Počítáme, sledujeme, hodnotíme
Když před dvaceti lety vznikl národní park, byl tento fakt přijat různými zájmovými skupinami a lidmi odlišně. Ti, kteří si vznik parku přáli, nebo o jeho založení dokonce aktivně usilovali, byli samozřejmě nadšeni. Mnozí z nich v tom viděli i příležitost, jak do jinak přehlíženého a zanedbaného regionu nalákat na značku „národní park“ více návštěvníků, kteří přispějí k jeho ekonomickému rozvoji. Odpůrci jeho vyhlášení se naopak obávali, že přijde řada restrikcí, a to jak pro místní obyvatele, tak i pro návštěvníky. Těch tím pádem bude přijíždět méně, takže celý region nakonec na existenci národního parku spíš prodělá. Záhy jsme si proto uvědomili, jak důležité bude věnovat se sledování návštěvnosti. Díky dlouhodobému monitoringu dnes můžeme konstatovat, že obavy skeptiků z poklesu počtu návštěvníků se nenaplnily. Má to ovšem i svá „ale“…
Ochrana přírody 5/2020 — 2. 11. 2020 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Společná cesta ochrany přírody a cestovního ruchu
Cestou k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu v přírodně cenných oblastech je dlouhodobá koncepční spolupráce mezi ochranou přírody, samosprávami a aktéry v cestovním ruchu. Základním předpokladem k úspěchu je srozumitelné definování priorit ochrany přírody a konzistentní přístup k uplatňování principů jejich ochrany. Významnou hodnotou Českého lesa je jedinečná kulturně historická krajina vzniklá vysídlením obyvatelstva a následnou „konzervací za železnou oponou“. Velkou výzvou je spojení ochrany přírody s citlivým využitím v cestovním ruchu.
Ochrana přírody 4/2020 — 30. 8. 2020 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Bílá místa biodiverzity
Nálezová databáze ochrany přírody spravovaná Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR je se svými téměř 27 miliony údaji nejobsáhlejší databází nálezů organismů v ČR a svým objemem dat může směle konkurovat obdobným databázím v zahraničí. Prostým přepočtem počtu nálezů na plochu našeho státu pak můžeme zjistit, že na každý km2 připadá průměrně 340 nálezů. Při bližším zkoumání ale zcela logicky zjistíme v rozložení dat obrovské rozdíly. Vedle lokalit s tisíci nálezy je i řada „bílých“ míst, kde zkrátka jakékoliv údaje chybí.
Ochrana přírody 4/2020 — 30. 8. 2020 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Dům přírody Žďárských vrchů
K 50. výročí CHKO si Žďárské vrchy nadělily dům přírody. V pořadí deváté návštěvnické středisko typu domu přírody v České republice vzniklo v obci Krátká u Sněžného rekonstrukcí dvou historických objektů z poloviny 18. století. Představuje krajinu před příchodem člověka a její postupné osidlování až po současnou tvář Žďárských vrchů. Ke vzniku domu přírody ve vesnické památkové rezervaci Krátká nakonec pomohla i shoda náhod.
Ochrana přírody 4/2020 — 30. 8. 2020 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Novodobé báchorky o vlcích ožívají přes sociální sítě
Zdokumentování vlků ve volné přírodě je snazší než kdy dřív. Vyfotografovat je může prakticky kdokoliv, kdo si pořídí fotopast a podaří se mu ji nainstalovat na místo jejich pravidelného výskytu. Záznamy někdy vznikají také při náhodných pozorováních a ojedinělých blízkých setkáních. Na internetu koluje velké množství materiálů, jež zachycují tyto šelmy. Ne vždy je však jasný jejich původ nebo i to, zda se na snímcích skutečně jedná o vlky. Záběry potom bez kontextu pomáhají prezentovat např. mylné informace o vlčím chování nebo i poplašné zprávy. Často se to stejné video či fotografie šíří mezi veřejností, vždy s udáním jiného autora, místa vzniku nebo i data pořízení. V některých případech může jít o spontánní reakci, u jiných bohužel vše nasvědčuje tomu, že se nejedná o náhodu.
Ochrana přírody 3/2020 — 26. 6. 2020 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Zavedení přeshraničního socioekonomického monitorovacího systému v národních parcích Šumava a Bavors
Národní parky představují rozsáhlá zvláště chráněná území. Cílem jejich zřizování je ochrana přirozených ekosystémů, nerušeného průběhu přírodních dějů, ale i člověkem podmíněné biodiverzity. Posláním národních parků je však kromě výše jmenovaného též i umožnění trvale udržitelného rozvoje. Správy národních parků tak nutně potřebují zajistit dlouhodobý monitoring naplňování jak cílů ochrany, tak poslání. Přeshraniční projekt správ národních parků Šumava a Bavorský les se zabýval právě především druhým jmenovaným.
Ochrana přírody 2/2020 — 23. 4. 2020 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Sudoku nevyluštěna:
Na první pohled se může zdát, že popisování nových druhů vědeckými postupy a jejich následné logické třídění podle příbuznosti může být důležité jen pro značně omezený počet posedlých nadšenců, kteří se jim věnují ve svém volném čase, v lepším případě pro pár nepraktických staromódních vědátorů, zakopávajících o krabice s brouky. Jenže opak je pravdou.
Ochrana přírody 1/2020 — 28. 2. 2020 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Jeskyně Za zborceným portálem, nová jeskyně v krasu Supíkovické pahorkatiny
V krasových oblastech severní Moravy a Slezska nedochází tak často k objevům nových jeskynních prostor, jako např. na území Moravského krasu. Navíc podstatná část krasových jevů tu byla odkryta během těžby vápence a řada z nich také pokračující těžbou zanikla. Přesto se zde občas podaří narazit na nové krasové dutiny, ať už v podobě zcela nových jeskyní, nebo v pokračování jeskyní již známých.
Ochrana přírody 6/2019 — 20. 12. 2019 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
V Kateřinské jeskyni byly zjištěny pravěké uhlíkové kresebné stopy, nejstarší v České republice
Řada jeskyní u nás byla v pleistocénu osídlena pravěkými lidmi, a to jak druhem homo neanderthalensis, tak i populacemi homo sapiens. Svědčí o tom řada archeologických nálezů. Na rozdíl od podobných jeskyní ve světě však dosud nebyly nalezeny pravěké jeskynní kresby v pravém slova smyslu. Existují však na stěnách některých jeskyní uhlíkové stopy zdánlivě připomínající abstraktní kresby. Pravěký původ jedné z nich byl poprvé zjištěn roku 2005 z jeskyně Býčí skála. Její stáří činí přibližně 5200 let. V letošním roce se podařilo pomocí radiouhlíkové metody identifikovat ještě o 1000 let starší čáry, a to v Kateřinské jeskyni. Stáří přibližně 6300 let plně koresponduje s doloženým, pozdně neolitickým osídlením vchodové části této lokality.
Ochrana přírody 5/2019 — 25. 10. 2019 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Sto let od unikátního botanického nálezu v Macoše
Propast Macocha je především krasový a geomorfologický fenomén. Díky svému charakteru, pozici a napojení na systém podzemních prostor protékaných podzemní řekou má specifické mikroklima postupně se měnící s hloubkou. Rozdílná teplota a vlhkost ovzduší v různých částech propasti podpořily i výskyt pestré škály živočichů a rostlin. Ten největší unikát byl poprvé nalezen a determinován právě před sto lety.
Ochrana přírody 5/2019 — 25. 10. 2019 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf