Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2018 — 21. 10. 2018 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
Úvodem Jiří Francek
Za těch mnoho let mého členství ve správní radě Nadace Partnerství, jsem se naučil pojem životní prostředí vnímat jinak, šířeji, než je zvykem v Čechách. Jako místo, kde žiji, pracuji, vychovávám děti a bavím se. V oblasti péče o životní prostředí nadace rozvíjí programy věnované ochraně přírody a podpoře lidí, komunit a odborníků, podnikatelů, milovníků přírody (i života) v jejich snaze najít společnou řeč. A tak jsem byl u zrodu „stromového programu Nadace Partnerství“, přesněji Ankety Strom roku, která je právě o místu, kde žijeme a učíme děti lásce k přírodě, k vodě, živočichům a stromům, k historii „mého domova“.
Stromy
Stromy jsou úžasné – čistí vzduch, ochlazují okolí, poskytují stín, kterého je nám právě nyní v době klimatické změny tolik potřeba. Ve srovnání s námi jsou obrovské, věkovité, pevně srostlé se zemí. Budí respekt, ať se jedná o dub, buk, ořešák či habr. Vybízí nás k doteku a pak nám předávají cosi, co je těžké definovat – klid v duši, vnitřní radost, pocit štěstí, doplňují ztracenou energii. Nevím, jak to dokážou, zda je toho příčinou působení věku či krásy stromu, nebo něco jiného. Ale je to fakt, který si může každý snadno ověřit, stačí pohladit borku stromu, přestat spěchat, pokusit se zřít strom v celé jeho skvělosti, oslovit jej. Zapojit zrakové, sluchové a čichové vnímání přírody a stromů, zapojit všechny smysly. Výsledný dojem je krása, klid, pokoj v duši.
Lípa u kapličky na Sněžné. Foto archiv AOPK ČR
Mnoho lidí vnímá stromy zejména ve vzájemném zapojení, kdy tvoří lesy, kde jsou právě stromy dominantní formou života. Lesy jsou s ohledem na svou rozmanitost nejbohatším suchozemským ekosystémem planety. Stabilizují půdu, vodu a reguluji – či přispívají k regulaci – globálního i lokálního podnebí. Ale stromy, to nejsou jen lesy. Jsou to také sady, aleje u našich cest a silnic, solitéry ve volné krajině, kterou ozvláštňují a zkrášlují, a samozřejmě jsou často dominantou našich malých, větších i velkých zahrad. Všude tam se s nimi potkáváme, vnímáme je, někdy ostře a přímo, jindy tvoří pouze pozadí krajiny, kterou procházíme. V mlze jsou jejich kontury pro mne nejkrásnější.
Stromy jsou často vnímány jen jako přírodní zdroj. Nepochybně jím jsou. Ale nemůže to být jejich hlavní účel či úloha. Stromy činí naše životy šťastnějšími, plnějšími. Jsou našimi souputníky. Vracejí nás do dob minulých jako „historia magistra vitae“, zpomalují naše životní tempo a vedou nás, pokud je umíme vnímat, k přemýšlení, k nalézání nových cest při řešení tisícero našich problémů. Stromy nám umožňují spočinout, ukáznit se, a naše klidná mysl je tou nejlepší cestou, jak řešit problémy. Umožňují nám žít lépe.
Neumím si představit život bez stromů, pro mne by byl takový život pouští. Nejen z hlediska prostoru s chybějícími stromy a bez jejich ekologické funkce, ale zejména z hlediska jejich přidané hodnoty, kterou šíří – krásy, míru v duši, tolik potřebného klidu. Vybízejí k rozjímání, nikoliv k planému filozofování, hraní si se slovy.
Ne, na to jsou příliš vážné, vznešené a krásné.
Jiří Francek
předseda správní rady
Nadace Partnerství