Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2008 — 21. 10. 2008 — Zprávy-Recenze
Handrij Härtel a kol. (eds.)
Sandstone Landscapes
Výpravná monografie o unikátním přírodním fenoménu, pískovcových skalních městech, je vynikajícím příspěvkem k tomuto tématu. Představuje vybrané evropské lokality, na nichž se snaží postihnout transdisciplinární význam pískovců. Kniha vyšla anglicky v nakladatelství Academia a podílelo se na ní 109 převážně českých autorů. Editory jsou H. Härtel, V. Cílek, T. Herben, A. Jackson a R. Williams.
Kdyby přece jen někdo zaváhal nad pojmem Sandstone Landscape (pískovcové krajiny), první věta editorské předmluvy je téměř definiční (volně přeloženo): „Pískovcové krajiny zahrnují hluboká údolí, rozsáhlé plošiny lemované vysokými skalními stěnami, jakož i různými bizarními skalními útvary, jako jsou věže, mosty apod”. Téměř každý u nás si představí skalní města a nemusí ani dodávat pískovcová. A pro většinu z nás je symbolem tohoto fenoménu Český ráj. Ostatně díky němu jsme evropskou pískovcovou velmocí.
Kniha se zrodila z popudu hlavního editora H. Härtela, významným impulzem bylo i mezinárodní sympozium Pískovcové krajiny – přírodní rozmanitost, ekologie a ochrana, uspořádaná v Českém a Saském Švýcarsku v roce 2002 (proto má publikace trochu charakter sborníku příspěvků). Je členěna na čtyři oddíly: Geodiversity (Geodiversita), Biodiversity (Biodiversita), Man in a Sandstone Landscape (Čověk a krajina) a přehled pískovcových oblastí Sandstone regions across Europe (Pískovcové krajiny napříč Evropou), je doplněna slovníčkem pojmů, rozsáhlým přehledem literatury (825 citací) a obecným rejstříkem. Každý oddíl se dělí na tematické okruhy s hlavními příspěvky a případovými studiemi, kterých je celkem 81!
První část Geodiversity pojednává o fyzicko-geografických atributech pískovcových oblastí, geologické genezi, geomorfologii, makro-, mezo- a mikroformách pískovcového reliéfu, zvětrávání, litologii, inkrustaci železem a solemi, pseudokrasových jevech, klimatologii, hydrologii i pedologii modelových oblastí.
Druhá část Biodiversity je uvozena biogeografickým pojednáním o pískovcích jako ekologických ostrovech. Následují příspěvky o různých typech bioty, zvláštní pozornost je věnována aktuálnímu problému biologické invaze a postglaciálnímu vývoji vegetace mající vztah k reliktní povaze řady taxonů i vegetace.
Třetí část Man in a Sandstone Landscape je věnována krajině; jednak vlivu lidské činnosti (s důrazem na turistiku) na pískovcové oblasti a dále návrhům na nápravná opatření. Dva příspěvky se týkají umění a architektury ovlivněné pískovcovými oblastmi. Celostránková reprodukce Caspara Davida Friedricha potvrzuje oprávněnost tvrzení mnoha kunsthistoriků, že jde o největšího krajináře období romantismu. A jeho fascinace pískovcovými oblastmi zase potvrzuje jejich romantickou krásu.
Konečně čtvrtá část Sandstone regions across Europe obsahuje popis vybraných pískovcových oblastí. Vychází rovněž z nabídky referátů, přesto je reprezentativní. Ze 13 států Evropy je zde popsáno 27 pískovcových lokalit – od východního Španělska po střední Rusko, od Velké Británie po Bulharsko. Osobně mi zde trochu chybí mysteriózní řecká Meteora. Prakticky všechny lokality jsou územně chráněny a spadají do kategorií národní park, přírodní park (v ČR chráněná krajinná oblast), přírodní rezervace, z mezinárodních kategorií pak evropsky významná lokalita (Natura 2000), geopark, popřípadě přírodní světové dědictví. Příspěvky jsou klasicky a proporcionálně členěny do kapitol, škoda že u nich nejsou orientační mapky. Alespoň že je v publikaci vložena ortofotomapa Evropy s více než 50 pískovcovými lokalitami Evropy.
Kniha sice obsahuje dostatečné množství fotografií (238 černobílých a barevných), vesměs ale průměrné technické kvality. U popisu flóry a fauny pískovcové oblasti na Dokesku převládají mokřadní typy biotopů (slatiniště, rašeliniště, nivy), které však nejsou přímo s pískovcovým fenoménem geneticky propojeny, jako například mokřady v Plakánku v Českém ráji či drobná rašeliniště v Českém Švýcarsku. Ve výkladovém slovníku je termín katena (catena) vztažen jen k pedologickému „řetězci” typů, termín je též užíván i v geologii (především vertikální sled) i geobotanice. Někdy chybí druhé termíny, například k uvedenému termínu matrix by měl být logicky i patch, vedle holocenu i pleistocen (oba jsou v textu, pouze jeden ve slovníku).
Nevím, zda jsem pravý odborník na pískovcové krajiny, ale jako romantikovi jsou mi nejbližší ze všech krajinných typů naší země. Znám jich dost, ale publikace mi přiblížila další a o všech (vybraných) dohromady mám díky této knize po ruce seriózní vědecké informace. Zkuste to také, kniha i pískovcové oblasti jsou velmi atraktivní.
Vázanou knihu formátu A4 (493 stran včetně 44 tabulek, 110 černobílých a 128 barevných obrázků) vydala v roce 2007 Academia ve spolupráci se Správou Národního parku České Švýcarsko a britskou Royal Botanic Gardens Kew. ISBN 978-80-200-1577-8. Vydání první.