Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 2/2012 23. 8. 2012 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Nový areál Mladečských jeskyní

autorka: Drahomíra Coufalová

Nový areál Mladečských jeskyní

V rámci zahájení hlavní turistické sezony byl 2. dubna 2012 slavnostně otevřen nový vstupní areál a expozice Mladečských jeskyní. Rozsáhlou a náročnou rekonstrukcí, kterou v září 2010 zahájil současný provozovatel Správa jeskyní ČR, byl architektonicky cennému objektu navrácen jeho původní historický vzhled z období počátku minulého století a zároveň bylo vybudováno nové zázemí pro provoz i návštěvníky. V rekonstruované budově je umístěna aktualizovaná vstupní část expozice cromagnonského člověka.

Mladečský kras představuje nevelké území devonských vápenců s krasovými jevy v okolí obce Mladeč, asi 4 km západně od Litovle v CHKO Litovelské Pomoraví. Nejznámějším krasovým jevem jsou zde světově známé Mladečské jeskyně, mimořádně významná archeologická a paleontologická lokalita, objevená v letech 1824–1828 během otvírky lomu pro těžbu vápence na stavbu silnice z Olomouce do Mohelnice.

V roce 1911 zakoupila jeskyně od vlastníka pozemků Aloise Nevrlého Krajinská muzejní společnost v Litovli a na počátku 20. století zde postavila turistickou budovu ve stylu známého slovenského architekta Dušana Jurkoviče. Budova dosud neprošla žádnou větší rekonstrukcí, převážně v padesátých a sedmdesátých letech 20. století však byla „vylepšena“ vesměs necitlivě provedenými dostavbami.

Pohled do nové vstupní expozice

V rámci rozsáhlé rekonstrukce byly odstraněny všechny dostavby a přístavby, které znehodnocovaly původní vstupní objekt hrázděné budovy z roku 1918. Na přístupovém schodišti bylo odbouráno obvodové kamenné zdivo původní dílny včetně stropu, který sloužil jako terasa před vstupem do jeskyně, byla provedena výměna dřevěných trámů za ocelové prvky mezi prvním a druhým nadzemním podlažím. Dostavba sociálního zařízení, bytu správce a provozního zázemí včetně přednáškové místnosti byla navržena tak, aby masou i vzhledem nekonkurovala původní hrázděné budově, která kopíruje skalní masiv a je oddělena od vstupního objektu. S ohledem na historický objekt i na stávající provoz byla provedena výměna oken, vstupních i interiérových dveří, nově byly provedeny rozvody elektroinstalace, slaboproudu, vytápění, vody, plynu a kanalizace. Prostor mezi hrázděnou provozní budovou a dostavbou sociálního zařízení byl zastřešen lehkou prosklenou střechou, která vizuálně nepropojuje oba objekty a zároveň navazuje na nový východ z jeskyně. Ten vznikl z původního sklepení, kde byly odstraněny zděné příčky, staré betony, snížena podchodná výška a provedena celková očista skalních stěn od starých nátěrů. Nově byly vybudovány chodníky se schodištěm, nasvícení prostoru, kam byly umístěny informační panely zaměřené na objevy a historii Mladečských jeskyní. Do původního vstupního vestibulu byla vrácena expozice s obměnou exponátů podle návrhu a scénáře Luďka Seitla, představující nejstarší osídlení a přírodní prostředí starých čtvrtohor.

Proměnou prošly i nezastavěné části pozemku. Vymezené plochy pro veřejnost před vstupním objektem jsou vydlážděny mozaikovou dlažbou, před objektem dostavby je zatravněná plocha s vymezeným pojízdným pruhem z vegetačních dlaždic. Nově byla vybudována terasa s vyhlídkou a velkým nápisem Mladečské jeskyně, s prosklenou výplní a novým zábradlím podél celého areálu.

Projektovou dokumentaci vypracoval Ateliér David z Liberce a samotnou realizaci stavby prováděla na základě výběrového řízení firma Stavos, a. s., Brno.

Smyslem rekonstrukce je prezentovat jeskyni návštěvníkům jako unikátní přírodní výtvor bezprostředně spojený s pravěkým osidlováním krajiny. Význam lokality spočívá především v jejím poslání jako rituálního pohřebiště cromagnonského člověka doby středního paleolitu před více než 31 000 lety. Jedná se zároveň o nejsevernější sídliště moderních lidí roduHomo sapiens sapiensv Evropě, významné množstvím kosterních pozůstatků i nálezy unikátních kostěných hrotů oštěpů, tzv. „hrotů mladečského typu“ z období kultury aurignaciénu. Tomuto významu je podřízena i expozice ve vstupní a výstupní části areálu i připravovaná expozice uvnitř vlastní jeskyně.

Fotografie Jan Flek

Drahomíra Coufalová

vedoucí Správy Mladečských jeskyní