Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 5/2011 — 2. 1. 2012 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf

Živolovné pasti

účinná metoda průzkumu čolků a vodních brouků

autoři: Lenka Jeřábková, David Boukal

Metody odchytu vodních brouků a čolků

Různě konstruované pasti vždy patřily ke standardním metodám odchytu vodních brouků a dalších bezobratlých zejména díky tomu, že pasti mnohem lépe zachytí velké aktivní druhy, které lze individuálně nalézt jen ojediněle nebo vůbec (Boukal et al.2007, Klečka & Boukal 2011). V zahraničí je tato metoda využívána i pro účely faunistického průzkumu obojživelníků (Schlüpmann et al.2009, Schlüpmann 2009, Mačát et al.2010).

Nejčastěji se používají pasti konstruované na principu vrše. Lze je snadno vyrobit z nápojových PET lahví odříznutím vrcholové části, která se vloží obráceně do otvoru dolní části. Past je do vody pokládána prázdná nebo s nástrahou (viz níže). Pokud je v pasti ponechána vzduchová kapsa, slouží jako živolovná. Standardně se pasti z PET lahví ponechávají bez vzduchové kapsy a slouží tak ke sběru dokladového materiálu. Protože jsou však živočichům nebezpečné, přestávají se používat a jsou nahrazovány jiným typem skutečně živolovných pastí.

Pro odchyt obojživelníků je standardní metodou individuální odchyt do síťky nebo kuchyňského cedníku (Vojar 2007). Tento způsob se využívá na lokalitách s menším zárostem makrovegetace. Je vhodný především v časných jarních měsících pro odlov dospělců a v letních měsících pro odlov larev. Má však i jistá omezení: Pohybem síťky u dna vodní plochy dochází k víření sedimentů, z nichž se mohou uvolňovat uložené látky, které by mohly kontaminovat vodu. Použití této metody také ruší svatební tance čolků nebo může dojít v pozdějších termínech k nechtěnému poškození vajíček nalepených na vegetaci a k poranění larev (Vojar 2007). Úspěšnost odchytu také závisí na schopnostech, popř. štěstí mapovatele, na podmínkách a charakteru vodní plochy (vegetace, hloubka apod.) a samozřejmě na početnosti populace. Tato metoda je pro odchyt vodních brouků a dalších bezobratlých používána pouze jako doplňková.

Obr. 1Využíváním živolovných pastí se daří postupně mapovat nové lokality výskytu potápníka dvojčárého.

Foto Josef Hlásek

Živolovné pasti

Metoda využití tohoto typu pastí (vrší); viz obr. 2, je stejně jako u pastí z PET lahví založena na lákání zvířat na návnadu, popř. se do nich brouci či čolci dostanou v rámci svého exploračního chování na lokalitě. Pasti jsou dostatečně prostorné, neomezují živočichy v pohybu, umožňují jim bez komplikací dýchat a dokonce i lovit potravu. Jako vnadidlo se používají nejčastěji kuřecí játra (případně psí granule, části ryb, salám nebo jakékoliv vnitřnosti), která jsou umisťována do speciální kapsy v polovině pasti.

Pro odchyt potápníků a vodomilů do těchto typů pastí je efektivní zejména jarní období (duben–červen), kdy dospělci většiny druhů začínají po přezimování aktivně hledat potravu a připravují se na rozmnožování. V letních měsících (červenec–srpen) může řada druhů chybět, neboť mají jednoletý vývoj. Dospělci po rozmnožení postupně umírají a během léta se vyvíjejí larvy, které se do živolovných pastí chytají mnohem vzácněji než dospělci. Některé druhy, zejména velcí potápníci rodu Dytiscus, však žijí jako dospělci déle než jeden rok a je možné je zastihnout průběžně i v létě. Dalším vhodným obdobím k lovu potápníků je konec léta a začátek podzimu (konec srpna–září), kdy se líhne nová generace. Brouci aktivují až do pozdních podzimních měsíců, i když množství zachytitelné do pastí se v chladném období rychle snižuje. Pro odchyt čolků je použití pastí nejefektivnější v období jejich rozmnožování, kdy je jejich aktivita a pohyb v nádrži největší (duben–květen). V pozdějších termínech je již pravděpodobnost odchycení čolků minimální a do pastí se chytají hlavně pulci. Naopak v dřívějších termínech jsou do pastí především s většími hrdly chytáni dospělci ropuch a skokanů. Vliv na úspěšnost odchytu má i teplota. Pokud v noci (nebo i přes den) teplota klesá jen k několika stupňům nad nulu, je aktivita čolků minimální stejně jako šance, že čolci past ve vodě najdou. Pasti jsou umisťovány ve vodní ploše do míst zarostlých vegetací a do mělké vody u břehu (obr. 3). Do vody jsou instalovány v podvečerních a večerních hodinách. Kontrola obsahu pastí probíhá v ranních hodinách dalšího dne. Při delším pobytu pastí ve vodě bez kontroly hrozí nejen predace zvířat navzájem, ale i jejich únik.

Obr. 2Past je jednoduše konstruovaný hranol potažený jemnou síťovinou, který je možné pomocí drátované spirály složit. Primárně je určena pro rybáře k lovu nástražních rybek. Velikost vstupních otvorů je pro odchyt vodních brouků a čolků upravena připevněním hrdla PET lahve. Zvířata aktivně vplouvají otvorem se zúženým hrdlem, které jim pak komplikuje nalezení cesty ven.

Foto Zdeněk Mačát

Obr. 3Způsob umístění pasti do vodní plochy. Jsou instalovány do vody tak, aby část pasti vyčnívala nad hladinu a odchycení jedinci tak měli volný přístup ke vzduchu. Past musí být bezpečně ukotvena k okolní vegetaci nebo k zapíchnutému kolíku, případně je potřeba dovnitř pasti umístit plovák (např. kus polystyrenu), aby nemohlo dojít k jejímu „utopení“ a následně k úhynu odchycených zvířat právě kvůli špatnému uchycení či při silném větru, náhlém zvednutí hladiny lijákem apod.

Foto Jaromír Maštera

Dosud známé limity a nevýhody živolovných pastí

Jako každá metoda má i tato své limity a nevýhody. Pokud se vyskytují ve velkých koncentracích velké druhy čolků (rod Triturus), vytlačí od návnady menší druhy, takže poměr jednotlivých druhů v pastech je zkreslený. Při větší koncentraci pak může v pastech docházet i k predaci jak malých druhů čolků, tak bezobratlých apod. Např. při špatném uchycení, silném větru či náhlém zvednutí hladiny lijákem může dojít k zatopení pasti a k následnému utopení chycených zvířat. K poškození může dojít i v případě, že se zvířata snaží uniknout přes síťovinu, což se zpravidla stává v okamžiku, kdy je v pasti hodně predátorů, např. velké druhy čolků, pro něž jsou menší druhy vítanou kořistí. Může rovněž dojít k predaci odchycených zvířat např. volavkou, čápem, norkem nebo jiným živočichem. Nezanedbatelné je zvýšené riziko přenosu chytridio­mykózy, a to v případech, kdy jsou zvířata v pastech na několik hodin kumulována. Dostatečnou ochranou před zavlečením tohoto onemocnění je důkladné vysušení pastí před každým použitím. Nelze ani vyloučit usmrcení nalezených jedinců při neodborné manipulaci s pastí náhodným nálezcem. Pro minimalizaci rizika manipulace se na ně připevňují štítky s informací o probíhajícím výzkumném projektu. Štítky jsou potřebné zejména kvůli případným nálezcům, kteří by chtěli zvířata z pastí vysvobozovat, či pro rybáře, kteří by v nich mohli vidět nástrahy od pytláků.

