Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 4/2018 19. 8. 2018 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Rudolf Kögler – autor první naučné stezky v Českých zemích

Autor: Jakub Šafránek

Rudolf Kögler – autor první naučné stezky v Českých zemích

Region Šluknovského výběžku se dnes může zdát jako bohem zapomenutá část České republiky, místo, kde lišky dávají dobrou noc. Ne vždy tomu tak ale bylo. I tento region má své zajímavosti, své významné osobnosti a národní buditele. Jedním z nich byl i amatérský geolog, astronom a přírodovědec, Rudolf Kögler – autor první naučné stezky v naší přírodě.

Přírodozpyt jako životní vášeň
Rudolf Kögler se narodil 12. března roku 1899 v Krásné Lípě, do rodiny dělníka v textilním průmyslu. Mladý Rudolf byl velice nadané dítě, ale chudá rodina se třemi dětmi si nemohla dovolit poslat syna na gymnázium, kde by mohl plně rozvinout své nadání k vědě. Nakonec Rudolf Kögler absolvoval Státní průmyslovou školu pletařskou v Krásné Lípě a začal pracovat, stejně jako jeho rodiče, v textilním průmyslu. Ve věku 16 let získal práci v textilní továrně podnikatele Philippa Michela v Zahradách u Krásné Lípy, kde byl pletařem. Později se stal i textilním návrhářem, mistrem ve výrobě nebo technickým úředníkem.

Dobovž sn°mek geologickā mapy v Zahrad†ch z roku 1941 Archiv rodiny SschnittnerÖ
Dobový snímek geologické mapy v Zahradách z roku 1941. Archiv rodiny Schnittnerů

V roce 1923 se Rudolf Kögler oženil a v roce 1930 se manželé nastěhovali do domu rodičů manželky v Zahradách u Krásné Lípy. Světovou válku přečkal Rudolf Kögler zaměstnán svými největšími koníčky – geologií, astronomií a přírodozpytem. Poválečný odsun německého obyvatelstva ze Šluknovského výběžku se rodině Rudolfa Köglera vyhnul, a to zejména díky protinacistickým postojům, které zastávali, ale také díky Rudolfově tvrdohlavosti při vyjednávání s místními úřady. I přes nepříznivou poválečnou situaci, kdy díky odsunu přišel o mnoho přátel a kolegů, se Rudolf Kögler snažil o další přírodovědné bádání. Život ale píše vlastní příběhy, a to i v tomto případě. Rudolf Kögler tragicky umírá na následky pochybení lékařského personálu v nemocnici v Rumburku 19. dubna roku 1949.

Ukazatel Koglerovy nauünā stezky u dnes jiß zaniklāho mlžna v Kyjovō Archiv rodiny SchnittnerÖ
Ukazatel Köglerovy naučné stezky u dnes již zaniklého mlýna v Kyjově.
Archiv rodiny Schnittnerů

Vědcem osudu navdory
Rudolf Kögler byl velice nadaným člověkem a zdatným přírodovědcem. I přes to, že mu nebylo umožněno přírodní vědy vystudovat a nemohl se přírodou zabývat profesionálně, zanechal výrazný odkaz a byl uznávaným amatérským přírodovědcem. V období mezi lety 1926 a 1938 se Rudolf Kögler věnoval studiu zaměřenému na astronomická a geologická témata. Od roku 1926 spolupracoval se Švýcarskou federální observatoří v Curychu a poskytoval instituci svá pozorování. Velice oceňovaný je Köglerův náčrt polární záře z 25. ledna 1938, za což byl oceněn Královskou observatoří v Greenwich, a v souvislosti s touto polární září se o něm zmiňuje i encyklopedie Josepha Johanna von Littrowa „Die Wunder des Himmels“ v edici z roku 1939.

Zastaven° nauünā stezky s Vlü° horou v pozad° Archiv rodiny SchnittnerÖ
Zastavení naučné stezky s Vlčí horou v pozadí. Archiv rodiny Schnittnerů

Stvoření jedinečné geologické mapy
Bezprostředně poté, co se přestěhoval do obce Zahrady v roce 1930, začal Kögler pracovat na své unikátní plastické geologické mapě, sestavené z hornin příslušejících k jednotlivým lokalitám. Rudolf Kögler si tyto horniny navozil na svém bicyklu v ruksaku z mapovaných lokalit. Na 50 metrech čtverečních interpretuje skutečnou oblast 29 kilometrů čtverečních, která se rozprostírá od Doubice až po Nové Křečany. Najdeme zde, mimo jiné, vzorky čediče z Vlčí hory nebo vzorky brtnické a lužické žuly. Veřejnosti byla tato geologická mapa zpřístupněna v roce 1937 a v roce 1983 byla vyhlášena technickou památkou.

