Žijeme v antropocénu?
Vynikající trikový film režiséra Karla Zemana Cesta do pravěku z roku 1955 předběhl dobu nejen nezaměnitelným výtvarným a technickým zpracováním. Snímek názorně a přitom poutavě provedl diváky geologickými obdobími vývoje Země, od mladších čtvrtohor až po prvohory. A právě otázka, v jaké geologické době se vlastně v současnosti nacházíme, zůstává dodnes předmětem místy vzrušené debaty, a to nejen mezi vědci.
Ochrana přírody 4/2015 — 26. 11. 2015 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Vzácné druhy rostlin karpatských toků a jejich ohrožení
Beskydy a Podbeskydí jsou jedinou oblastí u nás, kde se ještě můžeme setkat se zbytky fenoménu „divočících toků“. Stanoviště vzácných a ohrožených druhů rostlin na štěrkonosných tocích karpatské oblasti bývají přirozeně nestabilní a dynamická, což dělá ze stanovení vhodného managementu dotčených druhů tvrdý oříšek.
Ochrana přírody 4/2015 — 26. 11. 2015 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Včely a jejich ochrana před pesticidy
Pesticidy, přesněji řečeno přípravky na hubení ekonomicky a epidemiologicky závažných organismů (škůdců, dále jen přípravky), jsou v současné době pro intenzivní zemědělskou produkci nepostradatelné a jsou používány v rozsáhlé míře. Jedná se o chemické látky, které mají negativní účinky nejen na cílový škodlivý organismus, ale často i na zdraví člověka, necílových živočichů a/nebo rostlin, případně na životní prostředí vůbec. Jakým způsobem se vlastně posuzují tyto negativní účinky a co se dělá pro to, aby tyto dopady byly co nejmenší? A jak to vypadá u skupiny organismů, která je v současné době v souvislosti s používáním pesticidů diskutována nejvíce, tj. u včel a hmyzích opylovačů obecně?
Ochrana přírody 3/2015 — 14. 9. 2015 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Zvoní umíráček naší dříve nejhojnější sově?
Úbytek ptáků vázaných na zemědělskou krajinu odráží desetiletí mohutných změn v její struktuře a způsobu obhospodařování. Nejvýraznější pokles je zaznamenán u široce rozšířených a běžných druhů ptáků, jejichž ochrana byla dlouhou dobu zcela opomíjena. Došlo k tak razantnímu ústupu jejich početnosti, že dříve hojní ptáci naší krajiny museli být zařazeni na červené seznamy ohrožených druhů. Jak se mohli dříve tak běžní ptáci dostat během několika desetiletí na pokraj vyhynutí? Jsme připraveni převzít odpovědnost za jejich záchranu, či budeme pasivními svědky jejich vymizení?
Ochrana přírody 3/2015 — 14. 9. 2015 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Drabčíci v našich jeskyních
S drabčíky (Staphylinidae) se v jeskyních České republiky setkáváme v rámci rozmanitých biotopů. Tyto brouky hostí jeskyně vápencové i nekrasové, stabilní populace jsou evidovány na dně propasti Macocha nebo v rozsáhlém systému Amatérské jeskyně. Řadu druhů pak nacházíme v jeskyních vyloženě chladných, jako jsou např. Ledové sluje v NP Podyjí. Častá přítomnost drabčíků v jeskyních je způsobena jak způsobem života (řada druhů je vázána na vlhké půdní biotopy), tak velkým početním zastoupením v přírodě. Jen ze střední Evropy bylo dosud popsáno přibližně 2 100 druhů. Každým rokem se však objevují a popisují druhy nové. V České republice je v současné době známo 1 412 druhů (Boháč & Matějíček 2003). V jižní Evropě pak nacházíme druhy vyloženě jeskynní. Přesto, že u nás nemáme pravé jeskynní drabčíky tak jako např. v jižní Evropě, přináší biospeleologické výzkumy mnohé zajímavé poznatky.
Ochrana přírody 3/2015 — 14. 9. 2015 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Jak správně kosit?
