Zaměřeno na veřejnost

Ochrana přírody 6/2008 — 16. 12. 2008 — Zaměřeno na veřejnost

Česká společnost pro ochranu netopýrů

autoři: Tomáš Bartonička, Vladimír Hanzal

Letouni (Chiroptera) představují největší taxonomickou skupinu savců, která je předmětem sledování stavu populací podle směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Aktuálně se na území České republiky vyskytuje 26 druhů dvou čeledí (netopýrovití – Vespertilionidae a vrápencovití – Rhinolophidae). Z hlediska národní legislativy jsou pak všichni příslušníci této skupiny zařazeni mezi zvláště chráněné živočichy. Šest z nich je v kategorii kriticky ohrožený, ostatní v kategorii silně ohrožený druh. Netopýři netvoří pouze významnou součást biodiverzity naší savčí fauny, ale jsou také uznávanou bioindikační skupinou. Většina našich netopýrů rodí pouze jedno mládě ročně, jejich populace se tudíž velice pomalu zotavují z nejrůznějších negativních zásahů. Zákonná ochrana, která je jim z těchto důvodů poskytována, není však příliš účinná bez dokonalé znalosti jejich způsobu života a dostatečné informovanosti široké veřejnosti. Právě z důvodu zlepšení a zvýšení spolupráce mezi odborníky a amatéry, zabývajících se netopýry, a veřejností vznikla v roce 1991 Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON).

Posláním této nevládní organizace, jejíž sídlem je Národní muzeum v Praze, je ko­-ordinace ochrany a výzkumu netopýrů a jejich prostředí. ČESON k zajištění tohoto cíle

• shromažďuje informace a poznatky o pro­blémech jejich prostředí, upozorňuje odpovědné orgány na problémy a navrhuje jejich řešení;
• zpracovává expertizy v oboru ochrany netopýrů a jejich prostředí, např. pro MŽP, Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR a další instituce;
• zajišťuje vzájemnou informovanost svých členů a příznivců společnosti o aktuálním stavu netopýří problematiky a v oboru výzkumu a ochrany netopýrů prosazuje vzájemnou spolupráci mezi amatéry, širokou veřejností, odborníky a státní správou;
• podílí se na propagaci myšlenek ochrany netopýrů a jejich prostředí;
• vydává odborné, informační a propagační materiály, pořádá osvětové akce pro veřejnost;
• zajišťuje realizaci národních i mezinárodních projektů na ochranu netopýrů na území ČR;
• vyhlašuje a zajišťuje vlastní interní výzkumné projekty;
• spolupracuje se zahraničními společnostmi pro ochranu netopýrů a jejich členskými organizacemi;
• výrazně se podílí na monitoringu netopýřích populací v ČR;
• reprezentuje státní ochranu netopýrů v tuzemsku i zahraničí.

Sčítání netopýrů na zimovištích je klasickou monitorovací metodou, jejíž výsledky významně přispívají k řešení problematiky dlouhodobých změn početnosti; na snímku je shluk zimujících netopýrů velkých v Koněpruských jeskyních.

Foto P. Šrámek

Z konkrétní odborné a osvětové činnosti lze pak za zcela zásadní považovat Monitoring netopýřích populací na území ČR a pořádání Evropských nocí pro netopýry. Vlastní monitoring zahrnuje sčítání netopýrů na zimovištích, sčítání letních kolonií, sledování letové aktivity pomocí ultrazvukových detektorů (detektoring), odchyty do sítí (netting) a označování živočichů miniaturními vysílačkami (telemetrické výzkumy). V případě prvních dvou metod se ve své podstatě jedná o pokračování dlouhodobého projektu, který byl zahájen již v roce 1969, a získaná data tak zásadně přispívají k řešení problematiky dlouhodobých změn rozšíření a početnosti jednotlivých druhů na území ČR včetně objasnění příčin těchto změn.

