Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 6/2008 16. 12. 2008 Zaměřeno na veřejnost

Přikrmování ptáků ve městech

Autor: jpl

Přikrmování ptáků ve městech

Podle střízlivých odhadů přikrmuje volně žijící ptáky v Evropě, Severní Americe a v Austrálii pětina až třetina domácností. Ve Spojených státech, kde pravidelně zásobuje zahradní ptáky potravou 52 milionů lidí, se trh s potřebami pro přikrmování opeřenců odhaduje na 3 miliardy USD (60 miliard Kč) ročně.

V zemi, kde se pozorování a ochrana ptáků těší mimořádné oblibě, ve Velké Británii, sype potravu těmto obratlovcům do krmítek více než 60 % obyvatel domácností, které mají zahradu. Přikrmování ptáků je proto oprávněně považováno za vyjádření kladného vztahu lidí k přírodě.

Potvrzuje se, že pravidelné přikrmování ptáků obvykle zvýší druhovou bohatost (celkový počet druhů) a počet jedinců, kteří zaletují do určité zahrady. Na malé ploše u nich zlepšuje kondici a úspěšnost rozmnožování. Nicméně otevřenou otázkou zůstává, zda zmiňovaná činnost zvyšuje druhovou bohatost a početnost ptáků v mnohem větším měřítku, kupř. v rámci určité krajiny. Badatelé z univerzity v britském Sheffieldu, vedení R. A. FULLEREM, se nedávno pokusili na tuto otázku odpovědět (Diversity Distrib., 14, 131–137, 2008). Pro své šetření, prováděné od konce května do začátku července, si zvolili právě části Sheffieldu, kde městská zástavba tvoří alespoň čtvrtinu celkové plochy. Podle předpokladů se jak druhová bohatost, tak celková početnost ptáků v jednotlivých částech města významně lišily. Na rozdíl od tradičních přístupů, kdy početnost a složení ptačích synuzií (společenstev v užším smyslu) v městském prostředí bývá vysvětlována zejména nabídkou hnízdních příležitostí a množstvím a dostupností potravních zdrojů, dávají je autoři do souvislosti s tím, kdo bydlí v sousedství výskytu opeřenců. Platilo totiž, že čím větší životní úroveň měli majitelé pozemků, tím více krmišť pro ptáky zřizovali. Podle předpokladů početnost ptačích společenstev v Sheffieldu totiž závisela na právě hustotě míst, kde lidé ptáky přikrmují. Naopak hustota krmišť neměla žádný vliv na druhovou bohatost ptačích společenstev.

Výsledky studie britských ekologů naznačují, že přikrmování ptáků četnými vlastníky pozemků může v urbánním prostředí ovlivňovat ptačí populace a společenstva. Přestože ve městě žijící ptáci nejsou na potravě v krmítcích existenčně závislí, představuje jejich přikrmování významnou možnost, jak získat obyvatele měst pro ochranu přírody a krajiny.