Koglerova nauün† stezka Kr†snolipskem v dneÁn° podobō Foto Zdenōk Patzelt
Köglerova naučná stezka Krásnolipskem v dnešní podobě. Foto Zdeněk Patzelt

První naučná stezka v Českých zemích
Asi nejvýznamnějším Köglerovým počinem na poli popularizace přírodních věd bylo vytvoření vůbec první naučné stezky v Českých zemích. Trasa stezky měřila přibližně 12 kilometrů a sledovala významnou geologickou poruchu oddělující žuly od pískovců, tzv. Lužickou poruchu. Naučná stezka začínala na Vápence u obce Doubice, pokračovala Kyjovským údolím a dovedla návštěvníky až na Vlčí horu. Trasa byla osazena až sedmi desítkami dřevěných tabulí, které vytvořil sám Rudolf Kögler. Tyto cedule seznamovaly návštěvníky s geologickými, botanickými, zoologickými a vlastivědnými informacemi, ale i s místními kuriozitami. Informační tabule byly unikátní a na svou dobu velmi nadčasové. Zajímavostí je, že byly cedule na zimu odstraněny a osazovány byly zase až na jaře. Na vzniku stezky se podílel i Horský spolek pro nejsevernější Čechy, Alpský spolek Žitava – Varnsdorf, ale i dobrovolní dárci a některé obce ze Šluknovského výběžku a obce Cvikov nebo Horní Světlá. Rudolf Kögler osobně provázel návštěvníky na naučné stezce až do roku 1945. Poválečná léta však nebyla další existenci naučné stezky příliš nakloněna, a i když Kögler usilovně překládal původně německé tabule do češtiny, upadla tato jedinečná stezka na dlouhá desetiletí do zapomnění.

Rudolf Kogler pżi osazov†n° tabule nauünā stezky Archiv rodiny SchnittnerÖ detail
Rudolf Kögler při osazování tabule naučné stezky.
Archiv rodiny Schnittnerů

Krátce po vzniku Národního parku České Švýcarsko v roce 2003 začaly práce na obnovení Köglerovy naučné stezky a pro veřejnost byla zpřístupněna v roce 2006. V dnešní době má naučná stezka skoro 23 kilometrů a je na ní 39 zastavení. Stejně jako původní stezka, i dnes je návštěvník informován o přírodovědných i lokálních zajímavostech Krásnolipska. Stezka začíná v Krásné Lípě na náměstí, odkud vede přes Kamennou horku k přírodní rezervaci Vápenka u Doubice. Z tohoto místa stezka pokračuje pouze s malými odchylkami podél původní Köglery trasy až na Vlčí horu k rozhledně. Další kroky zavedou návštěvníky do Zahrad u Krásné Lípy, kde je možno u domu č. p. 30, kam se Kögler svou ženou přestěhoval v roce 1930, navštívit jeho plastickou geologickou mapu. Dále pak stezka pokračuje přes osadu Sněžná a hrádek Krásný buk, až přichází zpět do Krásné Lípy. Ujít celou trasu Köglerovy naučné stezky v jednom dni je spíše pro zdatnější turisty. Jsou zde však i kratší varianty pro ty méně zdatné nebo pro rodiny s dětmi. Stezka má několik výchozích míst, v Krásné Lípě, na Vápence, v Kyjově a na Vlčí hoře a je možno trasu vykonat v několika etapách.

Nesmazatelný odkaz Rudolfa Köglera
Rudolf Kögler byl nadaným přírodovědcem a člověkem se značným rozhledem, který však neměl příliš štěstí. Jeho rodina se potýkala s nedostatkem prostředků, aby synovi umožnila studovat milovanou vědu, žil a tvořil v komplikovaném období kolem druhé světové války, tragicky zemřel v relativně mladém věku padesáti let, ale přes všechny tyto nesnáze se stal amatérským vědcem na vysoké úrovni, který byl uznáván nejproslulejšími vědeckými institucemi své doby. Rudolf Kögler po sobě zanechal významný odkaz, jeho črta polární záře se prodávala na pohlednicích ještě dlouho po jeho smrti, jeho geologická zahrada je stále k vidění a zvídavý turista může i dnes, po takřka osmdesáti letech od jejího vzniku, kráčet po jeho naučné stezce. Přijměte prosím i vy pozvání na procházku Köglerovou naučnou stezkou Krásnolipskem, a uctěme tak jeho památku.