromových kořenů prorůstajících do jeskyní nebo pod skalní převisy, jsou u nás zastoupeny především v pískovcových skalních městech (Kopecký & Jeník 2001; Mlejnek 2007, 2008; Mlejnek, Ouhrabka & Růžička 2009; Winkelhöfer 1975). Souhrnně lze konstatovat, že výška kořenových stalagmitů, případně stalagnátů se pohybuje do 30 cm. Existují útvary ještě vyšší?

Mekka kořenových útvarů

Ideálním územím pro výskyt kořenových útvarů jsou Adršpašsko-teplické skály. Bylo zjištěno, že pro tvorbu těchto útvarů poskytují nejvhodnější podmínky suťové a vrstevní typy jeskyní. A právě těch jsou v dané oblasti stovky. V akumulacích pískovcových bloků, které mají navíc přímou návaznost na lesní porosty, se nachází množství skapových zón. Když je zajištěn plošně ustálený skap a do podzemí prorůstají kořeny z okolních stromů, je již pouze otázkou času, kdy se zač­ne vyvíjet kořenový útvar.

Jak odhalily speleologické průzkumy z posledních let (Mlejnek, Ouhrabka & Růžička 2009; Mlejnek & Ouhrabka 2010), jsou na jeskyně bohaté především některé části Teplických skal. Kde je větší počet jeskyní, jsou i kořenové útvary. Např. v podzemním labyrintu Poseidon je evidováno 56 kořenových stalagmitů a čtyři stalagnáty. V systému jeskyní Plutonova chrámu bylo nalezeno 24 stalagmitů a tři stalagnáty. Rovněž i doposud nejvyšší kořenový stalagnát se nachází v Teplických skalách (Kopecký & Jeník 2001). Stalagnát, který dostal jméno Král a má výšku úctyhodných 70 cm, roste v jeskyni Kořenka.

Na počet stalagmitů jsou však kořenové stalagnáty jednoznačně v menšině. Samozřejmě je to dáno výškou jeskyně či převisu, která v konečném důsledku celý útvar limituje. Tam, kde dochází k nárůstu kořenové hmoty do prostoru, je většinou strop příliš vysoko. Optimální podmínky nastaly v jeskyni Velký stalagnát. Ustálený skap a relativně nízký strop daly vzniknout stalagnátu, jehož celková výška přesáhla 50 cm.

Vstupní partie jeskyně s kořenovými útvary (Foto autor)

Velký stalagnát

Jeskyně, která dostala jméno právě po kořenovém útvaru, se nachází v Teplických skalách v oblasti nazvané Rokliny, přibližně 1 km na severovýchod od kóty Zvětralý vrch (738 m n. m.). Jeskyně je suťového typu a její převážná část se nachází pod velkým skalním blokem s výškou 8 m. Prostory jeskyně jsou vysoké většinou od 0,5 do 1 m. Celková délka je přibližně 10 m.

Ač se v jeskyni nachází více kořenových útvarů, ze všech jednoznačně dominuje stalagnát ve vchodové části hlavního vstupu. Jeho celková výška včetně rozsáhlé kořenové základny je 80 cm. Bez základny dosahuje padesáticentimetrové výšky. Se stalagnátem je srostlý stalagmit vysoký 25 cm. V blízkosti se nacházejí další čtyři excentrické stalagmity. Jedná se o různě pokroucené útvary, z nichž dva jsou již odumřelé a suché. Další má i přes svoje značné prohnutí výšku 45 cm. Z jeho vrcholové části vyrůstají dvě stalagmitové odnože. V jeskyni byl evidován ještě jeden menší stalagmit kuželovitého tvaru, vysoký 10 cm.

V bezprostředním okolí jeskyně rostou především smrky, ojediněle břízy.

Příběh závěrem

Z oblasti Teplických skal se traduje historka o turistickém průvodci Josefu Buryškovi z Teplic nad Metují, který těsně po 2. světové válce nalezl v menší jeskyni kořenový stalagmit s údajnou výškou 1 m. Jeskyně se měla podle jeho slov nacházet v bližším okolí věže Sekyra (Řeznická sekyra) a stalagmit se měl podobat válci. Přes veškeré úsilí se však do dnešních dnů jeskyni ani stalagmit nepodařilo najít. Ať je příběh pouhou fantazií, nebo obří stalagmit skutečně existoval či přehlížen stále existuje, představují kořenové útvary ojedinělý přírodní fenomén.

LITERATURA

KOPECKÝ J. & JENÍK J. (2001): Root forms from pseudokarst. In Bosák, P. & J. Vašátko (eds), Czech Republic. In Juberthie, C. & V. Decu (eds), Encyclopaedia Biospeleologica, Tome III. Société de Biospéologie: 1420-1421. Moulis and Bucarest. – MLEJNEK R. (2007): Nález kořenových stalagmitů. Ochrana přírody, 2: 14-15. Praha. – MLEJNEK R. (2008): Typy kořenových útvarů v jeskyních České republiky. Živa, 56, 2: 60-62. Praha. – MLEJNEK R. & OUHRABKA V. (2010): Systém jeskyní Plutonova chrámu v Teplických skalách.Zpravodaj Slovenskej speleo. spol., 2: 38-45. Liptovský Mikuláš. – MLEJNEK R., OUHRABKA V. & RŮŽIČKA V. (2009): Poseidon – a complex system of underground spaces in sandstone in the Czech Republic. NSS News, 67 (8): 4-7. Huntsville. – WINKELHÖFER R. (1975): Stalagmitenförmige Wurzelbildungen in Sandsteinhöhlen. Der Höhlenforscher, 7, 2: 25-26. Dresden.