Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 3/2013 — 9. 8. 2013 — Zprávy-Recenze — Tištěná verze článku v pdf

100 let od objevu Zbrašovských aragonitových jeskyní

autorka: Barbora Šimečková

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v údolním svahu řeky Bečvy v lázních Teplice nad Bečvou, nedaleko města Hranic. Jsou součástí stejnojmenného zvláště chráněného území v kategorii národní přírodní památka, vyhlášeného v roce 2003 na rozloze 7,74 ha.

Jeskynní systém byl objeven na přelomu let 1912–1913 v místním kamenolomu zvaném Na Baránce. V létě 1912 se při těžebních pracech objevila ve skalní stěně puklina, z níž pak v zimě za mrazivého počasí začal stoupat několikametrový sloupec teplé páry. Objevitelé jeskyní, bratři Josef a Čeněk Chromí z tehdejší obce Zbrašov, po Novém roce puklinu rozšířili a v polovině ledna 1913 sestoupili do hloubky pěti metrů. S dalšími spolupracovníky pak pomocí žebříků z jedlového dřeva postupně zdolali 42 metrů hlubokou propast a počátkem března vstoupili do neznámé jeskynní prostory, kterou později nazvali Jurikův dóm. Během jediného roku pak objevili všechny hlavní prostory dnes známého systému, našli chodbu vedoucí k povrchu a v roce 1914 vyrazili nový, snadnější vchod do jeskyní v lesnaté stráni nad řekou Bečvou. Sbor dobrovolných zbrašovských havířů, jak si tehdejší jeskyňáři říkali, postupně technicky upravoval objevené části jeskyní a roku 1926 byly jeskyně zpřístupněny pro veřejnost.

V téže době vznikl Spolek pro udržování Zbrašovských jeskyní v Hranicích, jehož členy byli objevitelé, jeskyňáři a zemské instituce. Zpřístupněná trasa jeskyně byla provozována pro návštěvníky, speleologický průzkum směřoval do odlehlejších částí a jeskyně byly hojně popularizovány v dobovém tisku. Tato „zlatá objevitelská éra“ byla ukončena smrtí Josefa Chromého v roce 1943 a 2. světovou válkou.

Po válce převzaly správu jeskyní státní instituce a střídající se období rozkvětu a útlumu v podstatě kopírovala celospolečenský vývoj. Poválečná vlna budovatelského nadšení v letech 1950–1956 přinesla jeskyním výrazné zlepšení provozního zázemí. Byla postavena nová provozní budova, návštěvní trasa byla vybavena novou elektroinstalací a z Mramorové síně byl vyražen 40 m dlouhý východový tunel na lázeňskou kolonádu.

Prostora Křtitelnice po rekonstrukci návštěvní trasy v roce 2005

Foto Petr Zajíček

Poté následovalo téměř 40 let útlumu, kdy instituce provozující jeskyně zajišťovaly jen nejnutnější údržbu, ustal speleologický průzkum i odborný výzkum. Svůj počátek má v tomto období myšlenka pořádání výtvarných výstav v podzemních prostorách (1981), a to zásluhou osobní iniciativy tehdejšího vedoucího správy jeskyní Vlastimila Helcla.

Až počátkem 90. let po převzetí všech zpřístupněných jeskyní v ČR ústřední organizací státní ochrany přírody (ČÚOP 1991), se i Zbrašovským jeskyním dostalo odpovídající pozornosti. Amatérští jeskyňáři znovu obnovili systematický speleologický průzkum, odborníci vrátili lokalitě unikátní přírodovědný význam, začalo se s vyklízením nepůvodních materiálů deponovaných v jeskynních prostorách a znovu byl zprůchodněn Objevitelský komín.

Počátek 21. století odstartoval pro jeskyně zásadní posun k lepšímu. V důsledku ničivé povodně z roku 1997 došlo ke zvýšení koncentrací CO₂v úrovni návštěvní trasy a bylo nutné vymyslet bezprecedentní řešení – nucené odsávání plynu bez ohrožení mikroklimatických poměrů jeskyně (2000). O rok později byla realizována nástavba provozní budovy a v roce 2005 byla dokončena celková rekonstrukce návštěvní trasy, investiční dílo úspěšně spojující využití moderních technologií i současných ochranářských postupů. Po několikaletém výzkumu byl také realizován úspěšný způsob sanace mikrobiál­ního napadení aragonitové výzdoby, jež opět nemá ve světovém měřítku obdoby. Nejčerstvějším úspěchem je dokončení výklizů horninových zakládek z celého jeskynního systému včetně nezpřístupněných částí v roce 2012.

