Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 1/2011 11. 4. 2011 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Ohlédnutí za rokem biodiverzity

autorka: Jitka Kozubková

Ohlédnutí za rokem biodiverzity

Organizace spojených národů vyhlásila rok 2010 Mezinárodním rokem biodiverzity. Smyslem akce (stejně jako u všech předchozích témat vyhlašovaných pro konkrétní rok) bylo zvýšit informovanost a veřejné povědomí o konkrétním tématu, v tomto případě o významu biologické rozmanitosti pro kvalitu a udržitelnost života na Zemi. V řadě států proběhly informační a osvětové kampaně, k nimž se připojila i Česká republika.

Organizace kampaně v Česku

V České republice se vedení osvětové a informační kampaně ujalo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) a podílela se na ní i řada resortních institucí a nevládních neziskových organizací působících v oblasti životního prostředí. MŽP rovněž zajistilo českou verzi zdařilého a výstižného loga Roku biodiverzity a následně také spot, který je uveden na stránkách MŽP.

Osvětová kampaň probíhala pod heslem „Mezinárodní rok biodiverzity – pro pestrou přírodu, pro budoucnost“ a zaměřila se především na vysvětlení základních otázek: Co je biologická rozmanitost? Proč je nezbytná? Co ji ovlivňuje? Proč biodiverzita ubývá? Co jako jednotlivci, organizace, státy děláme a co můžeme ještě udělat pro zastavení úbytku přírodní rozmanitosti?“

Z řady zajímavých akcí a počinů, které proběhly v roce 2010, zájem odborné i laické veřejnosti přitáhl Diskusní týden pro bio­diverzitu, který se uskutečnil v týdnu od 24. do 28. května 2010 v přednáškovém sále Městské knihovny v Praze. Z jednotlivých diskusních dnů na určité téma (např. Současnost a budoucnost výzkumu biodiverzity) byly zpracovány závěry a doporučení, které by neměly zůstat nevyužity. Odborné veřejnosti byla určena Konference k Mezinárodnímu roku biodiverzity v Senátu ČR, kterou uspořádal 7. října 2010 Český svaz ochránců přírody. V letních měsících oslovovala v Praze na Alšově nábřeží širší veřejnost a zejména turisty unikátní mezinárodní putovní výstava velkoformátových fotografií Wild Wonders of Europe, zachycující přírodní scenérie a jedinečnost fauny a flóry Evropy. Biodiverzita byla i hlavním tématem 36. ročníku MFF Ekofilm.

Na výstavě Wild Wonders of Europe na Alšově nábřeží v Praze se představilo více než 100 velkoformátových fotografií z dílny 69 fotografů, zachycujících přírodní skvosty 48 zemí Evropy.

Zdroj archiv MŽP

Jak vysvětlit biodiverzitu?

Přestože se k Roku biodiverzity uskutečnila řada akcí a byla vytištěna spousta materiálů, zůstává otázka, nakolik osvětová kampaň změnila povědomí občanů České republiky o problému biodiverzity či o bio­logické rozmanitosti. Z průzkumu Eurobarometru, který v březnu 2010 zveřejnila Evropská komise, vyplynulo, že mnoho Evropanů neví, co si má pod pojmem biologická rozmanitost představit. Nelichotivé je zjištění, že 48 % českých respondentů o biologické rozmanitosti nikdy neslyšelo, což je více než průměr v EU. Potěšující na druhou stranu je, že oproti roku 2007 se v ČR zvýšil podíl lidí, kteří znají význam tohoto slovního spojení, a to ze 6 na 21 %. V souvislosti s nízkou znalostí určitého pojmu bývá opravdu velmi obtížné vysvětlovat cokoliv dalšího. Jak může obyčejný člověk (tj. ten, kdo se profesně nezabývá ochranou přírody, potažmo životním prostředím) vnímat nezbytnost zachování biologické rozmanitosti jako něco zásadního, důležitého pro každodenní život, když ani netuší, co všechno toto dvousloví představuje?

