Úvodem

Ochrana přírody 6/2016 — 27. 1. 2017 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf

Ing. Bc. Anna Hubáčková

starostka Ratíškovic a senátorka

autorka: Anna Hubáčková

Vážení spolučtenáři časopisu Ochrana přírody,

dovolte, abych Vás oslovila v trochu jiné roli. Kdysi jsem byla čtenářkou časopisu Ochrana přírody, pak členkou redakční rady, potom čtenářkou starostkou a nyní čtenářkou senátorkou. Časopis mě provází celým mým profesním životem a stále v něm nacházím a objevuji nové informace, nové kouty přírody, přírodní skvosty a cennosti a také nové podněty, zkušenosti, příklady a vzory.

Přístup k ochraně přírody a jejímu vnímání je ale v nás, lidech. A je stále více lidí, kteří to chápou. Věřím, že to potvrzuje i moje volební senátorská kampaň, která byla zaměřena na osvětu klimatických změn s mottem „Nenechám vás na suchu“ a s cílem „Návrat vody a zeleně do krajiny“. Velmi populárním se stal propagační balíček semínek bylin a trav, které snášejí sušší podmínky. Pomohli jej vyrobit ochránci přírody ze ZO ČSOP Bílé Karpaty. Zdánlivě nezajímavé volební téma zaujalo hodně lidí a pomohlo k mému vítězství.

Lidé na jižní Moravě totiž na vlastní oči vidí, že klimatická změna spojená s dlouhými obdobími sucha může skutečně ovlivňovat jejich životy. A když se k ní přidá ještě eroze, vzniká kombinace, která bude mít dopad nejen zemědělské hospodaření, ale i na každodenní život nás všech. Jako senátorka budu pracovat na tom, abychom problémy naší přírody a krajiny řešili komplexně, protože jsou vzájemně provázány.

Osobně jsem přesvědčena, že vodní režim nezachráníme výstavbou jedné nebo stovek přehradních nádrží, ale především změnou přístupu k naší krajině jako celku. Nemůžeme dále pokračovat v masivních záborech půdy a jejím překrývání nepropustným povrchem, zhutňování půdní struktury těžkou technikou a v kanalizování našich potoků a řek. Naopak obnova mokřadů, tůní, rybníků a přírodě blízkých vodotečí nesmí být výjimkou, ale strategicky dlouhodobě naplňovaným cílem. Zjevné rezervy vidím i v obnově a vytváření zelené infrastruktury v zemědělské krajině, jejíž součástí je i tvorba územních systémů ekologické stability. Legislativní rámec i ekonomické nástroje k tomu existují.

Klimatická změna bude čím dále více ovlivňovat i naše lesy. Jen prostorově rozmanité lesy s přírodě blízkou skladbou a pěstované s využíváním přírodních procesů mohou být zárukou plnění rozmanitých funkcí i v době parametricky obtížně predikovatelné klimatické změny. Nepůvodní druhy dřevin, byť leckdy krásné, klíčem k pěstování ekologicky stabilních lesů být nemohou.

S koncem letošního roku mne potěšilo, že poslanci zvedli ruku hned pro dvě novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Ta první přispěje k tomu, aby se naše národní parky více otevřely lidem, a zároveň určuje přesná pravidla péče o jednotlivé zóny ochrany přírody. Druhá ruší nesmyslné ustanovení, kdy stát vyplácí státním podnikům peníze za to, že na státních pozemcích chrání přírodu. Jde přitom o místa, na kterých stát sám deklaroval veřejný zájem na ochraně přírody. Věřím, že obě novely, které považuji za potřebné, schválí i senátoři.

To, jak je péče o naši krajinu složitá, je vidět i na šíři témat časopisu Ochrana přírody. Do dalších let mu proto přeji stále více čtenářů a přispěvatelů, redakční radě i hodně příspěvků do každého čísla, vám čtenářům mnoho hezkých chvil při jeho čtení a sobě aspoň trochu času na každé nové číslo.

A v době předvánoční připojuji přání hodně zdraví nám i přírodě. Ze své praxe vím, že chránit přírodu není vůbec jednoduchá věc. Ochranáři přírody kromě odborné erudice a opory v legislativě musí umět najít i společnou řeč s lidmi, kteří podobu naší krajiny a přírody nakonec nejvíce ovlivňují. Mnohdy to není jednoduché, ale je to jediná možná cesta.

Ing. Bc. Anna Hubáčková,
starostka Ratíškovic a senátorka