Celková délka všech prostor, které jsou k dnešnímu dni známy a zmapovány, činí 1 435 m. Návštěvní trasa je dlouhá 375 m a její prohlídka s průvodcem trvá asi 50 minut. Ročně projde jeskyněmi okolo 45 tisíc návštěvníků. Kromě běžného provozu jsou jeskyně využívány ke kulturním a osvětovým aktivitám, konají se zde doprovodná hudební vystoupení, samostatné koncerty apod. Díky více než třicetileté tradici výtvarných výstav jeskyně získaly renomé i ve světě současného výtvarného umění, neboť žádné jiné evropské jeskyně se touto činností systematicky nezabývají.

Z odborného hlediska jsou Zbrašovské aragonitové jeskyně unikátním jeskynním systémem hydrotermálního původu, na jehož vzniku se kromě běžných srážkových vod podílely i vývěry teplých uhličitých kyselek. Díky specifické genezi, unikátní výzdobě a jedinečnému mikroklimatu jsou přírodovědným fenoménem evropského významu. Unikáty Zbrašovských jeskyní tvoří vpravdě „pět divů“, z nichž každý by vydal na samostatný článek: drúzy minerálu aragonitu, raftové (dříve gejzírové) stalagmity, jeskynní koblihy, jezera plynného oxidu uhličitého a průměrná teplota ovzduší 14 °C. Vědomí jedinečnosti a zranitelnosti těchto přírodních zázraků musí být alfou i omegou všech činností v jeskyních, od plánování, přípravy až po realizaci, a to nejen u zásahů stavebních a technických, ale i při běžné průvodcovské a osvětové činnosti a tvorbě závazných dokumentů.

Oslavy 100. výročí objevení ZAJ budou probíhat prakticky po celý rok 2013. Zahajovací akcí se stal odborný seminář ve dnech 9.–10. dubna 2013 v lázeňském domě Moravan v Teplicích nad Bečvou. Za účasti téměř 90 odborníků z České republiky, Slovenska a Bulharska byly představeny výsledky nejnovějších bádání v ZAJ v oborech geologie, mineralogie, mykologie nebo biospeleologie. Mj. byly prezentovány také nové speleologické objevy a historická i současná mapová dokumentace jeskyní. Znovu se potvrdilo, že k účinné ochraně a péči o jeskyně (a jistě to platí nejen o nich) by měli být příslušní odborníci vybaveni nejen faktickými vědomostmi, ale především znalostí kontinuity vývoje daného problému nebo lokality. U příležitosti semináře byl Správou jeskyní ČR vydán v edici Acta speleologicacelobarevný sborník v rozsahu 232 stran, zachycující důležitá fakta a mezníky historické, přírodovědné, provozní, technické, ale i osobní příběhy lidí kolem jeskyní.

Stěžejní akce jsou směrovány k široké veřejnosti – v týdnu od 3. do 9. června 2013 proběhl v zámecké dvoraně v Hranicích Týden životního prostředí, jehož součástí byla výstava o historii a současnosti ZAJ, prezentace propagačních materiálů, ukázky jeskyňářské výstroje, výstava uměleckých fotografií a praktické ukázky činnosti Speleologické záchranné služby. Po prázdninách je naplánována řada přednášek pro žáky základních a středních škol na Hranicku a koncem roku proběhne výtvarná soutěž pro nejmenší školáky.

Závěrem ohlédnutí nazpět stoletím. V geo­logickém vývoji jeskyně takový časový úsek neznamená nic. V měřítku lidského života je to až příliš dlouho. Protnou-li se obě hlediska, měl by člověk jeskyni ve své vymezené vteřině dát ze sebe to nejlepší. Může nás těšit, že se to naší generaci podařilo a že jsme Zbrašovským aragonitovým jeskyním pomohli ze zanedbané opomíjené lokality dosáhnout úrovně, která jí právem náleží. Příběh jeskyní a lidí pokračuje…