V publikaci jsou hodnoceny výsledky prvního tříletého cyklu monitoringu druhů přílohy I Směrnice 79/409/EHS (směrnice o ptácích) a ptačích oblastí v letech 2005–2007. Získané výsledky monitoringu jsou doplněny staršími údaji publikovanými v ornitologické literatuře i dosud neuveřejněnými. Kromě nich se čtenáři seznámí s historií vzniku ptačích oblastí či s přípravou monitoringu a jeho organizačním zajištěním. Výsledky získané monitoringem jsou významné nejen z hlediska vědeckého výzkumu, ale jsou zejména důležitým zdrojem informací pro orgány ochrany přírody na všech úrovních při zajišťování druhové a územní ochrany ptáků v ČR.

Nevládní organizace Hnutí Duha vydalo publikaci zaměřenou na problematiku tzv. území lesní divočiny. Tedy lesů, které jsou ponechány samovolnému vývoji. Tematicky je publikace velmi aktuální. Kolem ponechávání lesů samovolnému vývoji probíhá diskuze na různých úrovních. Stačí se jenom podívat na současné problémy kolem Národního parku Šumava nebo kontroverze, které provázejí zamýšlené vyhlášení národního parku na Křivoklátsku, případně v Jeseníkách.

Letos v červenci oslavil 85. narozeniny nestor české přírodovědy RNDr. Vojen Ložek, DrSc. Vyjmenujeme-li obory, v nichž se pohybuje jako ryba ve vodě, vznikne neuvěřitelný seznam: malakozoologie, kvartérní paleontologie, pedologie, geologie, botanika, ekologie, klasická antropologie, archeologie.

Chráněná území představují tradiční přístup k péči o přírodní a krajinné dědictví. Protože se v celosvětovém měřítku zvyšuje zejména v posledních 30 letech jak jejich počet, tak celková rozloha, otázkou zůstává, do jaké míry napomáhají chránit biologickou rozmanitost. Při tom až dosud věnovali vědci otázce, v jakém rozsahu přispívají chráněná území k zachování významných druhů, které je obývají a pro jejichž zachování byla často zřízena.

Praha – Kulturní bohatství Prahy je vše­obecně známé, už méně její obyvatelé či návštěvníci vědí, že na území hlavního města se nacházejí památné stromy, jejichž ochrana je ukotvena v zákoně o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992, Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jde obvykle o cenné nepůvodní dřeviny, jako například platany či cedry, nebo o dřeviny významně spjaté s historií národa či s jeho pověstmi a bájemi.

Jihomoravský kraj – Punkevní jeskyně patří mezi nejnavštěvovanější přírodní útvary v ČR. Ročně si je prohlédne kolem 200 tisíc turistů. Kromě překrásné krápníkové výzdoby jsou známy především vodní plavbou po ponorné řece Punkvě a propastí Macochou, jejíž dno je součástí návštěvního okruhu.

Liberecký kraj – Lokální extrémní srážky počátkem srpna 2010 způsobily v Libereckém kraji povodně s velkými škodami především v severním podhůří Jizerských hor. Těžce postižena byla města Frýdlant a Raspenava a další obce ležící dále po toku Smědé. Mnozí obyvatelé těchto obcí trpce sledovali, jak rozvodněný tok ničí jejich majetek, často v těsné blízkosti zregulovaného toku, a mnozí budou muset řešit zásadní otázku, zda by v těchto nivách měly být obnoveny poškozené či zničené stavby.

Praha – Ve dnech 8.–9. dubna 2010 se v Praze uskutečnil workshop k migraci velkých savců – Large mammals migration workshop, jehož se zúčastnilo na 33 odborníků z pěti středoevropských států zabývajících se problematikou migračních koridorů.

Praha – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) v srpnu znovu otevřela odbornou knihovnu, která společně se Sbírkou listin Ústředního seznamu ochrany přírody a dalšími pracovišti organizace sídlí od 19. čer­vence 2010 v nových prostorách v Praze na Chodově.

Rok 2010 nebyl vyhlášen Valným shromážděním OSN Mezinárodním rokem bio­diverzity náhodou. Již v roce 2002 se vrcholní představitelé členských zemí OSN na Světovém summitu o udržitelném rozvoji (WSSD) v Johannesburgu slavnostně zavázali do roku 2010 významně snížit rozsah a rychlost úbytku biologické rozmanitosti, a to v celosvětovém měřítku, v jednotlivých částech světa i v rámci států, a přispět tak k omezení chudoby. Bezesporu značně ambiciózní a obtížně vyhodnotitelný cíl evropským politikům však nestačil. Rozhodli se, že nejen v Evropské unii, ale na celém šířeji pojatém kontinentě včetně zemí bývalého Sovětského svazu úbytek biodiverzity rovnou zastaví.