Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 2/2009 21. 4. 2009 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Skorec vodní se stal "ptákem roku 2009"

Celostátní kampaň Pták roku organizuje Česká společnost ornitologická (ČSO) již od roku 1992. Přestože obdobné akce v četných západoevropských zemích získaly do té doby značnou podporu občanů, vyslovovali tehdy někteří ochránci přírody obavy, nakolik se zmiňovaný přístup ujme i v České republice. Dnes si již troufám tvrdit, že kampaň pravidelně oslovuje nejen vyhraněné zájemce o ornitologii. Na příkladu určitého druhu představuje s ním související problém nebo problémy péče o přírodu a krajinu. To ale zdaleka nestačí. Akce současně názorně ukazuje, jak je možné uvedené těžkosti řešit, často právě za účasti nejširší veřejnosti.

Pro rok 2009 byl vybrán nápadný pěvec skorec vodní (Cinclus cinclus). Pozornosti neunikne nejen pro nápadnou bílou náprsenku v jinak hnědém zbarvení těla, ale zejména pro své nepřehlédnutelné chování. Vyhledává rychle tekoucí vodní toky s čistou, studenější vodou bohatou na kyslík, s kamenitým dnem a přirozenými břehy. Organismy, preferující obdobné úseky tekoucích vod, které v ČR najdeme zejména v pahorkatinách a na horách, označujeme jako reofilní. Skorce můžeme nejspíše zahlédnout, jak rychle letí nad vodní hladinou. Skutečný zážitek představuje pozorování tohoto opeřence při lovu. Za kořistí – vodním hmyzem, zejména jepicemi (Ephmeroptera), měkkýši a korýši, žijícími na dně potoků nebo řek – se potápí i v době, kdy vodní toky bývají zamrzlé.

Výskyt skorce vodního (Cinclus cinclus) naznačuje přítomnost přírodních nebo polopřírodních rychle tekoucích vod v krajině.

Foto L. Hlásek

Necitlivá regulace vodních toků, kácení porostů na březích a znečištění vodního prostředí cizorodými látkami vedly k tomu, že území ČR osídluje podle údajů z období let 2001–2003 jen 1 000–2 000 párů skorce vodního. Okyselování (acidifikace) vod, vyvolaná zejména emisemi oxidu siřičitého a oxidů dusíku, snižuje početnost potravy skorců. Kyselé deště navíc nepřímo omezují dostupnost vápníku v prostředí. Přitom právě tento prvek je nezastupitelný pro tvorbu skořápek u vajec a pro správný růst kostí u mláďat. Výzkum skotských ekologů potvrdil, že skorci žijící u kyselých vodních toků mívají ve srovnání s těmi, kteří obývají kyselými deštmi nepoškozené lokality, ve snůšce méně vajec, vyvedou méně mláďat a jejich potomci mívají menší hmotnost. Skorcům neprospívá ani necitlivé, technokratické umísťování malých vodních elektráren podél vodních toků nebo nadměrný odběr vody z potoků nebo říček na zavlažování.

Možností, jak pomoci udržet skorce i v současné krajině, máme po ruce hned několik. Pestrá krajina s alespoň přírodě blízkými, rychle proudícími toky nabízí skorcům vhodné příležitosti k hnízdění a získávání potravy. Pro vyvedení mláďat využijí také polobudky o rozměrech 25×25×25 cm, vyvěšované nejčastěji na konstrukce nebo kolmé zídky mostů.

Organizátoři akce uvítají údaje o výskytu a početnosti skorců v hnízdním období, zejména v nadmořské výšce do 300 m. Stejně jako v minulých letech najde zájemce podrobnější informace o bionomii druhu a možnostech jeho ochrany v graficky zdařilé brožuře. Vyžádat si ji lze na adrese: Česká společnost ornitologická, Na Bělidle 252/34, 150 00 Praha 5-Smíchov, tel./fax 274 866 700, e-mail cso@birdlife.cz, www.birdlife.cz. Kampaň Skorec vodní – pták roku 2009 podpořilo také Ministerstvo životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, správy národních parků České Švýcarsko, Podyjí a Šumava, Vojenské lesy a statky ČR, s.p., Český svaz ochránců přírody a Ochrana fauny ČR.