Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 5/2016 20. 12. 2016 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Planeta na křižovatce

A co IUCN?

autoři: František Pelc, Jan Plesník

Planeta na křižovatce

Na přelomu srpna a září 2016 zamířilo více než 10 000 návštěvníků na Havajské ostrovy. Do světově proslulé turistické destinace se ale nejeli opalovat na pláži Waikiki, známé z kultovních hollywoodských filmů, ani zkoumat diverzitu místních barů a vyhlášených značkových obchodů. Delegáti ze 192 zemí se 1.–10. září 2016 zúčastnili v Honolulu v pořadí již šestého Světového kongresu ochrany přírody, konaného pod působivým heslem Planeta na křižovatce. V jeho průběhu nejen zhodnotili současný stav péče o přírodní a krajinné dědictví na Zemi, ale shodli se i na celosvětových prioritách v této oblasti do roku 2020. Rozsáhlou akci uspořádala nejuznávanější nevládní ochranářská organizace světa – Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) sdružující státy, vládní instituce, mezinárodní mezivládní a nevládní organizace, nevládní organizace působící v jednotlivých zemích, vědeckovýzkumná pracoviště a výjimečně formou čestného členství i vynikající osobnosti globální ochrany přírody.

Most human systems have declined not because of external pressures but because of self-satisfaction.
Erich Fromm: The Nature of Man (1968)

tituln° foto Jan Plesn°k Obr. 4
Údolí Waipio na severozápadě největšího havajského ostrova patří mezi
posvátná místa domorodého obyvatelstva: po staletí v něm sídlili
místní vládci a konaly se tu slavnostní obřady.
Foto Jan Plesník

blok37

Proč zrovna Havajské ostrovy?

Pořadateli světových ochranářských sjezdů se stávají země, které se – pochopitelně kromě ochoty uvedenou monstrózní akci hostit a spolufinancovat – mohou pochlubit nepopíratelnými úspěchy v péči o přírodní a krajinné dědictví nebo výjimečnou přírodou, v lepším případě obojím. Ani Havajské ostrovy nejsou v tomto směru výjimkou, spíše naopak (viz box). Navíc právě letos oslavila Správa národních parků Spojených států sto let existence. Do té doby měla tehdy existující národní parky na starosti americká armáda.

foto Jan Plesn°k Obr. 5b
Na Ha'akulamanu (Sulphur Banks) v národním parku Havajské sopky
vystupují na povrch sopečné plyny spolu s párami podzemních vod.
Činnost oxidů síry a železa zbarvuje tamější půdu.
Foto Jan Plesník

V předvečer zahájení kongresu oznámil americký prezident Barack Obama, že USA zvětší rozlohu mořské národní památky Papahānaumokuākea ležící na severozápadě Havajských ostrovů na čtyřnásobek. Rezervace tak v současnosti zabírá 1 510 000 km² moře a menších korálových a sopečných ostrovů a stala se tak vůbec největším chráněným územím na světě.

kapradina v sopeünām kr†teru foto FrantiÁek Pelc IMG_5231
Národní park Havajské sopky na ostrově Havaj patří ke světovému
dědictví vyhlášenému Unescem. V kráteru Kilauea Iki mohou návštěvníci
sledovat postup sukcese.
Foto František Pelc


Fórum jako výměna teoretických a praktických poznatků
Mezinárodní unie ochrany přírody plní od svého založení v roce 1948 dvojjedinou úlohu. Protože se na rozdíl od jiných ochranářských organizací snaží ve své činnosti důsledně vycházet z vědeckých poznatků, stala se postupně myšlenkovou dílnou ochrany přírody v celosvětovém měřítku, nabízející praktické ochraně přírodního prostředí četné novátorské postupy, jako jsou červené seznamy a knihy ohrožených druhů, klasifikace chráněných území podle deklarovaného způsobu péče o ně nebo ekosystémová integrita. Druhou, neméně důležitou niku obsadila IUCN jako v nejlepším smyslu globální platforma, kde se setkávají a obhajují své názory představitelé státních institucí, nevládních organizací a akademické obce. Oběma úlohám proto odpovídá struktura světových kongresů ochrany přírody, pořádaných od roku 1996 ve čtyřletých intervalech. Zatímco Fóra se může zúčastnit každý zájemce, Členské shromáždění řeší aktuální otázky dalšího fungování IUCN. Úkolem Fóra je současně připravit část nezbytných podkladů pro rokování členské základny.

