Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 3/2013 — 9. 8. 2013 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf

Naučné stezky Beskyd

příběhy krajiny a lidí

Autor: Jiří Lehký

V Beskydech existuje silná tradice poznávací turistiky, ať už jde o organizované skupiny (senioři, školy v přírodě, letní tábory), nebo o „pouhé“ milovníky a pozorovatele přírody. Mnozí by o horách rádi věděli více, než jsou schopni najít v knihách, mapách či na internetu.

Oblíbeným a pohříchu častým nástrojem k utišení hladu po informacích a osvětě veřejnosti jsou naučné stezky (NS). O procesu jejich vzniku psal poutavě na stranách OchranypřírodyTomáš Růžička; Ochranapřírody67 (3): 24-25.

„Boom“ naučných stezek se nevyhnul ani našim horám. Troufám si ale tvrdit, že Správa CHKO se jako jeden z mála budovatelů stezek v Beskydech nenechala strhnout hlavním proudem a snažila se postupovat podle jasné a jednoduché strategie. Tu lze shrnout do několika bodů:

• Naučné stezky zřizujeme na stávajících frekventovaných turistických stezkách. Vedou k atraktivním cílům, kde jsou zajímavosti, které by mohly zaujmout či přimět návštěvníky k zamyšlení. Tak vznikly již v 80. letech 20. století naučné stezkyRadegasta Javornický hřeben, později Lysá hora(2006), Čertův mlýn(2008). Svým významem a návštěvností tyto čtyři stezky představují páteř terénního informačního sytému, který Správa CHKO Beskydy provozuje.
• Další stezky mají specifické či lokální zaměření, doplňují systém tak, aby terén pokrývaly pokud možno rovnoměrně. Hradisko(vznik 2001, rekonstrukce 2010) je příměstskou naučnou stezkou, která doplňuje nabídku turistického centra regionu Rožnova pod Radhoštěm a jeho hlavní atrakci – skanzen. Sezonně provozovaná NS Mionší(2004) se pokusila vyhovět požadavkům obce a turistů, udržujících v paměti tradici stezky ze sedmdesátých a osmdesátých let, která vedla do populárního pralesa. Stezku pokladů Godula(2012) si doslova vyžádala obec Řeka a Správa CHKO jejím zřízením usměrnila návštěvníky, kteří by jinak bezcílně hledali skryté poklady přírody v nedaleké PR Ropice.

Nutno podotknout, že vedle sedmi naučných stezek vybudovaných Správou CHKO Beskydy je na území chráněné oblasti dalších šestnáct, které mají jiného zřizovatele.

• U stezek počítáme s jejich obměnou po zhruba 7–10 letech. U cílů, jako jsou Lysá hora, Pustevny či Radhošť, které mnozí turisté navštěvují každoročně, je nutné nejen udržovat panely v dobrém stavu, ale časem změnit i jejich obsah a grafiku. Na rozdíl od pomníků tesaných do kamene je to možné a návštěvníci i místní oceňují, že nechodí půl života kolem stejného (postupně blednoucího) panelu. V posledních letech takovou proměnou prošla NS Radegast (po rekonstrukci v roce 2007 jejím rozdělením vznikly již zmíněné naučné stezky Čertův mlýn a Hradisko).

Pokud bude i v budoucnu možné financovat naučné stezky například z dotačních prostředků Ministerstva životního prostředí, plánujeme postupnou obměnu vždy jedné stezky ročně.

• Žádná naučná stezka zde není navždy. Dá se říci, že i s jejich rušením máme v Beskydech zkušenosti. V roce 1989 byla uzavřena tehdejší NS Mionší. Před několika lety byla zrušena a demontována stezka od přehrady Šance na Lysou horu. A podobný osud čeká i staronovou NS Mionší. Tabule jednotlivých zastavení fyzicky i morálně zestárly. Drsné klima a vandalové poškodili dřevěné stojany, těžba dřeva zase poškodila chodníčky. Čidlo počítající návštěvníky prozradilo, že jich, navzdory neutuchajícím snahám o propagaci ze strany obce, chodí stále méně. Správa CHKO Beskydy proto hodlá stezku ve stávající podobě zrušit a návštěvníkům a obyvatelům údolí Lomné nabídnout jinou, snad neméně atraktivní trasu. Zvířata i prales tak opět získají čas na oddech.

Na přelomu tisíciletí absolvovalo několik lidí ze Správy CHKO a spolupracujících nevládek kurzy o interpretaci přírodního dědictví. Pod vedením amerických (a později i našich) lektorů dostali dobrý teoretický základ, který se brzo projevil v praxi. Naše stezky vznikající od roku 2005 jsou jiné, než jaké „produkují“ další subjekty. Na panelech nenajdete dlouhé seznamy druhů, jejich latinská jména či výrazy z vysokoškolských skript. Zato přibylo obrázků, schémat, historických fotografií a map. Textů je méně a nesnaží se lidí ohromit odbornou zdatností autorů. Vyprávějí poutavé příběhy, které rozvíjejí zvědavost a představivost návštěvníků, pozornost upoutávají i trochu provokativní titulky. Příběhy lidí jsou relativně dobře zmapované (existují knihy, kroniky či fotografie), tudíž je lze dobře zachytit v jednotlivých příbězích včetně osudů zvířat a rostlin. Více umu od autorů vyžaduje vyprávění příběhu krajiny, kterou stezka prochází. Pomocí příběhů učíme lidi nejen „číst krajinu“ a posilujeme tak jejich pouto k ní, ale učíme je znát i základní principy ochrany přírody.

Věříme totiž, že pokud lidé přijmou alespoň některé naše myšlenky a principy, může nám to později usnadnit práci v jiných oblastech našeho snažení o ochranu Beskyd.

Autor pracuje na Správě CHKO Beskydy