Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 2/2014 12. 6. 2014 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Rozmnožování rysa ostrovida v CHKO Blanský les

autoři: Jan Bednář, Hana Bednářová, Luděk Bufka, Šárka Pfefferová

Rozmnožování rysa ostrovida v CHKO Blanský les

Území CHKO Blanský les je okrajovou oblastí stálého výskytu rysa ostrovida v rámci izolované populace přežívající na území Šumavy, Bavorského lesa, Českého lesa a Novohradských hor. Rys ostrovid je také předmětem ochrany vyhlášené Evropsky významné lokality Blanský les. Díky dlouhodobému monitoringu výskytu rysa nejen na Šumavě, ale i v celých jižních a západních Čechách, máme dnes k dispozici řadu údajů také z tohoto chráněného území.

Nicméně dobře zdokumentovaných informací o výskytu a reprodukci je stále poměrně málo. Získat kvalitní „jistá“ data o této skrytě žijící šelmě je časově náročný úkol, při kterém je vhodné kombinovat různé přístupy, včetně moderních neinvazivních metod. Například pomocí fotopastí je možné odhalovat cenné detaily z biologie rysa a zároveň získávat věrohodné údaje, které jsou velmi důležité pro dlouhodobý monitoring populace.

Od poloviny roku 2012 jsme věnovali zvýšené úsilí vyhledávání vhodných „rysích“ lokalit v terénu. V zimním období byla sledována a potvrzena obliba některých míst nálezem množství různě starých stop na sněhové pokrývce.

Na vytipovaném místě jsme proto nainstalovali fotopast. K našemu velkému nadšení dne 29. června 2013 zaznamenala kamera samici se třemi mláďaty ve věku zhruba čtyř týdnů. Na místě se zdrželi zhruba 30 minut, během nichž samice o mláďata pečovala – dokonce je před kamerou kojila. Nezdálo se, že by činnost přístroje rodinu jakkoliv znepokojovala. Jedno kotě se poté krátce objevilo na záznamu ještě 2. července v ranních hodinách. Přestože samice odchovávala mláďata v blízkosti instalované fotopasti, v jejím zorném poli se již vícekrát neobjevila. Na místě jsme ovšem nacházeli další pobytové znaky: chlupy, trus, otisk stopy v lesní půdě, rýhy po drápech na kmeni stromu. V oblasti jsou instalovány rovněž fotopasti projektu TransLynx, ale ani zde se samici s koťaty nepodařilo zachytit. Doufali jsme, že opět pomůže sníh, bohužel, letošní zima nám nepřála a sněhová pokrývka nebyla dostačující, abychom mohli hledat stopy samice doprovázené odrostlými koťaty. Jejich další osud nám zatím není znám.

Chránit vhodná místa, která rys v krajině preferuje a kde dochází k odchovu mláďat, je nesmírně důležité. Je to jeden z klíčových momentů pro zachování či zvýšení potenciálu území pro uvedený druh. Zároveň je důležité funkční propojení jednotlivých podoblastí výskytu, v našem případě zachování integrity velkých lesnatých krajinných celků v jižních a západních Čechách. Stejně tak je nutné snažit se zamezit nelegálnímu lovu rysů, který dlouhodobě populaci ohrožuje, a je potřebné seznamovat veřejnost s důležitou úlohou rysa jako vrcholového predátora ve zdravém ekosystému.

Intenzivnímu sledování výskytu rysa v oblasti CHKO Blanský les a VÚ Boletice se věnujeme i nadále v návaznosti na výzkum a monitoring na Šumavě. Kromě výše popsaného zde budou nejméně do konce června roku 2015 pokračovat aktivity projektu TransLynx, který monitoruje výskyt rysa v celé přeshraniční oblasti mimo jádrová území výskytu v NP a CHKO Šumava.

J. B studuje na přírodovědecké fakultě JU 


H. B pracuje na SCHKO Blanský les


Š. P studuje na přírodovědecké fakultě JU 


L. B pracuje na Správě NP a CHKO Šumava

Rysice svá koťata bedlivě hlídá (29. 6. 2013, přibližně hodinu po půlnoci)