Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 3/2011 — 7. 10. 2011 — Zprávy-Recenze — Tištěná verze článku v pdf

6. kongres Mezinárodní asociace zpřístupněných jeskyní

Mezinárodní asociace zpřístupněných jeskyní (International Show Caves Association – ISCA) uspořádala ve dnech 18.–23. října 2010 6. kongres, který se vůbec poprvé uskutečnil ve východoevropské zemi, a to na Slovensku, v Demänovské dolině. Šlo v mnoha ohledech o průlomové jednání, které z ISCA učinilo organizaci světového významu.

Výjimečnou událost využila ke své propagaci i Správa jeskyní České republiky (SJ ČR). S organizátory kongresu se dohodla na uspořádání předkongresových exkurzí po jeskyních v České republice: konkrétně se jednalo o Moravský kras, Koněpruské jeskyně, jeskyni Na Turoldu a Zbrašovské aragonitové jeskyně.

Pro účastníky byl 6. kongres ISCA v nádherném prostředí horské krasové doliny nezapomenutelným zážitkem. Poprvé se na kongresu objevili zástupci z Jižní Koreje, Ruska, Jižní Afriky, Řecka, Brazílie, Polska, Chorvatska a Rumunska. Očekával se i příjezd početné skupiny Číňanů (devět jeskyní je zastoupeno v ISCA), ale problémy s vízy jim znemožnily účast.

Program kongresu probíhal podle zavedených zvyklostí. Zasedání valného shromáždění ISCA střídaly tematické odborné exkurze a přednášky, které vedla řada odborníků z vysokých škol či úzce specializovaných firem. Mezi odbornými referáty vzbudily největší zájem nejnovější poznatky o epidemické nemoci netopýrů – ◊syndromu bílého nosu“, o nejnovějších LED reflektorech k osvětlení jeskyní od firmy GERMTEC a přínosné referáty týkající se role průvodců v jeskyních.

Valné shromáždění ISCA schválilo několik doplňků stanov (mj. se počet členů předsednictva zvýšil na deset), projednalo změny výše členských příspěvků (pro menší jeskyně jsou nižší) a zvolilo vedení ISCA a předsednictvo, v jehož čele opět stanul David Summers (USA). Viceprezidenty se stali Heinz Vonderthann (Spolková republika Německo) a Brad Wuest (USA), členy předsednictva Filiberto Cecchi (Itálie), Dan Cove (Austrálie), Hein Gerstner (Jižní Afrika), Peter Gažik (Slovensko), Guilhem de Grully (Francie), Hanne Ödin (Švédsko), Rafael Pagés Rodriguez (Španělsko), Nick Powe (Spojené království), Zhang Shouyue (Čína) a Zsuzsa Tolnay (Maďarsko).

Největší pozornost účastníků kongresu si vyžádalo projednávání směrnic ISCA k managementu zpřístupněných jeskyní, jejichž znění však nezohlednilo závažné připomínky z pléna a bude třeba je v budoucnu upravit.

Přesto byl 6. kongres ISCA do jisté míry přelomovým: jednalo se o vůbec první kongres ISCA, který se téměř bez výjimky odehrával v angličtině, což je obrovský úspěch a krok k opravdu jednotné asociaci. Počet členů se od posledního kongresu zvýšil o jednu třetinu, ISCA se prakticky vymanila z evropských hranic a stala se světovou organizací. To bude mít jistě pozitivní vliv na její další vývoj.

Největší světové zasedání správců a provozovatelů zpřístupněných jeskyní přineslo ovoce i Správě jeskyní České republiky. Ačkoli připravovala ◊jen“ předkongresovou exkurzi, jednalo se o největší mezinárodní aktivitu v historii Správy. Především si její pracovníci ověřili, že infrastruktura zpřístupněných jeskyní v České republice, management, ochrana, čistota i přístrojové vybavení jsou na úrovni současné světové špičky.

Všechny zpřístupněné jeskyně v České republice splňují již dnes naprostou většinu pokynů směrnic ISCA týkajících se managementu zpřístupněných jeskyní ((směrnice viz rámeček na straně 31) a ze světového pohledu vyhovují podmínkám ochrany a zachování zpřístupněných jeskyní. Problematiku, kterou bude do budoucna určitě třeba řešit, je způsob osvětlení v jeskyních. A to nejen z důvodů zavedení lamp s emisním spektrem mimo absorpční spektrum chlorofylu, ale i z důvodů snížení teploty vyzařované lampami a energetické náročnosti. Zdá se, že i v Evropě pro tyto změny nastává čas.

