Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 3/2017 28. 6. 2017 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Datel černý – Pták roku 2017

Autor: Alena Klvaňová

Datel černý – Pták roku 2017

Letošní kampaní Pták roku chceme poukázat na důležitost různověkých druhově bohatých porostů, kde se hospodaří přírodě blízkými postupy. Za nositele tohoto poselství jsme zvolili známého „lékaře lesa“ datla černého. Kromě toho, že pomáhá kontrolovat stavy dřevokazného hmyzu, se významně podílí na zvýšení biodiverzity vytvářením hnízdních příležitostí pro mnoho dalších ptačích druhů a v neposlední řadě svým jedinečným zjevem nenapodobitelně oživuje naši přírodu.

Ptáka roku vyhlašuje u nás od roku 1992 Česká společnost ornitologická, partnerská organizace celosvětového sdružení na ochranu ptáků a přírody BirdLife International. Vybírán je pták všeobecně známý a oblíbený, se kterým se lze setkat v přírodě. Často se jedná o druh ohrožený, na jehož situaci chceme upozornit a vyzvat veřejnost k jeho ochraně. Jindy představuje širší problematiku, jako tomu bylo loni v případě červenky obecné, která se stává častou obětí nárazů do skleněných ploch. V rámci kampaně pro veřejnost nazvané Bezpečné zastávky lidé v průběhu roku 2016 ohodnotili bezpečnost více než pěti tisíc zastávek hromadné dopravy na webu zastávky.birdlife.cz a mnohé z nich zabezpečili pomocí samolepek. Spolupracujeme také s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy na zadání pro výběrové řízení na nové zastávky MHD, kde chceme prosadit jako jednu z podmínek soutěže i bezpečnost pro ptáky.

2_datel_cerny_dutina_M Mecnarowski
Vletový otvor do datlí dutiny má oválný až kapkovitý tvar a rozměry
kolem 10 x 12 cm. Foto Martin Mecnarowski


Kampaň pro veřejnost
Myšlenkou kampaně je skrze osobní zkušenost probudit vztah lidí k přírodě a vyvolat zájem o její ochranu, který přirozeně vzniká, máme-li něco rádi. A právě datel černý je dobrým zprostředkovatelem významu přírodních hodnot. Pro své nevšední vzezření, výrazné hlasové projevy a lidským očím často skrytý způsob života je náš největší šplhavec stále spíše tajemným ptákem, který budí pozornost. V letošní doprovodné kampani pro veřejnost tedy zveme k vycházkám do lesa, ale i větších městských parků, s výzvou: Pátrejme po datlovi!

Datel po sobě zanechává pobytové stopy, podle kterých jeho přítomnost neomylně poznáme. Jde hlavně o velké potravní otvory, které tesá nízko u paty stromů, do pařezů či mrtvého ležícího dřeva. Na rozdíl od vletového otvoru do hnízdní dutiny mají roztřepené okraje, nevedou do komůrky a mohou měřit až 50 cm na výšku. V souvislosti s šířením datla v posledních letech a mírně stoupajícím trendem jeho početnosti jsou tyto stopy datlí činnosti již poměrně běžné a najdeme je téměř v každém vhodném lesním porostu, nebo i v remízku, který s lesy sousedí.

5_mladta v dutine_Foto Z Tyller
Týden stará datlí mláďata jsou slepá a neopeřená a leží pouze na vrstvičce třísek
na dně až 60 cm hluboké dutiny. Foto Zdeněk Tyller

Zavítáme-li do datlího teritoria, zpravidla jeho majitele nejprve uslyšíme. Ozývá se za letu hlasitým „krrri-krrri-krrri“ či táhlým tklivým „kliéééé“ při dosedu. To je však jen část jeho poměrně bohatého zvukového repertoáru. Chceme-li se s datlem setkat, je nejlepší volbou navštívit les v předjaří nebo v hnízdní době, kdy ho nejspíše zaslechneme. V březnu a dubnu vrcholí námluvy a rivalové měří síly. To jsou chvíle, kdy se, zejména po ránu, také nejčastěji ozývá datlí bubnování, tedy série hlasitých úderů do rezonujícího dřeva, které slouží k označení teritoria a k dorozumívání v páru. Jde vlastně o obdobu ptačího zpěvu. Podruhé v roce pak můžeme slabší bubnování slyšet na podzim a v zimě, kdy si jím samci i samice obhajují svá potravní teritoria. V květnu a červnu už datlům nastávají rodičovské povinnosti a máme příležitost zahlédnout datlí pár střídající se v donášce potravy, nebo zaslechnout žadonící mláďata.

Potkáme-li na svých toulkách datla, zadejme svá pozorování do ornitologické databáze avif.birds.cz. Na začátku května již obsahovala kolem 1200 letošních pozorování datlů. Společnými silami tak zpřesníme údaje o rozšíření druhu u nás, zjistíme, zda se skutečně blíží k lidským sídlům nebo jaké porosty vlastně dnes obývá.

