Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 5/2013 30. 11. 2013 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Vycpálka okrouhlá

nalezena po více než devadesáti letech

autorka: Eva Holá

Vycpálka okrouhlá

Vzácný druh naší bryoflóry, hlevík vycpálka okrouhlá (Notothylas orbicularis), je zařazen mezi druhy Bernské úmluvy, přílohy II směrnice o stanovištích č. 92/43/EHS. Na území ČR je sledován v rámci monitorování evropsky významných druhů. Až do znovunalezení v roce 2010 (Koval & Zmrhalová 2010) byl tento druh v České republice považován za nezvěstný.

Hlevíky (Anthocerotophyta) jsou v ČR málo početnou skupinou mechorostůrostoucí na holé zemi, při okrajích cest a na strništích. Jsou to drobné mechorosty s lupenitou stélkou o velikosti 1–3 cm. Na území České republiky jsou známy čtyři druhy, z nichž hlevík Neesův (Anthoceros neesii) a vycpálka okrouhlá (Notothylas orbicularis)jsou zařazeny v červeném seznamu mechorostů.

Vycpálka okrouhlá má velice drobnou a nenápadnou lupenito-růžicovitou stélku o velikosti cca 1 cm; roste na konci léta a začátkem podzimu. Její výskyt je vázán především na pole, úhory a strniště; recentně známé lokality se nacházejí spíše v podhorských oblastech. Před více než devadesáti lety (Duda 1972) byla sbírána na lokalitách v okolí Vyššího Brodu, Mariánských Lázní, Dolní Lipové a Lázní Jeseník. V říjnu 2010 byla opětovně nalezena v podhůří Hrubého Jeseníku.

Mapkas vyznačením monitorovaných lokalit – 1) Nový Malín – pole po pravé straně silnice č. 446 ve směru na Hrabišín, 2) Velké Losiny – pole naproti zámku na jjz. okraji obce, 3) Velké Losiny – pole šlechtitelské stanice Sempra, 4) Rýmařov – pole zkušební stanice Rýmařov, 5) Huzová 1 – pole AGRO Huzová, 6) Huzová 2 – pole AGRO Huzová, 7) Nové Pole – pole hned za obcí

Monitorování druhu

Vyhledávání potenciálních lokalit vycpálky okrouhlé byl zahájen v roce 2009, kdy byly prozkoumány oblasti se známým historickým výskytem: okolí Vyššího Brodu a Kaplice a podhůří Hrubého Jeseníku. Zatímco výskyt na Vyšebrodsku a Kaplicku potvrzen nebyl, v podhůří Hrubého Jeseníku byla nalezena na 4 lokalitách v říjnu 2010 (Koval & Zmrhalová 2010). V následujícím roce byl průzkum polí v oblasti Hrubého Jeseníku zopakován a byla do něj zařazena další vhodná pole. Populace hlevíku vycpálky okrouhlébyly v roce 2011 na většině lokalit mnohem bohatší než v roce 2010, nově byla nalezena tři pole s jeho výskytem (Kučera 2011), z lokalit objevených v roce 2010 nebyl opětovně nalezen pouze na jediné.

Výběr lokalit s potenciálním výskytem byl a stále je velice nesnadný a také jejich počet je značně omezen. Důvodem je rozorávání polí téměř ihned po sklizni nebo to, že většinu hospodářsky využívané plochy (především v podhorských oblastech Hrubého Jeseníku) zaujímají louky a pastviny.

Závěr

Jak vyplývá z dosavadního monitorování, výskyt vycpálky okrouhlé je patrně ovlivněn vývojem počasí v daném období a zcela zásadní roli má zřejmě režim obhospodařování polí. Zdá se, že tento druh nevyžaduje specifický typ zeminy, není úzce vázán na konkrétní typ pěstované plodiny (druh byl nalezen na strništích po ovsu, pšenici, pohance, řepce) a nemá zvláštní nároky na zástin. Vyžaduje však pravidelně obdělávaná pole, která budou po sklizni delší dobu ponechána bez orby. Vzhledem k velikosti vycpálky (cca 1 cm) bývá její nález do jisté míry i otázkou náhody a štěstí. Proto je možné, že byl na Vyšebrodsku přehlédnut. V současnosti probíhá monitorování na recentních lokalitách a budou prohledávány i další potenciální lokality. Recentně známé lokality se nacházejí spíše v podhorských oblastech, proto se pozornost zaměřuje zejména na podhůří Krkonoš, Šumavy či Krušných hor.

Literatura

DUDA J. (1972): Phaeoceros carolinianus (Michx.) Prosk., p. 159-163, Notothylas orbicularis (Schwein.) Sull., p. 170-171. – In: Duda J., Vána J. (1972). Die Verbreitung der Lebermoose in der Tschechoslowakei – XII. – Časopis Slezského Muzea, ser. A, 21: 159-182. – KOVAL Š. & Zmrhalová M. (2010): Znovuobjevení hlevíků Anthoceros neesii a Notothylas orbicularis v České republice. Bryonora 46: 38-46. – KUČERA J. ed. (2011): Zajímavé bryofloristické nálezy XVIII. Bryonora 48: 59-67.

Autorka pracuje na ředitelství AOPK ČR