Přestože směrnice ISCA k managementu zpřístupněných jeskyní nebyly kongresem schváleny, zůstává podstatná část jejich bodů z pohledu SJ ČR přirozeně platná a vyplývá z uplatňování zásad ochrany přírody a zdravého rozumu. Téměř ve všech zpřístupněných jeskyních ČR byla již provedena rekonstrukce. Všem úpravám předcházelo vždy místní šetření a důkladná projektová příprava s cílem navrátit jeskyni co nejblíže k jejímu přirozenému stavu, odlehčit prostředí od technických prvků a zavést citlivé osvětlení. Při úpravách chodníků byl používán inertní beton. Nerezová ocel byla využita zejména na přemostění vertikál a zábradlí. Výjimkou je použití dřeva na zábradlí v Chýnovské jeskyni a v jeskyni Na Turoldu kvůli historickému způsobu zpřístupnění. Osvětlení je řešeno vždy tak, aby byl omezen růst lampenflóry a byla zachována maximální bezpečnost návštěvníků. Používání světelných okruhů pouze v místech, kde se pohybují návštěvníci, je přirozené. V současné době začíná SJ ČR využívat nové LED technologie. Frekvence vstupů do jeskyně a počty návštěvníků v jednotlivých výpravách jsou přesně stanoveny a dodržovány s ohledem na ochranu přírodního prostředí. V řadě jeskyní je prováděno monitorování mikroklimatu nejen kvůli poznání přírodních procesů, ale i proto, že sledování množství oxidu uhličitého, radonu a kyslíku vyplývá z bezpečnostních předpisů platných v České republice.

Po ukončení 6. kongresu ISCA shrnul své poznatky Kent Henderson z Austrálie a publikoval je v časopise autralské Společnosti speleologů a manažerů zpřístupněných jeskyní ACMA JOURNAL. Jako účastník předkongresové exkurze konstatoval, že řada jeskyní České republiky je na velmi vysoké úrovni a některé z nich dokonce na světové špičce. Toto uznání, vyplývající ze srovnání s ostatními světovými jeskyněmi, je potvrzením, že Správa jeskyní České republiky se v péči o jeskyně vydala správným směrem.

Další, v pořadí již 7. kongres, se uskuteční v roce 2014 v Austrálii.

Z historie ISCA

Mezinárodní asociace zpřístupněných jeskyní (International Show Caves Association – ISCA) byla založena v roce 1990 v Itálii, v městečku Genga poblíž Ancony, nedaleko překrásných Grotte di Frasassi, z popudu zástupců významných zpřístupněných jeskyní Evropy z devíti států. Podobná iniciativa se objevila do té doby již několikrát, ale buď skončila, ještě než se nějaké sdružení podařilo ustavit, nebo na pasivitě a neshodách mezi členy. S odstupem času se zdá, že počátek 90. let 20. století byl pro vznik ISCA vhodnou dobou. Svoji úlohu zde určitě sehrál patriotismus zástupců italských zpřístupněných jeskyní, kteří měli od počátku v ISCA početné zastoupení. Velký vliv na dosavadní existenci asociace měly a mají právě Grotte di Frasassi, resp. společnost Consorzio di Frasassi, která od počátku sponzoruje provoz sekretariátu se sídlem v městečku Genga. Italové samozřejmě nebyli jediní, kdo iniciovali vznik asociace; kongresu se zúčastnilo i několik Američanů: zakládajícím členem byla Asociace amerických zpřístupněných jeskyní (NCA). Založení ISCA podporovala také Mezinárodní speleologická unie, mezi zakládajícími členy byli i zástupci zpřístupněných jeskyní z ČR a ze Slovenska.

Posláním asociace je široká mezinárodní spolupráce mezi provozovateli jeskyní otevřených veřejnosti, výměna zkušeností a nových technologií z oboru, úsilí o zachování a ochranu všech jeskyní, podpora zvyšování zájmu veřejnosti o zpřístupněné jeskyně a posílení dobrých vztahů mezi všemi provozovateli zpřístupněných jeskyní.

