Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Zprávy-Recenze — Tištěná verze článku v pdf
Dávejte pozor, kam šlapete
Časně z jara se v místech kamenitých, mělkých a vysychavých půd NPP Zlatý kůň objevuje drobná bíle kvetoucí bylina, která brzy po odkvětu mizí. Ochlupené listy tvoří drobnou přízemní růžici, ze které vyrůstá několik centimetrů dlouhá lodyha až s osmikvětým květenstvím. U květu je korunní lístek rozdělen přibližně do dvou třetin širokým zářezem, takže při letmém pohledu působí dojmem dvou samostatných lístků. Bývala označována jako “asi osívka jarní“ (Erophila verna), tedy jednoletá bylina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae).
Při studiu makrozáběrů, pořízených fotoaparátem s velkým rozlišením, jsem zjistil, že chlupy se dělí jen na dvě ramena a plody, okrouhlé šešulky jsou pouze 1,6 až 2x delší než široké. Tyto znaky svědčily spíše o tom, že se jedná o výskyt osívky kulatoplodé (Erophila spathulata Láng).
Obrátil jsem se tedy na Víta Grulicha z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity s prosbou o potvrzení determinace. Z odpovědi, za kterou mu ještě jednou děkuji, vyjímám: “Květena ČR (Hrouda in Hejný et Slavík) 3: 155–158 (1992) druh E. spathulata uvádí z více lokalit ve středních Čechách, např. z okolí Unhoště, ze Šárky a Pobaby, z Kopče; z Českého krasu bez udání bližší lokality, což znamená, že autor jich měl k dispozici více. Zdá se, že rozšíření je zpracováno pouze na základě revidovaných herbářových položek, a je tedy zcela důvěryhodné. Protože sám znám tento druh jako téměř obligátní kalcifyt, výskyt v Českém krasu pokládám za logický a podobně zřejmě jako na Pálavě zde E. spathulata převažuje nad jinak běžnou E. verna. Nejdůležitější znaky jsou chlupy, které by měly být dvouramenné, jen výjimečně trojramenné (E. verna má časté 3–4ramenné chlupy), a šešulky by měly být jen o málo delší než široké (oproti +/- podlouhlým). Plody si myslím, že spadají do variability, chlupy, které byly dobře zřetelné na jednom z obrázků první várky, jsou takové, jaké by měly být. Korelace mezi oběma znaky je dle mých zkušeností dosti spolehlivá.“
Detail předchozího květenství ukazuje květy v různých fázích vývoje, a to od poupat až po skoro odkvetlý květ s vyrůstající šešulkou. U okvětních lístků je velmi dobře patrný hluboký zářez, zdánlivě je rozdělující na dva samostatné.
Lze tedy mít za prokázané, že v NPP Zlatý kůň roste osívka kulatoplodá, řazená k ohroženým druhům naší květeny kategorie C3. Takže, až přijedete k nám na kopec, dávejte prosím pozor ...
Text a foto Alexandr Komaško