4_Les_Tyller
Datel černý vyhledává lesy se starými stromy a mrtvým dřevem.
Foto Zdeněk Tyller


Datel a jeho význam pro les
Datel černý vyhledává rozlehlejší listnaté, jehličnaté i smíšené lesy. Spíše než na rozloze lesa ale záleží na věkovém a druhovém složení. Rozhodujícím faktorem pak je potravní nabídka, kterou představuje hmyz, žijící hlavně ve stromech a mrtvém dřevě. Vždyť právě nedostatek vhodné potravy je zřejmě důvodem, proč datel dosud neosídlil Velkou Británii, přestože jiné ostrovy obývá a překonání velké vodní plochy tak pro něj nepředstavuje překážku.

Dalším důležitým prvkem, který datel v lesích vyžaduje, jsou dostatečně silné kmeny, ve kterých si tesá hnízdní dutiny. Jako ideální se jeví vysoké stromy, jako jsou buky, topoly nebo borovice, s dlouhým úsekem holého kmene bez větví, stojící osamoceně např. na mýtině. Z nich má dobrý přehled po okolí a nepřítomnost větví v okolí dutiny snižuje riziko predace, které hrozí zejména ze strany kuny lesní.

datlve vykryti
Zhruba měsíc stará mláďata připravená k opuštění dutiny.
Pohlaví poznáme podle rozsahu červené čepičky –
vpravo samec, vlevo samice.
Foto Archiv DES OP Plzeň

Datla můžeme považovat za dobrý indikátor lesní biodiverzity a kondice lesa. Jeho výskyt a početnost odráží kvalitu lesního porostu měřenou přítomností mrtvého dřeva, starých stromů a druhovou pestrostí. Protože hraje významnou úlohu v životě mnoha dalších živočichů, je datel zároveň i klíčovým druhem lesního ekosystému. Stejně jako ostatní šplhavci vytváří dutiny, které významně zvyšují nabídku hnízdních možností ptáků druhotně hnízdících v dutinách, jako jsou sýci rousní, kavky obecné, špačci obecní nebo puštíci obecní, ve venkovských oblastech i rorýsi obecní. Holubi doupňáci nebo hoholi severní jsou dostupností datlích dutin často limitováni. K tomu dochází zejména v oblastech, kde převažují stejnověké hospodářské porosty, v nichž scházejí přirozené dutiny. Dutiny šplhavců ale využívají i další živočichové. Stávají se nocovištěm netopýrů, svá doupata v nich mají kuny lesní, zásobárny si tu vytvářejí veverky obecné nebo plši velcí. Častými nájemníky jsou pak i zástupci bezobratlých – včely, sršně, čmeláci nebo některé druhy brouků jako ohrožený zlatohlávek skvostný. Do třetice lze datla černého označit také za deštníkový druh. Širokou škálu svých ekologických požadavků sdílí s dalšími organismy, které obývají stejný habitat. Proto chráníme-li datla, chráníme současně celé společenstvo lesních druhů.

A jak je to s označením „lékař lesa“? Není daleko od pravdy. Datli poznají houbami napadený strom mnohem dříve, než jsou příznaky patrné navenek. V takových stromech, které již nemají hospodářské využití, ale ještě nejsou hnilobou úplně oslabeny, si také budují dutiny. Za potravou tesají série malých kónických otvůrků, jimiž vytahují larvy brouků, zejména tesaříků a kůrovců, nebo velké otvory nízko u paty kmene nebo v mrtvém dřevě, kde mívají kolonie dřevokazní mravenci. Datli se živí všemi stádii hmyzu, kromě mravenců a brouků i vosami, včelami, mouchami či pavouky nebo larvami a kuklami motýlů a můr. Sezónně přijímají i různé plody a semena.

potravni otvor_Foto_Dusan Vainer
Datel černý tesá při hledání dřevokazných mravenců
velké potravní otvory u paty kmenů. Poznáme je podle
toho, že měří až 50 cm a nacházíme pod nimi dlouhé třísky.
Foto Dušan Vainer


Jak pomoci datlovi
Dnes považujeme za nejhodnotnější a trvale udržitelně obhospodařovatelný les, který je druhově pestrý a věkově rozrůzněný, v němž se plně využívá přírodních procesů, a blíží se tak přirozeným porostům. Význam zdravých lesů se odráží i v politických cílech, jako je zastavení poklesu biodiverzity do roku 2020. Evropská strategie ochrany biodiverzity, vyvinutá k dosažení tohoto cíle, obsahuje také požadavek ponechání optimálního množství mrtvého dřeva v hospodářských lesích.

K tomu, aby datel a další šplhavci z našich lesů nezmizeli, může přispět každý z nás. Jako spotřebitelé požadujme dřevo a dřevěné výrobky výhradně s certifikátem FSC (Forest Stewardship Council). U nich totiž máme jistotu, že pocházejí z šetrně obhospodařovaných lesů. Staré stromy nechávejme dožít i na vlastních pozemcích, udržujme tradiční sady a aleje. A konečně – zapojme se do letošního mapování výskytu datla u nás! Odměnou nám budou nevšední zážitky ze setkání s tímto elegantním samotářem, bez něhož by naše lesy byly o hodně chudší.