Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 1/2017 5. 3. 2017 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

V Cancúnu se jednalo o globální biologické rozmanitosti

Biologists are inclined to agree that biodiversity is, in one sense, everything. Edward O. Wilson: B

Autor: Jan Plesník

V Cancúnu se jednalo o globální biologické rozmanitosti

Ještě před půlstoletím se pobřeží Karibského moře na severovýchodě Yucatánu nelišilo od zbytku zmiňovaného mexického poloostrova, snad jen bělostným jemným pískem, pokrývajícím pusté pláže táhnoucí se na délku desítky kilometrů. V lednu 1970 přistoupila federální vláda k riskantnímu kroku. Rozhodla se vybudovat v tropickém vlhkém prostředí nikoli na zelené louce, ale na vskutku azurovém břehu zbrusu nové letovisko. Jméno dostalo podle jednoho z ostrovů, sevřených úzkou pevninskou kosou – Cancún.

Vyjednávání v Hnízdě hadů
Vyhlášené mexické turistické středisko ročně navštíví dva miliony rekreantů, a to nejen z USA. Uvedený počet rozšířilo 4000 delegátů, kteří se ve dnech 2.–17. prosince 2016 zúčastnili 13. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD). V jeho průběhu vyjednávali o jednotlivých rozhodnutích, kam zmiňovanou mezinárodní mnohostrannou úmluvu v blízké budoucnosti směřovat.

tituln° Z legu†na zelenāho (Iguana iguana) se v Mexiku pżipravuje tradiiün° v†noün° pokrm Foto Jan Plesn°k
Z leguána zeleného (Iguana iguana) se v Mexiku připravuje
tradiční vánoční pokrm. Foto Jan Plesník

Úmluva o biologické rozmanitosti byla sjednána v květnu 1992 v keňském Nairobi s tím, že půjde o rámcovou normu mezinárodního práva, kterou doplní podrobné protokoly, zaměřené na konkrétní otázky ze široké problematiky péče o biodiverzitu a udržitelné využívání jejích složek. V Cancúnu, což mimochodem podle některých názorů znamená v jazyce dávných Mayů Hnízdo hadů, proto současně probíhalo zasedání států, které na sebe převzaly závazky obou dosud sjednaných protokolů úmluvy, jmenovitě Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti (2000) a Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnoprávném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání (Plesník 2011, SCBD 2017a, 2017b).

¨†st vlajek smluvn°ch stran CBD Foto Jan Plesn°k
Část vlajek smluvních stran CBD. Foto Jan Plesník


Péče o biodiverzitu není jen záležitostí resortu životního prostředí
Samotný, téměř všeobjímající pojem biologická rozmanitost zahrnuje rozrůzněnost biologických systémů, od nukleotidů po globální ekosystém (biosféru). Navíc se na již tak širokou problematiku nabalují další témata, jako jsou probíhající a očekávané změny podnebí nebo geoinženýrství. Není divu, že program cancúnského zasedání obsahoval bez organizačních a procesních otázek celkem 34 bodů.

Obr. 1 Foto Jan Plesn°k
Mayské město Coba osídlovalo v 7. století nejméně 50 000 obyvatel
a zastavěná plocha zabírala 80 km2.  Nejvyšší pyramida Nohoch Mul se vypíná
do výšky 42 metrů. Foto Jan Plesník

cancunboxI přes uvedenou rozplizlost prostupovala vyjednáváním v proslulém mexickém letovisku sjednocující myšlenka, v angličtině označovaná souslovím mainstreaming biodiversity. Pro jeho překlad nemáme v češtině jednoslovný výraz. Nejedná se totiž o nic jiného než o začleňování problematiky biodiverzity do myšlenkových rámců, strategií, koncepcí, programů, projektů i každodenní činnosti resortů (kupř. zemědělství) a sektorů, jako je lesní hospodářství, a to nejrůznějšími způsoby. To by ale nestačilo. Mainstreaming znamená také oprávněný důraz na skutečnou, nikoli formální spolupráci příslušných institucí. Nejdále v kooperaci resortů a sektorů v péči o životní prostředí postoupilo Norsko, zatímco řada zemí, postkomunistické nevyjímaje, se dodnes potýká s tradičním resortním bariérismem. Právě žádoucí integraci ochrany biologické rozmanitosti a udržitelného využívání jejích složek do aktivit pěti resortů a sektorů se věnovali účastníci jednání na nejvyšší úrovni (viz Box 1).


