Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zprávy-Recenze
Geneticky upravený bavlník zvyšuje v Číně gradaci ploštic
S rozvojem moderních biotechnologií se objevil příslib řešení potravinových problémů a odstranění nežádoucích účinků moderního zemědělství. Geneticky modifikované organismy (GMO) totiž nabízejí možnost záměrně upravit vlastnosti organismů tak, aby poskytovaly maximální zisk při snížení zátěže na životní prostředí. Termínem geneticky modifikovaný organismusoznačujeme nositele nové kombinace dědičného materiálu, získané některým z postupů soudobé biotechnologie. Veřejnost se častěji setká s oběma krajními názory, podle nichž jsou geneticky upravené organismy a jejich produkty vždycky hrozbou nejen pro přírodu, ale i lidské zdraví, nebo naopak představují učiněný zázrak.
Geny přenesené z bakterie Bacillus thuringiensiszajišťují, že tzv. Bt plodiny produkují jedovaté látky, zvyšující u takto upravených kulturních rostlin odolnost proti hmyzu. Proto mohou snížit spotřebu insekticidů. Bt bavlník reguluje můru černopásku bavlníkovou (Heliothis aarmigera) tím, že zabíjí její housenky. Většina čínských zemědělců dnes na svých pozemcích pěstuje právě Bt bavlník.
Před zavedením Bt bavlníku způsobovali klopuškovití (Miridae), čeleď hmyzu živící se rostlinnými šťávami, závažnou újmu na bavlníku, zelenině, ovoci a obilninách jen příležitostně a navíc byl jejich výskyt účinně regulován insekticidy používanými na hubení černopásky bavníkové. Čínští vědci, řízení Y. Luem, sledovali v letech 1997–2008 populační dynamiku klopušek (Science, 2010, DOI: 11.1126/science.1187881). Již o pět let dříve se zaměřili na používání chemických látek na bavlníkových polích na 38 lokalitách v severní Číně, kde více než 10 milionů drobných rolníků pěstuje bavlník na ploše velké jako polovina rozlohy ČR.
S tím, jak tamější zemědělci přešli z pěstování tradičního na Bt bavlník, početnost (abundance) klopušek postupně narůstala. Rolníci sice používali insekticidy proti černopásce méně často, ale o to více museli rozprašovat chemické látky na hubení klopušek. Současně se zvýšil výskyt klopušek na sousedních kulturách – cicimku datlového ((Ziziphus zizyphus;plod je velký jako menší datle a je využíván v tradičním čínském lékařství), vinné révy, jabloní, meruněk a hrušní.
Pro kladení vajíček, k němuž dochází v druhé polovině června, upřednostňovaly kloopušky právě bavlník. Potvrdilo se, že používání širokospektrálních insekticidů proti černopásce bavlníkové v minulosti potlačovalo abundanci tohoto motýla. Poté, co na severu Číny převládlo pěstování geneticky modifikovaného bavlníku, mají klopušky možnost namnožit se do té míry, že dochází k jejich gradacím. Ploštice tak působí újmu nejen na samotném bavlníku, ale i na dalších plodinách na okolních polích, kam se šíří z bavlníkových porostů. Pěstování Bt bavlníku tak nechtěně v zemědělské krajině podporuje přemnožování necílových organismů.