Výzkum a dokumentace

Ochrana přírody 4/2008 — 19. 8. 2008 — Výzkum a dokumentace

Apatit – součást výzdoby jeskyní České republiky

Autor: Alexandr Komaško

Apatit, nejhojnější fosfát – chemickým složením fosforečnan vápenatý s ideálním vzorcem Ca5(PO4)3(Cl, F, OH), jehož složení se mění podle obsahu F, Cl a OH (hydroxylapatit, fluorapatit a chlorapatit), vyniká proměnlivostí barev; snad proto jej český badatel J. S. Presl nazval klamavec.

Tento poměrně rozšířený nerost se nejčastěji vyskytuje v pegmatitech, dále magmatitech granitového až syenitového typu, v metamorfovaných vápencích a je hlavní součástí kostí živočichů. Je i součástí mnoha ložisek železných rud a stálým průvodcem cínovce. Příjemně zbarvené odrůdy se zpracovávají na ozdobné kameny. Mnohem větší praktický význam mají mohutná ložiska apatitu, z nichž se vyrábějí fosforečná hnojiva, fosfor a jeho sloučeniny.

Koncem roku 1973 jsem dostal od speleologa Petra Hipmana několik vzorků. Byly hnědavé barvy, na povrchu lesklé jako glazura kameninových hrnců a připomínaly kousky strusky. Dušoval se, že je osobně sbíral v jeskyni V Záskočí na severních svazích Krakovy Hole v Nízkých Tatrách, a to v nově objevených prostorách, kam vstoupil jako jeden z prvních lidí. Tvrdil, že kromě sbíraných opadaných vzorků jsou tam takové povlaky přímo na stěnách jeskyně. Mineralog Národního muzea v Praze Karel Tuček, na kterého jsem se obrátil s prosbou na jejich určení, předpokládal jejich umělý původ a odmítal je převzít. Nechal se však přesvědčit a dal vzorky analyzovat. Výsledek zněl – karbonáthydroxylapatit, tedy apatit, u kterého je část aniontu PO4 nahrazena skupinou CO3.OH.

V následujících letech, kromě jeskyně V Záskočí, jsem se s obdobnými povlaky setkal v řadě dalších jeskyní a nalezl jsem je také v Koněpruských jeskyních, Javoříčských jeskyních, Kateřinské jeskyni (dnes bych místo výskytu musel opět hledat) a ve sloupské části Sloupsko-šosůvského systému. Analýza řady vzorků z Koněpruských a Javoříčských jeskyní ve všech případech potvrdila, že analyzované povlaky tvoří minerál apatitové skupiny.

V Koněpruských jeskyních se apatit nalézá na více místech, zejména však v Proš­kově dómu, kde tvoří řadu drobných výskytů. Mimo zpřístupněnou trasu se vyskytuje v průlezech mezi Březinovými síněmi a Kavárnou. V Javoříčských jeskyních se vyskytuje jak ve staré, tak zejména v nové části jeskyní, kde podél zpřístupněné trasy tvoří na sintrech dobře patrné povlaky. V Olomouckém dómu Javoříčských jeskyní je možno v opadaných sintrech pozorovat několik apatitových vrstviček. Je tedy zřejmé, že jeho akumulace se v těchto jeskyních tvořily i opakovaně. Povlaky vzhledu apatitových kůr se vyskytují na stěnách na řadě míst Sloupských jeskyní. Takové, které připouštěly jakékoliv pochybnosti, jsem na základě principu předběžné opatrnosti nepovažoval za apatitové. Přesto zůstaly povlaky, které neumožňovaly jiný věrohodný výklad, například v zákoutích Eliščiny jeskyně sloupské části systému. Vzhledem k výsledkům provedených analýz a k nezaměnitelnému vzhledu apatitových povlaků považuji v této fázi makroskopické určení nálezů v obou jeskyních Moravského krasu za postačující.

Apatit v jeskyních, který byl studován, bývá zbarven v různých odstínech hnědé barvy, a to od žlutohnědé po tmavohnědou až černou, často se skelně lesklým povrchem. Tvoří jednak povlaky na sintrech či krápníkové výzdobě, jednak povléká excentrické stalagmitické výrustky šikmých partií jeskynních stěn a sintrů. Jako nejpravděpodobnější důvod vzniku apatitu v jeskyních se mi jeví reakce fosfátonosných roztoků, vznikajících rozkladem organické hmoty, zejména netopýřího trusu, s kalcitem výzdoby či vápencových stěn jeskyně. Je-li tento předpoklad správný, pak výskyt apatitových kůr na výzdobě a stěnách může signalizovat, že v době jeho vzniku byly jeskyně otevřeny k povrchu a sloužily jako úkryt velkému množství netopýrů.

Autor je vedoucí Správy Koněpruských jeskyní