Úvodem

Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf

Úvodník Michal Servus

Autor: Michal Servus

Při přemítání nad tím, kam až směřovat úvahy v tomto úvodním slově, jsem došel k závěru, že většina z vás čte tento úvodník v době „po prázdninách“ a opět alespoň velká část z Vás má za sebou i nějaké vzpomínky na dovolené a na končící léto. Toto mi došlo ve chvíli, když jsem si během dovolené, kdy tato slova píši, postěžoval, že mám ještě napsat „nějaký“ úvodník. A dostalo se mi odpovědi: „…a prosím tě a kdo čte úvodníky.“ A ještě doplněné otázkou: „Pamatuješ si nějaký“? No, minimálně ho čtou redaktoři, že ano. Jasné bylo, že vzhledem k letošnímu 50. výročí existence CHKO Jeseníky, kterému je ostatně věnováno několik článků, by tedy úvodník měl reflektovat i tuto skutečnost.

Během prázdnin, což je jak známo okurková sezona pro většinu médií, některá témata rozhodně neutichla, a naopak rezonovala hlasitěji, a co by to samozřejmě mělo být jiného než problematika sucha a hned nato kůrovec. Jak se zdá, kromě žíznících obcí on je tím hybatelem dějin v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, který mění vnímání světa. Tedy alespoň z pohledu nás, ochranářů.

Tak sledujeme v přímém přenosu, jak kůrovcová kalamita decimuje naše lesnické hospodaření, a přitom víme, že pro ochranu přírody je třeba ji především vnímat jako příležitost. Příležitost k urychlenému ozdravění našich lesů, příležitost jak konečně zásadně změnit myšlení lidí, včetně myšlení těch, kteří se faktům předkládaným dlouhá desetiletí úspěšně bránili. Ale zase mi v té diskusi chybí ta naše krajina zemědělská a říkám si, proč se na toto území pořád jaksi zapomíná a proč po zemědělcích naše společnost nevyžaduje alespoň 10 % toho, co dnes vyžaduje po lesnících, protože na tom, co se s naší krajinou děje, mají zemědělci svůj lví podíl.

A taky mi připadá, že ohromné disturbance v přírodě jako by se sladily s disturbancemi v lidské společnosti, kdy na pochod se daly nejen druhy, ale i lidé, a diskuse o tom, co to či ono znamená, nemají konce, ale prchající lidé rozhodně mediálně zabírají více než prchající příroda.

A zase při svém letním přemítání uvažuji o tom, nakolik kůrovec žere kromě smrků i lidské vztahy a jak se ta padesátka vryla do tváře Jeseníků, a chce se mi věřit, že ty první vrásky jsou vrásky zralosti a že se v nich zrcadlí zkušenost středního věku, vyrovnané mysli a pevného zakotvení v tom dobrém minulém.

Pokud někdy pojedete vlakem z Olomouce do Prahy, vyhlédněte v Zábřehu na Moravě na nádraží z okna vlaku a uvidíte sochu známého cestovatele Jana Eskymo Welzla. Ten při jedné ze svých cest na daleký sever hodnotil své šance slovy: „Prondu-prondu, neprondu-neprondu!“

Tož si popřejme hezký zbytek léta a nejen Jeseníkům, ale i celé ochraně přírody přejme, aby těmi přírodními a společenskými disturbancemi prošly.