Zaměřeno na veřejnost

Chýnovská jeskyně na Táborsku se po několikaletém úsilí dočkala nového návštěvnického střediska, které významně doplňuje turistickou infrastrukturu. Budova se skládá prakticky ze dvou částí. První část střediska je pojata jako kopie historické výtopny průmyslových lokomotiv z bývalého Schwarzenberského kamenolomu. Není to náhodný rozmar. Objev Chýnovské jeskyně byl úzce spojen právě s těžbou vápenců v oblasti Pacovy hory a bez této těžby by unikátní přírodní fenomén nebyl nikdy objeven. Těžba a zpracování místních vápenců již byly ukončeny a z bohaté historie lokality nezůstalo, kromě dvou budov a těžební jámy, prakticky nic. Druhá část střediska je skryta pod úrovní terénu v místě bývalého selského kamenolomu a je mnohem rozměrnější než vlastní budova historické výtopny lokomotiv, kde je zároveň vstup do „podzemních“ prostor.

Správa národního parku České Švýcarsko připravila pro návštěvníky regionu Labských pískovců k padesátému výročí CHKO Labské pískovce hru, během níž si budou moci účastníci projít některé části tohoto chráněného území a poznávat jeho přírodní i kulturní zajímavosti. Záměrem hry je motivovat účastníky k návštěvě tohoto území, které je již 50 let právem chráněnou oblastí, ale zároveň zaměřit jejich pozornost i na jiná místa, než je rok od roku více navštěvovaná centrální oblast území Národního parku České Švýcarsko s turistickými cíli, jako jsou Pravčická brána, soutěsky Kamenice a Jetřichovické vyhlídky.

V Patronátech Skautský institut pomáhá skautským oddílům a školním třídám angažovat se v obnově krajiny a ochraně přírody. Ve spolupráci s odbornými průvodci a správci území se účastníci dozvídají nejen o přírodních hodnotách, ale také o důležitosti budování vztahu se všemi zúčastněnými stranami. Rozvíjí tak dvě základní občanské kompetence: odpovědnost za stav veřejného prostoru a vědomí, že každý má šanci ovlivnit pozitivně své okolí. Patronáty v současné době působí na území hlavního města Prahy a v osmi krajích ČR, doposud se do nich zapojilo více než 55 oddílů a školních tříd.

CHKO Český kras je turisticky velmi exponovaná oblast. Její poloha v hustě osídlené oblasti nedaleko Prahy, propojená železnicí vinoucí se podél řeky Berounky, ji k návštěvě přímo předurčuje. S evropskou kulturní dominantou hradem Karlštejnem se stala přímo turistickým magnetem. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století mezi víkendovými návštěvníky převažovali trempové a chataři. Dnes jsou to především rodiny s dětmi – vlakem a pěšky, na kolech a hodně i auty. Kromě kol přijíždějí například i s kolečkovými bruslemi nebo horolezeckým vybavením. O krásném sobotním odpoledni, když všichni vyrazí do přírody, se tak z chráněné krajinné oblasti stává doslova sportoviště pro celý region.

Vraťme se na chvilku ještě do loňského roku. Celkově sice patřil mezi ty nejnáročnější, ale přesto přál venkovním akcím. Na mnoha místech se podařilo uskutečnit oslavu Dne stromů (20. 10. 2021). Jedna z těchto oslav se konala u Základní školy Jana Wericha v Praze-Řepích, kde se zúročila roční práce a během dvou dnů 19. 10. a 20. 10. 2021 byl v areálu školy vysazen první „školní les do kapsy“.

Již druhým rokem se potýkáme s pandemií koronaviru covid-19. Situace postihuje ekonomiku, firmy, jednotlivce, společenský a kulturní život. Vlny opatření průběžně doléhají i na 14 jeskyní zpřístupněných veřejnosti. Přesto se pracovníci Správy jeskyní České republiky i návštěvníci podzemí s nástrahami a komplikacemi úspěšně potýkají. Kromě běžných prohlídek se letos podařilo v jeskyních zorganizovat i řadu dalších zajímavých doprovodných akcí.

Národnímu parku Šumava se podařilo za 30 let vybudovat velice širokou a rozmanitou nabídku programů environmentálního vzdělávání. V roce 2019 odučila čtyři střediska environmentální výchovy celkem 16 548 žáků a studentů v rámci výukových programů a dalších 5401 účastníků se zúčastnilo dalších akcí. Tedy za pět let se jedná o dvojnásobné navýšení. Pojďme nahlédnout do světa výuky, kde se neučí před tabulí a nesedí ve školních lavicích. Jedná se o školu, kde hlavní slovo má příroda.

„Podyjí – Národní park zrozený za ostnatým drátem“, tak zněl celý název výstavy instalované v roce 1996 v přízemí Národního muzea v Praze. Mladý národní park se tímto poprvé představoval pražské veřejnosti a mnozí návštěvníci muzea do té doby ani pořádně netušili, kde takové Podyjí (u Břeclavi? u Mikulova?) vlastně leží. O 25 let později je situace jiná. Základní informace o našich národních parcích jsou součástí školních osnov a Podyjí je dostatečně známé nejen znalcům vína a milovníkům památek, ale i lidem, kteří zde hledají klid a pohodu na lesních stezkách, na kterých potkáte za půl dne pár návštěvníků. Ale platí to i do dnešní doby? Kolik lidí chodí po těchto stezkách a nehrozí Národnímu parku Podyjí v budoucnu stejný osud jako Sněžce, Pravčické bráně, Pradědu či Pustevnám, tedy místům, kterým se kvůli vysoké návštěvnosti milovníci přírody začínají už spíše vyhýbat? 

Myšlenky na vznik Vodního domu sahají již před rok 2010, kdy proběhla architektonická soutěž. Následně se hledaly finance na stavbu projektu. Ty se podařilo získat díky podpoře generálního partnera – společnosti Veolia – a úspěšné projektové žádosti do Operačního fondu Životní prostředí. V listopadu 2014 byl položen základní stavební kámen a v březnu 2016 byl Vodní dům otevřen veřejnosti. Návštěvnické středisko Vodní dům u Hulic vás přesvědčí, že voda je úžasná, zábavná a dobrodružná, je nezbytným prvkem v krajině a zdrojem života pro rostliny, zvířata i lidi. Unikátní areál vybudoval a provozuje Český svaz ochránců přírody Vlašim a najdete jej nedaleko hráze vodní nádrže Švihov na Želivce.