Travinobylinná společenstva patří celosvětově k druhově nejbohatší vegetaci na škálách od nejmenších ploch po plochy velké několik desítek metrů čtverečních. Jako primární bezlesí je ve střední Evropě najdeme jen na extrémních stanovištích – nad horní hranicí lesa, na silně zamokřených místech nebo na suchých skalnatých svazích. Naprostá většina je jich tedy podmíněna dlouhodobou činností člověka, zejména využíváním jako louky či pastviny. To se v některých oblastech počítá ne na stovky, ale tisíce let. Způsob obhospodařování (kosení versus pastva, termíny a četnost sečí, přepásání apod.) je přitom v návaznosti na stanovištní podmínky podstatným faktorem ovlivňujícím strukturu a druhové složení porostů, tedy konkrétní vegetační typ.
Ochrana přírody 3/2015 — 14. 9. 2015 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Jsou čolek obecný a ropucha obecná stále ještě obecní?
Obojživelníci patří mezi skupinu živočichů, které je po roce 2000 věnována na naše poměry mimořádná pozornost – poslední rozsáhlé sledování obojživelníků před tímto datem proběhlo při vytváření knižního vydání atlasu jejich rozšíření (Moravec 1994). Primárním impulzem pro zahájení současného rozsáhlého a systematického sledování těchto živočichů bylo přistoupení ČR k EU a z toho vyplývající povinnosti související s tvorbou soustavy Natura 2000. Od roku 2006 pak pod záštitou AOPK ČR probíhá každoroční celostátní monitoring vybraných taxonů (bohužel jen těch obecně vzácnějších), jehož účelem je podchycení dlouhodobých trendů vývoje jejich populací a působících vlivů v rámci reprezentativní sítě lokalit. Znalosti o recentním rozšíření všech druhů obojživelníků pak postupně doplňuje historicky nejpodrobnější celoplošné mapování, které od roku 2008 organizuje AOPK ČR a které pokrylo celé území České republiky do konce roku 2014.
Ochrana přírody 2/2015 — 4. 6. 2015 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Červené knihy a seznamy Mezinárodní unie ochrany přírody slaví půlstoletí
Mezi volně žijícími živočichy, planě rostoucími rostlinami a dalšími organismy se státní i dobrovolná ochrana tradičně zaměřuje na druhy ohrožené vymizením, tedy vyhynutím nebo vyhubením. Červené seznamy ohrožených druhů a jejich rozšířená verze, červené knihy, přinášejí hodnocení druhů (nebo jiných taxonů) právě z hlediska nebezpečí vymizení.
Ochrana přírody 2/2015 — 4. 6. 2015 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Zpráva o stavu druhů přílohy I Směrnice o ptácích
Hodnotící zprávy podle Směrnice o ochraně volně žijících ptáků (2009/147/EC, dále jen Směrnice o ptácích) jsou předmětem pravidelného reportingu Evropské komisi, který v různé podobě probíhá od roku 2008, kdy byla podána první zpráva za tříleté období let 2005–2007. Zpráva z roku 2008 byla spíše souhrnem administrativních a správních informací, které se konkrétních druhů, či snad trendu jejich početnosti ani nedotkly. Od té doby však nastaly výrazné změny struktury zpráv, které byly inspirovány hodnotícími zprávami Směrnice o stanovištích (92/43/EEC). Ty se odevzdávají v šestiletých intervalech pro každý hodnocený druh samostatně a shrnují stav i vyhlídky druhů a biotopů pomocí sjednocených kategorií a kritérií.
Ochrana přírody 1/2015 — 4. 5. 2015 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Zpráva o stavu evropsky významných druhů ryb, mihulí, obojživelníků, plazů a savců
Hodnotící zprávy o stavu evropsky významných druhů a přírodních stanovišť jsou Evropské komisi podávány každých šest let, přičemž v roce 2013 byl stav z hlediska ochrany stanoven již podruhé. V seriálu článků se věnujeme jednotlivým hodnoceným skupinám (viz OP 6/2013). Tento poslední díl seriálu shrnuje výsledky hodnocení 84 druhů obratlovců žijících na území ČR (zpráv za kontinentální i panonský region bylo odevzdáno celkem 141).
Ochrana přírody 6/2014 — 1. 5. 2015 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf