Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 3/2015 — 14. 9. 2015 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf

Včely a jejich ochrana
před pesticidy

autorka: Hana Kubátová-Hiršová

Kdo to má na starosti?

Jak už bylo zmíněno v jednom z předchozích článků na toto téma (Kubátová-Hiršová, 2014) 1), před uvedením přípravku na trh v ČR i v Evropě vůbec musejí všechny nové přípravky na hubení škůdců projít registračním procesem. V něm jsou vyhodnoceny veškeré negativní účinky a posouzena rizika vyplývající z používání přípravku v zemědělské praxi. Celý proces registrace (povolování) přípravku v ČR zajišťuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Odbor přípravků na ochranu rostlin se sídlem v Brně (dříve Státní rostlinolékařská správa), kromě posuzování účinků na zdraví člověka, což je úkolem Státního zdravotního ústavu v Praze.

 

Co je potřeba?

Účinné pesticidní látky, které jsou obsaženy v přípravcích, jsou vyhodnocovány ve složitém procesu v rámci celé Evropské unie, do něhož jsou zapojeny členské státy EU, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropská komise. V jednotlivých členských státech mohou být uváděny na trh pouze přípravky, které obsahují účinné látky, jež byly schváleny ve zmiňovaném procesu.

Posuzování účinků přípravků obecně je založeno na studiích provedených s daným přípravkem nebo účinnou látkou. Jedná se o škálu předepsaných studií, které si musí žadatel o registraci přípravku nechat provést v akreditovaných laboratořích a předložit výše uvedeným úřadům k posouzení rizik. Tyto studie musejí být provedeny podle mezinárodně uznávaných testovacích metodik jako jsou postupy navržené Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Společností pro toxikologii a chemii životního prostředí (SETAC) nebo Evropskou a středozemní organizací ochrany rostlin (EPPO) a musejí splňovat jejich kritéria validity. V prvním kroku jsou vyžadovány základní laboratorní studie, pokud je však na jejich základě vyhodnoceno vysoké riziko, musí být předloženy i studie vyšší úrovně provedené za realističtějších podmínek, např. polopolní nebo polní studie. Jsou dány také metodiky, které udávají, jakým způsobem postupovat při hodnocení rizik. Veškeré postupy a kritéria jsou založeny na předpisech a metodikách EU.

 

Jak tomu dosud bylo u včel?

Dosud vypadalo hodnocení rizik přípravků pro včely ve většině případů poměrně jednoduše. V základní sadě studií byly pro včely vyžadovány pouze dvě: studie akutní orální a akutní kontaktní toxicity provedené na dospělcích včely medonosné. Teprve, pokud bylo na jejich základě zjištěno vysoké riziko, bylo nutno doložit i studie polopolní, příp. polní.

 

Jak je tomu nově u včel?

V roce 2013 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) publikoval novou metodiku pro hodnocení účinků přípravků na včely a ostatní opylovače 2) (Kubátová-Hiršová, 2014). A změna oproti dosavadním požadavkům a postupům je obrovská. V první řadě bylo hodnocení, dříve zahrnující pouze včelu medonosnou, rozšířeno také na další hmyzí opylovače – na čmeláky a samotářské včely. Dále byla výrazně rozšířena sada základních standardně vyžadovaných studií – ke studiím akutní orální a akutní kontaktní toxicity provedené na dospělcích přibyla studie chronické toxicity na dospělcích a studie chronické toxicity na larvách. Kromě toho bylo navrženo vyžadovat i studii účinků na hltanové žlázy 3) a studii pro zjištění potencionálních kumulativních účinků pesticidu ve včelím organismu. Oproti předchozí metodice, kde se standardně řešila pouze přímá kontaktní a orální expozice po aplikaci přípravku postřikem, jsou nově brány v potaz i další způsoby kontaminace opylovačů pesticidem: konzumací pylu a nektaru, úletem prachu při výsevu namořeného osiva, konzumací vody (a to gutační vody, tedy vody vylučované rostlinami ve formě kapek, nejčastěji na okrajích listů, nebo vody z kaluží, rybníků apod.). Navíc se uvažuje o expozici opylovačů konzumací medovice a prostřednictvím kontaminované půdy. Hodnocení rizik bylo v předchozí metodice zaměřeno pouze na ošetřenou plodinu, podle nové metodiky je však třeba se zaměřit i na další rostliny – na plevele vyskytující se na ošetřeném poli, na planě rostoucí rostliny na okrajích pole, na plodiny na přilehlých polích a na následné plodiny 4).

 

Jak došlo k tak velké změně?

Již delší dobu bylo zřejmé, že předchozí metodika, vycházející pouze z akutní toxicity testovaného pesticidu pro včelu medonosnou, je nedostačující a že často dochází k podhodnocení rizika. Přípravek může vykazovat přijatelnou akutní toxicitu, přesto může být pro včely nebezpečný z hlediska chronického rizika. V případě systemických insekticidů se negativní vliv může projevit až konzumací pylu z plodiny vyrostlé z namořeného semene. Byla tedy nutná změna. Co ji ale urychlilo a co mělo velký vliv na utváření nové metodiky, byl poprask kolem neonikotinoidů 5).

 

Jaké jsou problémy?

Problémů bylo od počátku kolem nové metodiky spousta, což se také projevilo v obrovském množství komentářů, které se během její přípravy vyrojily. Metodika byla v roce 2013 sice publikována, ale bylo rozhodnuto ji ještě revidovat a závěrečná verze byla publikována až v červnu 2014. Je jí vyčítáno jednak, že je příliš konzervativní a přísná, a jednak neexistence ověřených testovacích metod pro studie, které jsou nyní nově vyžadovány. Je však nutné říci, že na vývoji nových testovacích metod se usilovně pracuje a že se jedná o vysokou prioritu.

 

Jaké jsou názory?

Je zřejmé, že zástupci průmyslu považují novou metodiku pro hodnocení účinků přípravků na včely a ostatní hmyzí opylovače za příliš konzervativní a náročnou z hlediska přípravy a provedení patřičných studií. Podobný názor mají i někteří odborníci z řad regulačních úřadů i odborné veřejnosti. Negativní ohlas souvisí také se zákazem tří druhů neonikotinoidů 6), který byl navržen Evropskou komisí poté, co EFSA provedla vyhodnocení jejich rizik pro opylovače na základě zmíněné nové „včelí“ metodiky. Mnoho studií bylo vyhodnoceno jako neplatných a nemohly být v hodnocení použity, neboť nesplňovaly přísná kritéria.

 

Co bude dál?

Je třeba upozornit, že navzdory tomu, že už uběhly dva roky od publikování původní verze a rok od revidované verze, nová včelí metodika stále ještě nevstoupila v platnost jako celek. Dosud totiž nedošlo ke shodě o této metodice mezi Evropskou komisí a členskými státy EU na Stálém výboru Evropské komise pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva. Komise však tento problém hodlá vyřešit tak, že metodiku nakonec pravděpodobně schválí bez účasti členských států s tím, že požádá tzv. „College“ - skupinu vysokých představitelů Komise, aby tak závažnou metodiku přijala.

 

Pozitiva na závěr

Je zřejmé, že autoři nové včelí metodiky odvedli obrovský kus práce. Hodnocení rizik pro včely (a teď už i další opylovače) má šanci se posunout o velký kus dál. Přestože je EFSA i EK osočována ze stranění zájmům aktivistů, pro ochranu včel bude tento posun nepochybným přínosem. Teprve budoucnost však ukáže, kdy k němu dojde a v jakém rozsahu, ale ledy se už prolomily.

 

Titulní fotogrtafie článku

Opylovači (zejména včela medonosná) mají klíčový význam pro zemědělskou produkci nejen proto, že umožňují rozmnožování rostlin, ale také z toho důvodu, že opylováním dochází u zemědělských plodin k výraznému zvýšení úrody (např. u ovocných stromů až o 90 %, u řepky až o 40 %).

Fota: Ladislav Přidal

 

Poznámky:

1)  Kubátová-Hiršová H. (2014): Ochrana včel a neonikotinoidy. Ochrana přírody 69 (1): 18-20.

2)  EFSA Guidance Document on the risk assessment of plant protection products on bees (Apis mellifera, Bombus spp. and solitary bees), EFSA Journal 2013;11(7):3295.

3)  vyvinuty pouze u dělnic, produkují tzv. mateří kašičku, kterou jsou krmeny larvy a královna

4)  plodina zařazená v osevním plánu po pěstované plodině

5)  syntetické insekticidy na bázi nikotinu, používané v zemědělství k ochraně rostlin proti škodlivému hmyzu

6)  zákaz používání osiva ošetřeného přípravky, které obsahují účinné látky klothianidin, thiamethoxam a imidakloprid na přechodnou dobu dvou let (od 1. 12. 2013). Zákaz se vztahuje na plodiny atraktivní pro včely (viz Nařízení Komise č. 485/2013).