Směrnice ISCA k managementu zpřístupněných jeskyní

1 Přeměna přírodní jeskyně ve zpřístupněnou jeskyni

Před fyzickým zahájením zpřístupňovacích prací musí být zpracována podrobná studie o vhodnosti jeskyně ke zpřístupnění s přihlédnutím ke všem faktorům, které ji mohou ovlivnit, a tato studie musí být pečlivě vyhodnocena.

2 Přístup a chodníky uvnitř jeskyně

Každý nový vchod do jeskyně musí být vybaven účinným systémem větrných uzávěr, například dvojitou sadou dveří, aby se zabránilo změnám v cirkulaci vzduchu v jeskyni.

Zpřístupňovací práce prováděné uvnitř jeskyně by se měly co možná nejvíce vyhnout narušení struktury, sedimentů a výzdoby jeskyně.

V jeskyni by měly být použity pouze materiály, které jsou s jeskyní kompatibilní a mají na ni nejmenší negativní dopad. Příkladem takových materiálů jsou tmely, beton, nerezová ocel a plasty.

Organický materiál, jako je např. dřevo, by neměl být v jeskyni nikdy používán, pokud nejde o jeskyni ledovou, kde může být v případě potřeby použit na chodníky.

3 Osvětlení

Elektrické osvětlení by mělo být poskytováno v bezpečné, dobře vyvážené síti. Dodávky energie by měly být pokud možno nepřerušitelné.

V případě výpadku proudu by mělo být k dispozici přiměřené nouzové osvětlení. Osvětlení by mělo mít emisní spektrum s co nejnižším podílem absorpčního spektra chlorofylu (kolem 440 nm a 650 nm).

Světelné zdroje by měly být instalovány v určité vzdálenosti od stěn jeskyně, aby se zabránilo růstu lampenflory, poškozování výzdoby a skalních maleb.

Osvětlení by mělo být instalováno takovým způsobem, aby byly osvětlovány pouze ty části jeskyně, ve kterých jsou právě návštěvníci.

4 Frekvence návštěv a návštěvnost

Měla by být stanovena kapacita návštěvníků jeskyně za definované časové období a tato kapacita by neměla být překračována. Kapacita návštěvníků je definována jako počet návštěvníků v dané jeskyni za dané časové období, který nezmění trvale parametry prostředí jeskyně mimo rozsah jeho přirozeného kolísání. Průběžný návštěvní okruh, využívající jako vchod a východ jiné místo, může snížit dobu, kterou návštěvníci stráví v jeskyni ve srovnání s použitím jediného místa jako vchod i východ.

Pokud jsou organizovány návštěvy v přírodních částech jeskyně, musejí být pečlivě naplánovány. Kromě poskytnutí potřebného speleologického vybavení účastníkům, návštěvníci musejí být vždy vedeni průvodcem se zkušeností z přírodních jeskyní. Trasa, po které se návštěvníci pohybují, musí být jasně vymezena například červenou a bílou páskou a návštěvníkům by neměl být dovolen pohyb mimo tuto cestu. Zvláště je třeba dbát, aby nedocházelo k poškozování prostředí jeskyně, a části mimo cestu musejí být udržovány v čistotě.

5 Zachování ekosystémů povrchu při výstavbě budov, parkovišť, odstranění vegetace na povrchu a zařízení pro sběr odpadu

Jakémukoliv umístění budov, parkovacích ploch a jiných zásahů přímo nad jeskyní je třeba se vyhnout s cílem udržet v původním režimu přirozené prosakování dešťové vody z povrchu.

6 Sledování

V jeskyni by mělo být prováděno sledování mikroklimatu. Měla by být sledována teplota vzduchu, obsah oxidu uhličitého, relativní vlhkost vzduchu, koncentrace radonu (je-li jeho koncentrace v blízkosti úrovně předepsané zákonem nebo nad ní) a případně i teplota vody. Rovněž by mělo být sledováno proudění vzduchu dovnitř a ven z jeskyně.

Nastane-li situace, která vyžaduje výzkum v jeskyni, měla by být konzultována se specializovanými odborníky.

7 Manažeři jeskyní

Manažeři jeskyní by měli být kompetentní v řízení jak ekonomiky jeskyní, tak ochrany jejich prostředí.

8 Školení průvodců

Průvodci po zpřístupněné jeskyni by měli být vyškoleni, aby mohli fundovaně informovat návštěvníky o jeskyni a jejím okolí.

Text Dušana Milky upravil Karel Drbal