V roce 2008 tak bylo zkontrolováno více než 700 zimovišť a téměř 200 letních kolonií po celém území ČR. V rámci detektoringu je pravidelně sledováno 10 lokalit, které byly vybrány na základě vysoké druhové diverzity a zachovalosti biotopů. Konkrétně se jedná o území chráněných krajinných oblastí Český kras, Český ráj, Broumovsko, Třeboňsko, Litovelské Pomoraví, Poodří, Moravský kras, národní parky Šumava a Podyjí a biosférickou rezervaci UNESCO Dolní Morava. Odchyt do sítí je pak prováděn pravidelně na 9 lokalitách, které byly vybrány na základě stejných principů s přihlédnutím k historické tradici výzkumů. Jedná se o Ledové sluje v Podyjí, jeskyni Na Turoldu, Soutěsku pod Děvínem, jeskyni Na Bezdězu, vstupy do jeskyní v NPR Štraněk, Hranickou propast, jeskyně Vápenice a Basa, Kateřinskou jeskyni a Chýnovskou jeskyni. Telemetricky pak byli doposud sledováni: netopýr velký (Myotis myotis) v okolí Mladé Boleslavi a netopýr menší (Myotis alcathoe) na Křivoklátsku. Údaje získané těmito moderními metodami významně doplňují znalosti o biologii a ekologických nárocích letounů. Veškerý monitoring je prováděn na základě smlouvy s AOPK ČR a podle platných metodik umístěných na www.biomonitoring.cz.

Evropské země, které se připojily k Do­hodě o ochraně populací evropských netopýrů (Česká republika se stala jejím členem v roce 1994), každoročně pořádají na přelomu srpna a září Evropskou noc pro netopýry (ENN). Česká republika byla díky členům ČESON jednou z prvních, které ENN začaly každoročně organizovat, a to již od roku 1997. Akce je určena široké veřejnosti, která má možnost se díky programu připravenému odborníky seznámit s výzkumem netopýrů, ochranou a dosavadními poznatky o jejich životě. Tuto noc na mnoha místech Evropy probíhají veřejné přednášky; zájemci zde zjišťují jak a čím jsou netopýři ohrožováni a jak mohou přispět k jejich ochraně. Mají možnost získat reklamní materiály, dokonce se netopýra dotknout a možná i změnit své dosavadní nahlížení na tyto skrytě žijící savce. V roce 2008 ENN proběhla na 25 místech po celé ČR za účasti více než 2 500 návštěvníků.

V rámci Evropských nocí s netopýry je každoročně veřejnost seznamována se způsobem života netopýrů, jejich ochranou a výzkumem; snímek je z průběhu ENN v jeskyni Na Špičáku.

Foto J. Šafář

V poslední době se členové společnosti stále častěji setkávají se skutečností, že pří-tomnost netopýrů v lidských stavbách nemusí být obyvateli vždy vítána. Důvodem může být strach způsobený zakořeněnými pověrami, problém se znečišťováním oken či rušivé hlasové projevy. Netopýři mohou také pronikat do chodeb domů či obytných prostor. V těchto situacích je obvykle nutná návštěva odborníka, který nejen fundovaně poradí jak situaci řešit, ale případně se také zodpovědně postará o nalezené netopýry. K podobným situacím dochází velmi často; ročně se jedná o desítky případů, kdy jsou členové společnosti žádáni o osobní pomoc. Další desítky případů jsou řešeny telefonickým poradenstvím.

Členové a spolupracovníci ČESON samo­zřejmě propagují ochranu netopýrů a jejich prostředí průběžně po celý rok formou mediálních sdělení, přednášek na školách, péčí o nalezené a handicapované jedince, přípravou a vydáváním tiskovin a řadou dalších aktivit. Případní zájemci se více o činnosti společnosti mohou dovědět na: www.ceson.org.

T. Bartonička působí v Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity Brno

V. Hanzal pracuje v AOPK ČR Praha, oddělení sledování stavu biotopů a druhů