Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 2/2012 — 23. 8. 2012 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf

Proč se Ptákem roku 2012 stal právě tetřev hlušec?

Česká společnost ornitologická vyhlašuje Ptákem roku nejčastěji široce rozšířené, z pohledu ochrany přírody významné druhy, k jejichž ochraně může přispět úplně každý. „Letošní vítěz“ – tetřev hlušec (Tetrao urogallus) se z uvedeného zažitého a osvědčeného schématu poněkud vymyká.

Majestátnou, kdysi poměrně hojně se vyskytující lovnou zvěř lidé zatlačili jen do několika málo pohoří. Tetřev se tak v současnosti vyskytuje pouze ojediněle v Krkonoších, Krušných horách, Českém lese, Jesenících a v Moravskoslezských Beskydech, zatímco více než 90 % populace osidluje Šumavu. Početnost největšího zástupce hrabavých zde vzrostla ze 157 jedinců zjištěných v době jeho proslulého a působivého jarního toku v roce 1995 na současných 300 kusů.

Protože se tetřev vyznačuje značně vyhraněnými nároky na prostředí a upřednostňuje rozsáhlá souvislá a málo dotčená území, bývá oprávněně považován za ukazatele poměrně zdravého jehličnatého lesa. Organismy, které výskytem, početností a některými charakteristikami bionomie, kupř. úspěšností rozmnožování či chováním, napovídají o stavu prostředí, označujeme jako indikační neboli indikátorové druhy.

Tetřev hlušec se vyznačuje nápadnou pohlavní dvojtvárností (sexuálním dimorfismem). Samec dosahuje velikosti krocana a průměrné hmotnosti 4,8 kg.

Tetřeví slepice bývá výrazně menší a nenápadněji zbarvená než kohout.

Obě fotografie Josef Hlásek

Příčin, které vedly k dramatickému snížení početnosti tetřeva hlušce nejen na území České republiky, ale i v řadě dalších horských oblastí našeho kontinentu mimo severský jehličnatý les (tajgu), najdeme hned několik. Patří mezi ně především nevhodné lesnické hospodaření, rozpad velkých lesních celků na menší (fragmentace), přímé rušení lidmi, znečištění ovzduší, zejména kyselé deště, překážky, např. špatně rozeznatelné oplocenky z drátěného pletiva, chránící mladé stromky před okusem býložravci, nebo lana lanovek, ptačí či savčí predátoři či konkurence ze strany jelenů. Zdá se, že dopad některých ohrožujících činitelů na tetřeva hlušce se projeví výrazněji v již narušeném prostředí. Jindy má úbytek tetřeva na svědomí na první pohled přehlédnutelný faktor. Málokdo tušil, že prudký pokles početnosti reliktní tetřeví populace na severozápadě Španělska zapříčinil sběr jmelí, jehož obliba jako symbolu Vánoc pronikla z anglosaských či německy mluvících zemí na Pyrenejský poloostrov teprve v 60. letech 20. století.

Další přežití tetřeva hlušce v ČR závisí na osudu poslední životaschopné populace druhu osidlující národní park Šumava. Tetřevi si oblíbili místa s vývratěmi, tlejícím dřevem, zmlazením i s několik metrů vysokými smrky. Přitom jen 17 % z celkové rozlohy národních parků Šumava a Bavorský les poskytuje tetřevovi vhodné prostředí.

Téměř všichni tetřevi hlušci upřednostňují na Šumavě polohy nad 1 000 m. n. m.

Foto Alois Pavlíčko

Kampaň Tetřev hlušec – pták roku 2012podpořila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Vojenské lesy a statky ČR, s. p., Českomoravská myslivecká jednota, Klub ekologické výchovy, Ochrana fauny ČR a ORNIS Muzea Komenského v Přerově. Výpravnou brožuru přibližující bionomii a ochranu druhu lze zdarma získat na adrese: Česká společnost ornitologická, Na Bělidle 34, 150 00 Praha 5–Smíchov, tel./fax 274 866 700, e-mail cso@birdlife.cz nebo si ji stáhnout na adrese http://bigfiles.birdlife.cz/Ptak_roku_2012.pdf.

Autor je poradcem ředitele AOPK ČR