Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Úvodem

Ochrana přírody 3/2012 17. 10. 2012 Úvodem Tištěná verze článku v pdf

Milan Šťovíček

předseda Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Autor: Redakce

Milan Šťovíček

„Je třeba mít neustále na paměti, že úspory nesmějí ohrozit udržení, správu a ochranu vpravdě rodinného stříbra, jímž chráněná území jsou.“

Vážení čtenáři,

základním východiskem probíhajících diskusí o rozsahu ochrany přírody je skutečnost, že i za ekonomicky obtížné situace je třeba zachovat přírodní a kulturní hodnoty alespoň na současné úrovni. Ochrana přírody a zachování biodiverzity je totiž bezesporu nezbytnou podmínkou pro kvalitní život obyvatel. A Česká republika v tom není výjimkou. Kvalitní státní správa musí účinně využívat především těch nástrojů ochrany přírody, které nesou dostatečný výsledek. V opatřeních přijímaných na ochranu přírody přitom nelze spatřovat brzdu, ale naopak příležitost k ekonomickému rozvoji, který se dlouhodobě neobejde bez respektování a dodržování principů udržitelného rozvoje.

Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR velmi pozorně sleduje činnost státu v oblasti ochrany přírody a krajiny včetně finančních prostředků, které ze státního rozpočtu na tuto agendu plynou. Jsem rád, že jsme opakovaně v našem výboru našli společnou vůli a pomohli navýšit prostředky v Programu péče o krajinu v roce 2011 o 80 mil. korun a v roce letošním o 50 mil. korun. Ačkoliv se úspory nevyhnou žádné oblasti státní správy, budeme se ve výboru určitě snažit o podobný přístup i pro příští léta. Jeho členové vědí velmi dobře, že tyto národní prostředky jsou klíčové pro naplňování základních povinností státu v oblasti realizace plánů péče o chráněná území, živočišné i rostlinné druhy. I zde totiž platí zásada, že nejprve musíme z vlastních zdrojů umět zabezpečit základní funkce a teprve potom můžeme úspěšně žádat o příspěvky z evropských fondů.

Je všeobecně známo, že se v období let 2011–2014 realizují i úspory v nákladech na provoz našich národních parků o jednu třetinu. Rovněž se objevují informace o výrazném snižování počtu zaměstnanců Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, spravující naše chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. I při vědomí ekonomických těžkostí a nutnosti šetřit ve veřejných rozpočtech je třeba mít neustále na paměti, že úspory nesmějí ohrozit udržení, správu a ochranu vpravdě rodinného stříbra, jímž chráněná území jsou. Jedním ze základních předpokladů je zajištění péče o tato území v rámci odborné speciální státní správy na úseku ochrany přírody, která je jedním z pozitivních institutů, vzniklých po roce 1989. Reminiscence předlistopadového stavu je proto nepřijatelná nejen politicky, ale i věcně. Rozhodně nás nesmí uspokojit a ukolébat nesporně se zlepšující stav, protože ten je právě výsledkem soustavné, systematické a trvalé péče o chráněná území.

Určitou inspirací pro náš celostní a hlubší vhled do této problematiky mohou být také zahraniční zkušenosti se zabezpečením agendy ochrany přírody ve vyspělých evropských státech nebo i ve Spojených státech amerických, kde stát věnuje zajištění ochrany přírody a krajiny trvale vysokou pozornost a zabezpečuje pro ni nutné finanční prostředky.

Velmi pozorně sleduji přípravy rozšíření CHKO Kokořínsko o jedinečný Máchův kraj nebo vyhlášení centrální části Křivoklátska národním parkem. Věřím, že se podaří tyto snahy dovést do zdárného konce, který bude přínosem nejen pro ochranu krajinného a přírodního prostředí, ale koneckonců přinese také mnoho nových příležitostí k rozvoji místních obcí. Také u nás v Krušných horách se stále častěji začíná mluvit o možnosti vyšší ochrany některých území, jako například svahových bučin, vrcholových rašelinišť a celkově velmi krásné a podmanivé horské krajiny. Toto téma si zajisté zaslouží v budoucnosti odbornou diskusi, která umožní v minulosti těžce zkoušeným horám další zlepšení stavu.

Všem profesionálním i dobrovolným (mezi něž se již řadu let také počítám) pracovníkům v ochraně přírody přeji příjemné a inspirativní čtení tohoto čísla. Z vlastní zkušenosti vím, že jejich důležitá a náročná práce je většinou očím veřejnosti skrytá a zdánlivě přehlédnutelná. O to víc si jich vážím a mohou počítat s mou plnou podporou.