Pojmy bývají ošemetné

I mezi odborníky se objevují různé definice, ba dokonce různá pojetí a závěry, jak rozmanitost druhů rostlin, živočichů či typů území zachovat, zda je potřeba je chránit za každou cenu, jak vysoká je tato cena a co zahrnuje. Na stránce MŽP „Proč Mezinárodní rok biodiverzity?“ si lze přečíst: „Pro zachování druhové pestrosti živočichů, rostlin a jejich přirozeného prostředí najdeme nejméně dva zásadní důvody – etický a ekologický.“ Ač jsou oba důvody podrobněji vysvětleny, jedná se opět o velmi obecný výklad, který nemusí širokou veřejnost oslovit.

V listopadu 2009 vydala americká společnost Fairbank, Maslin, Maullin, Metz & Associates studii, která se zabývá doporučením, jak snadno „komunikovat“ ochranu přírody (neboli představovat ji, zvyšovat o ní povědomí). Na konci studie s názvem The Language of Conservation: How to Communicate Effectively to Build Support for Conservation (volně přeloženo „Jazyk ochrany přírody: Jak efektivně komunikovat, aby se dosáhlo podpory zajištění ochrany přírody“) lze najít krátký seznam slov, která se běžně vyskytují v odborných textech a která je potřeba s ohledem na výsledky studie jednoduše přetlumočit obyčejnému člověku. Jako příklad uveďme slovní spojení: Environment(životní prostředí) = Land, air and water(půda, vzduch a voda) či Ecosystems(ekosystémy) = Natural areas(přírodní území). Bezpochyby by stálo za to vytvořit podobný slovníček i v České republice.

Obtížné vyhodnocení

Úspěšnost kampaně u příležitosti Mezinárodního roku biodiverzity 2010 lze hodnotit velmi obtížně. V médiích se objevilo několik drobných zpráv o Roku biodiverzity jako takovém. Snad jen v České televizi proběhlo představení pojmů a důležitosti biologické rozmanitosti přijatelným způsobem, a to v pořadu Dobré ráno, kde velmi srozumitelným a pěkným jazykem pojmy vysvětloval, konkrétními příklady dokresloval a na otázky v chatu ČT odpovídal pracovník Krajského střediska AOPK ČR Roman Zajíček.

Přesnější vyhodnocení efektivity celé kampaně nebylo prováděno, a tak si musíme pár let počkat na výsledky dalšího průzkumu Eurobarometru. Téměř s jistotou lze už dnes říci, že stejně jako v jiných evropských zemích je potřeba věnovat se vysvětlování významu biodiverzity a souvisejících pojmů mnohem více a cíleněji. Budoucí kampaně musejí být profesionálněji připraveny a realizovány tak, aby byly mnohem nápaditější, přesnější a především efektivnější než ta, kterou jsme mohli v roce 2010 sledovat k Roku biodiverzity. Argumentů pro zachování pestrosti druhů a území nabízejí odborníci desítky. Jen je třeba je řádně a srozumitelně prezentovat za pomoci specialistů v oblasti práce s veřejností.

Na závěr nezbývá než popřát štěstí akcím, které se připravují v roce 2011 pro Mezinárodní rok lesů a Mezinárodní rok chemie.

Mezinárodní roky vyhlašované OSN

2011 Mezinárodní rok lesů, Mezinárodní rok chemie

2010Mezinárodní rok biodiverzity

2009 Mezinárodní rok usmíření, Mezinárodní rok přírodních vláken, Mezinárodní rok astronomie, Mezinárodní rok goril

2008 Mezinárodní rok planety Země, Mezinárodní rok jazyků, Mezinárodní rok brambor, Mezinárodní rok hygieny a zdravotnických opatření

2007 Mezinárodní rok polárních oblastí. Rok delfína

2006 Mezinárodní rok pouští a rozšiřování pouští

2005

Mezinárodní rok mikrokreditu

2004

Mezinárodní rok rýže

2003

Mezinárodní rok vody

2002 Mezinárodní rok hor, Mezinárodní rok ekoturistiky

2001

Mezinárodní rok dobrovolníků