Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 4/2013 — 24. 10. 2013 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf

Unie pro řeku Moravu

Autor: Michal Krejčí

Odborná činnost unie

Významným impulsem pro činnost Unie pro řeku Moravu (UPRM) byla velká povodeň v červenci 1997. Pro povodí Moravy byla zhodnocena v publikaci Analýza povodňových událostí v ekologických souvislostech(Buček a kol.,1998). V době hledání koncepčních přístupů vzniká v UPRM studie Protipovodňová ochrana Moravy a Bečvy – koncepce ekologické varianty(Čermák a kol., 2002), která vymezuje alternativní cestu k tehdy prosazovaným přehradám či průplavu Dunaj–Odra–Labe jako stěžejních protipovodňových staveb.

V rámci UPRM se proto velmi významnou stává odborná činnost zaměřená na problematiku zkapacitnění řek ve městech, jejich začlenění do urbanistické struktury sídla a atraktivní zpřístupnění poříčních zón pro obyvatele. Pod odborným vedením Václava Čermáka byly zpracovány technicko- ekonomické studie pro Moravu v Olomouci (1999–2001) a Opavu v Krnově (2005). Následovaly menší obdobné studie pro Svitavu v Letovicích (2008), Bečvu v Hranicích, Teplicích nad Bečvou a v Lipníku nad Bečvou (2010) a zejména v Přerově (2011). Posledně jmenovaná studie nabídla plnohodnotnou alternativu vůči uvažované stavbě poldru.

Spolurozhodování o vodních tocích

UPRM se průběžně účastní správních řízení vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny či zákona o vodách. Vedle zastavení či korigování řady záměrů, u nichž hrozilo, že poškodí dochovaný stav vodních toků a jejich niv, se občanskému sdružení mnohdy podařilo ovlivnit výslednou podobu projektů, takže jejich realizace a vedla ke zvýšení ekologické hodnoty řek. Snad nejvýznamnější úspěchem UMPR je v současnosti budovaná protipovodňová stavba na řece Moravě v Olomouci, v jejímž rámci vzniknou přírodě blízké prvky – rozvětvení toku s vytvořením nízkého ostrova, snížené bermy a pozvolné svahy břehů, štěrkové náplavy, dřevěné diversifikační stavby, výsadba břehových porostů či síť stezek a pěšin v mezihrázovém prostoru, přičemž ekologizace vodního díla nemá zásadní vliv na jeho hlavní protipovodňovou funkci. Výchozím podkladem pro připomínkování projektu byla vlastní studie UPRM z roku 2011.

Ukázka prostorového výtvarného díla vytvořeného v rámci mezinárodní soutěže Mladí tvůrci pro Dunaj

Foto Michal Krejčí

Práce s veřejností

UPRM již 10 let organizuje české kolo mezinárodní výtvarné soutěže Mladí tvůrci pro Dunaj, do které se za tu dobu zapojilo přes 200 škol a zhruba 5 500 dětí, jež vytvořily na 2 000 prostorových výtvarných děl. Jsme rádi, když mohou děti společně s učiteli vyjít do přírody a zde u potoků či řek tvořit svá výtvarná díla. Je to dobrý způsob, jak u dětí posilovat pozitivní vztah k vodě a především k vodním tokům. Vítězné týmy a jejich učitelé (30 + 10) se účastní již tradičního splouvání řeky Moravy v CHKO Litovelské Pomoraví, které je součástí oslav Dne Dunaje. Vyústěním dunajských aktivit v oblasti ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty je vydání české verze metodické příručky pro učitele Dunaj v kufru(2009–2011, celkový náklad 1000 ks), která je opatřena i vlastním dodatkem k povodí Moravy. Dunaj v kufru je zaměřen na rozvoj vztahu dětí k řekám a povodí, přičemž potřebné informace si osvojují prostřednictvím praktických aktivit, které kombinují látku napříč jednotlivými učebními předměty.