Geny v době digitální
Třetí cíl CBD, zabezpečit rovnoprávné a spravedlivé rozdělování přínosů vyplývajících z využívání genetických zdrojů včetně odpovídajícího přístupu k nim a předávání a výměny příslušných technologií při zohlednění všech práv na tyto zdroje a technologie (ABS), je značně vzdálen tradiční ochraně přírody a krajiny. O ekonomické důležitosti ABS nejlépe vypovídá skutečnost, že 40  %  světového hospodářství je založeno na přímém a nepřímém využití genetických zdrojů (SCBD 2014).

 

 

Nos†l üervenž (Nasua nasua) se v Mexiku vyskytuje i v lidskžch s°dlech Foto Jan Plesn°k
Nosáli rodu Nasua se v Latinské Americe vyskytují i v lidských sídlech.
Foto Jan Plesník

Ze široké problematiky využívání genetických zdrojů v Cancúnu dominovala až do nedávna přehlížená otázka. Jednoduše řečeno, konkrétní gen, tedy funkční jednotka dědičnosti, je tvořen přesným pořadím nukleotidů, vyjádřených velkými písmeny, v dědičné hmotě, většinou v kyselině deoxyribonukleové (DNA). Právě pořadí (sekvence) bází představuje princip zakódování genetické informace, a proto je v centru zájmu nejen biologů. Otázkou zůstává, zda bychom měli také informace o pořadí nukleových bází v DNA v digitální podobě považovat za genetický zdroj. Připomeňme, že CBD pokládá za genetický materiál jakýkoli materiál rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo jiného původu, který obsahuje funkční geny. Genetickým zdrojem potom rozumíme genetický materiál skutečné nebo potenciální hodnoty, a to včetně produktů soudobých biotechnologických postupů.

Kondor havranovitž (Coragyps atratus) pżedstavoval v mayskā kultuże symbol smrti Foto Jan Plesn°k
Kondor havranovitý (Coragyps atratus) představoval
v mayské kultuře symbol smrti. Foto Jan Plesník

Poüetnost krokodžla americkāho (Crocodylus acutus) v Mexiku vžznamnō poklesla Foto Jan Plesn°k
Početnost krokodýla amerického (Crocodylus acutus) v Mexiku významně
poklesla. Foto Jan Plesník

cancunbox2

Zejména rozvojové státy zdůrazňovaly, že moderní biotechnologie dokážou sestavit podle digitální informace o pořadí nukleotidů příslušný gen, respektive genetický materiál, mající široké komerční využití, a proto by se na ni měl vztahovat již zmiňovaný Nagojský protokol: každý uživatel digitální informace by musel mít souhlas státu, odkud daný genetický materiál pochází. Naopak EU, Kanada, Austrálie nebo Indie upozorňovaly, že obdobnou digitální informaci využívá mj. metoda číselného kódu, umožňující určovat druhy podle DNA získané ze vzorku tkáně a nacházející široké uplatnění ve vědě a výzkumu a v ochraně přírody (viz Box 2). Nakonec převládl názor, že se otázka digitální sekvence týká nejen ABS, ale i ochrany biodiverzity a udržitelného využívání jejích složek. Problematice digitální informace o sekvenci genetického materiálu se proto bude věnovat i další zasedání konference smluvních stran CBD.


Zpátky k přírodě
Od roku 2010, kdy se doslova na poslední chvíli podařilo v japonské Nagoji sjednat zmiňovaný protokol o ABS, se na programu jednání CBD stále více prosazují otázky, související s překotným rozvojem moderních biotechnologií. Za všechny jmenujme alespoň syntetickou biologii, již zmíněnou digitální informaci o sekvencích genetických zdrojů nebo mutagenní řetězovou reakci (gene drive), umožňující, aby se gen vnesený uměle do genetické informace určitého jedince rychle šířil v populaci, takže v ní již po několika generacích nenajdeme jedince s genotypem bez uvedeného genu (Oye et al. 2014, Ledford 2015, 2016).

Poloostrov Yucatan pokržv† tropick† vegetace Foto Jan Plesn°k
Poloostrov Yucatan pokrývá tropická vegetace.
Foto Jan Plesník

Nad otázkou, nakolik mohou soudobé postupy genového inženýrství a syntetické biologie ovlivnit biodiverzitu, pochopitelně nemůžeme lehkomyslně mávnout rukou. Na druhou stranu bychom neměli odsouvat do pozadí svět, který jsme nevytvořili, ale bez něhož nemůžeme z přehršle důvodů existovat – přírodu.