foto Jan Plesn°k Obr. 6
Mezi tradiční činnosti IUCN patří již více než půlstoletí příprava
červených seznamů celosvětově ohrožených druhů.
Foto Jan Plesník

Účastníci VI. světového kongresu ochrany přírody v průběhu Fóra často nevěděli, kam skočit. Široká škála současně konaných nabídek zahrnovala debaty uznávaných odborníků, špičkových politiků a osvědčených manažerů, pracovní semináře, výměny znalostí a praktických zkušeností, Vědomostní kavárnu, diskuse nad plakátovými sděleními, Ochranářskou univerzitu a výstavu členských organizací a partnerů IUCN. Ukazuje se, že větší šanci na politickou a finanční podporu mají programy a projekty, rozumným způsobem propojující péči o přírodní a krajinné dědictví s místním rozvojem.

foto Jan Plesn°k Obr. 8
Ředitel AOPK ČR František Pelc se zdraví s čínským diplomatem
Čang Kin-šengem, opětovně zvoleným prezidentem IUCN. 
Foto Jan Plesník


Co zajímá členy
Delegáti odsouhlasili značně ambiciózní program IUCN na období 2017–2020, odpovídající na současné palčivé problémy ochrany přírody. K jeho naplňování mohou posloužit schválené Havajské závazky, oprávněně zdůrazňující mj. nutnost změnit vzorce výroby a spotřeby, zejména v hospodářsky vyspělých zemích.  

BerneÁka  hawajsk† foto FrantiÁek Pelc IMG_8455
V době, kdy na Havajských ostrovech přistál britský
mořeplavec James Cook, je osídlovalo 25 000 bernešek
havajských (Branta sandvicensis). Ničení původního
prostředí a působení zavlečených či vysazených predátorů
vedly k tomu, že v roce 1952 zůstalo jen 30 těchto hus.
Dnes žije ve volné přírodě 300–1000 rozmnožujících
se jedinců a populace musí být i nadále posilována zvířaty
odchovanými v lidské péči.
Foto František Pelc

Účastníci kongresu přijali také více než stovku doporučení a podnětů (motions) týkajících se rozmanitých otázek ochrany přírody doslova na celém světě. Nechybí mezi nimi ani návrh zákazu vnitrostátního obchodu se slonovinou či výzvy k důslednější ochraně mezinárodních vod a původních lesů nebo k nahrazování střeliva obsahujícího olovo a používaného k lovu vodních ptáků. Jednání současně na řadě příkladů názorně připomnělo, že řešení řady problémů využívající přírodní procesy a zákonitosti bývá kupř. při zmírňování dopadů změn podnebí na lidskou společnost jak účinnější, tak levnější než čistě technologický přístup a že zdravá příroda podmiňuje zlepšování lidského zdraví.  

Právně nezávazné stanovisko týkající se urychleného rozšíření bezzásahových zón v Národním parku Šumava na 30  % a na nejméně 50  % do roku 2030 přijala v elektronickém hlasování, konaném začátkem srpna 2016, většina hlasujících nevládních organizací. Naopak většina vlád a státních institucí, členů IUCN, se v tomto případě hlasování zdržela.

Na rozdíl od doby ještě nedávné kandidoval do Rady IUCN v jednotlivých částech světa a do pozic předsedů šesti odborných komisí většinou stejný počet kandidátů, jako bylo míst, do nichž se volilo. Místo skutečného výběru z více možností tak kongres potvrdil do vedoucích struktur IUCN zájemce, ochotné v nich pracovat. Pracovník Správy Krkonošského národního parku Michael Hošek byl znovu zvolen členem Rady IUCN na období 2016–2020.


Ve vyjetých kolejích, nebo nějak jinak?
Trefná Frommova slova, uvádějící jako moto dnešní zamyšlení, neplatí jen pro lidskou civilizaci a jí využívané prostředí, ale vztahuje se i na IUCN. Rozhodně netvrdíme, že Mezinárodní unie ochrany přírody žije jen z podstaty. Nicméně řada indicií opakovaně naznačuje, že má k tomu nakročeno. Již při hodnocení předcházejících kongresů jsme si posteskli, že IUCN přenechává postavení celosvětové myšlenkové základny ochrany přírody vlivným a bohatým americkým nevládním organizacím. Pokud ale IUCN v souladu s přáním většiny členů zůstane i nadále globální organizací, zastřešující společné působení státní a dobrovolné ochrany přírody, akademické obce a části soukromého sektoru, nelze proti tomu pochopitelně nic namítat.

Příští Světový kongres ochrany přírody se uskuteční v roce 2020.