Živá Bečva – nový pohled na správu a údržbu toku

Letitý zájem sdružení o řeku Bečvu ak­tuálně vyvrcholil ve studii proveditelnosti Živá Bečva(Šindlar s.r.o., 2013). Spojená Bečva zahrnuje 61,5 km soustavně upraveného toku, přičemž uvedená studie řeší dolních 42,0 km. Cílem studie je přinést zcela nový pohled na správu a údržbu toku, jehož přijetí různorodými zainteresovanými skupinami závisí i na změně jejich nazírání a představ o podobě a fungování této štěrkonosné řeky.

Základem studie je návrh ekologické koncepce správy a údržby toku, který vychází z diferenciovaného přístupu k územním a technickým podmínkám. Zjednodušeně řečeno: Bečva by měla být ve volné krajině postupně více či méně „zpřírodněna“, čehož lze dosáhnout především podporou samovolných korytotvorných procesů různými renaturalizačními prvky (např. stavbou výhonů či středových rozrážečů). Ve vybraných případech lze ekologické a hydromorfologické obnovy toku dosáhnout stavebně-technickou revitalizací, např. u realizací přírodě blízkých protipovodňových opatření. Minimálně by měla probíhat základní ekologická údržba toku, jež v určitém rozsahu umožňuje ponechávat samovolně vytvářené fluviální tvary (štěrkové náplavy, břehové nátrže apod.).

V rámci studie proveditelnosti jsou podrobněji řešeny tzv. projekční úseky (Bečva pod Přerovem, u Oseka a u Familie), které jsou i majetkoprávně projednávány. Především na těchto lokalitách lze demonstrovat vztah veřejnosti (vlastníků pozemků) a klíčových institucí (státní správy a samosprávy, podniků a hospodařících subjektů) k nově předkládané podobě řeky.

Řeky a lidé

V průběhu zpracování byla studie proveditelnosti Živá Bečva opakovaně projednávána s cílovými skupinami – správcem toku, zástupci obecní a krajské samosprávy, jakož i s místní, regionální a ústřední státní správou. Ačkoliv jako taková nebyla nikde odmítnuta, pozornost a zájem politicky odpovědných osob je zatím minimální. Na nedávné konferenci, kde byly prezentovány výstupy projektu, se Živá Bečva dočkala podpory starosty z Týna nad Bečvou, který přivítal myšlenku rozšiřování říčního koryta, neboť tento způsob zpřírodnění toku zachovává, či dokonce zvyšuje míru protipovodňové ochrany obcí Pobečví. Změnou v nazírání na správu a údržbu řeky prochází i správce toku, například generální ředitel Povodí Moravy, s.p., se během projednávání studie vyjádřil pro administrativní zrušení úpravy toku (tj. vodního díla) jako prvního kroku ke zpřírodnění Bečvy a následně jako druhý krok navrhl ponechání řeky volnému vývoji (v úsecích ve volné krajině). Zástupci regionálního rozvoje Krajského úřadu Olomouckého kraje berou studii jako podklad pro územní plánování na úrovni zásad územního rozvoje (viz zmíněné územní zóny ekologické koncepce). Vlastníky pozemků zajímá především finanční stránka věci, povětšinou preferují výkup celých parcel. Ty by měl v případě přirozených koryt vodních toků obecně vykupovat stát.

Nejdůležitější je ovšem objasnit potřebu a účelnost zpřírodnění řek široké veřejnosti, tj. získat její podporu. Přirozenými spojenci jsou rybáři, vodáci a všichni výletníci, kteří rádi tráví svůj čas v krásné krajině, jejíž je zpřírodněná řeka vysoce atraktivní součástí. Vztah lidí k řekám se mění pomalu, ale jistě směrem k uznání významu přirozených či přírodě blízkých vodních toků.

Autor je předsedou Rady mluvčích Unie pro řeku Moravu