Zajímavé výsledky

Využíváním živolovných pastí při průzkumu vodních brouků a dalších bezobratlých se například daří postupně mapovat nové lokality výskytu jednoho z našich dvou evropsky významných druhů, potápníka dvojčárého (Graphoderus bilineatus);viz obr. 1. Zatím se do pastí nepodařilo ulovit potápníka širokého (Dytiscus latissimus), který v České republice v posledních 50 letech zcela vymizel (Hájek 2004). Je možné, že na vhodných lokalitách by se jej pomocí této metody mohlo podařit zachytit, pro tento případ je ale nutné zvolit PET lahve s dostatečně širokými vstupními otvory (například plastové lahve na mléko), protože hrdlem běžné PET lahve neprojde.

Pasti jsou používány také na lokalitách s výskytem kriticky ohroženého čolka dravého (Triturus carnifex); viz obr. 4. Většina lokalit jeho výskytu je každoročně sledována v rámci monitoringu, výskyt však byl zaznamenáván pouze ojediněle v počtech několika jedinců. Početnost populací je pravděpodobně na některých lokalitách na hranici minima a potvrzení čolka běžnou metodou (např. prolovováním síťkou) je velmi obtížné. Pomocí pastí se však podařilo na některých lokalitách zaznamenat více jedinců (Mačát et al.2010). Zajímavý výsledek přinesla metoda například v Českém lese, kde byl poprvé potvrzen čolek velký (Triturus cristatus).Efektivitu pastí dokazují i případy, kdy se podařilo na několika lokalitách nově zjistit druhy, které z nich dosud udávány nebyly, nebo došlo k potvrzení výskytu druhů na základě historickýh údajů.

Obr. 4Výskyt kriticky ohroženého čolka dravého se podařilo potvrdit na lokalitách, kde již pomocí běžných metod nebyl zaznamenáván.

Foto Antonín Reiter

Poznámka: Bližší informace lze nalézt na webových stránkách www. biomonitoring.cz, www.biolib.cz nebo www.entu.cas.cz/boukal/beetle.html

Autoři pracují v Sekci dokumentace v AOPK ČR

LITERATURA

Boukal D. S., Boukal M., Fikáček M., Hájek J., Klečka J., Skalický S., Šťastný J., Trávníček D. (2007): Katalog vodních brouků České republiky/Catalogue of water beetles of the Czech Republic. Klapalekiana 43, Supplementum: 1-289. [ tp://www.entu.cas.cz/boukal/reprints/Catalogue_water_beetles_CZ.pdf]. – Hájek J. (2004): Rozšíření potápníků Dytiscus latissimus a Graphoderus bilineatus (Coleoptera: Dytiscidae) v České republice. [The distribution of the diving beetles Dytiscus latissimus and Graphoderus bilineatus (Coleoptera: Dytiscidae) in the Czech Republic]. Klapalekiana 40: 13-23. – Klečka J., Boukal D. S. (2011): Lazy ecologist’s guide to water beetle diversity: Which sampling methods are the best? Ecological Indicators 11: 500-508. – Mačát Z., Jeřábková L., Reiter A. (2010): Aplikace nové metody při mapování obojživelníků. – Herpetologické informace. Vol. 9 (1): 5-6. – Schlüpmann M., Kupfer A. (2009): Methoden der Amphibienerfassung – eine Übersicht. In: Hachtel M., Schlüpmann M., Thiesmeier B., Weddeling K. (2009): Methoden der Feldherpetologie. Supplement der Zeitchrift für Feldherpetologie 15. – Laurenti-Verlag, Bielefeld. Schlüpmann M. (2009): Wasserfallen als effektives Hilfsmittel zur Bestandsaufnahme von Amphibien - Bau, Handhabung, Einsatzmöglichkeiten und Fängigkeit. In: Hachtel M., Schlüpmann M., Thiesmeier B., Weddeling K. (2009): Methoden der Feldherpetologie. Supplement der Zeitchrift für Feldherpetologie 15. – Laurenti-Verlag, Bielefeld. Vojar J. (2007): Ochrana obojživelníků: ohrožení, biologické principy, metody studia, legislativní a praktická ochrana. Doplněk k metodice č. 1 Českého svazu ochránců přírody. ZO ČSOP Hasina Louny.