Již ve 14. století byl na soutoku Robečského a Bobřího potoka vybudován rybník, který v době plného napuštění konkuroval svou velikostí známějšímu Velkému rybníku (dnešní Máchovo jezero). Se stoupajícím zájmem o využití zemědělské půdy (zde zejména pro dobytkářství) byla hladina postupně snižována a plocha rybníka se ustálila na současných 80 ha během zimního období. Tradiční je na rybníku snížení hladiny na letní období o 30 cm, což se projevuje zmenšením zátopy na plochu cca 60 ha. To pak během léta umožnilo sklízet jinak velmi podmáčené louky v okolí.

K vděčným a také častým cílům návštěvníků Českého středohoří patřím právem vrch Bořeň, který je výraznou krajinnou dominantou průmyslového a paradoxně také lázeňského města Bílina. Výhodou tohoto atraktivního výletního místa je snadný přístup. Pěší turista se na Bořeň dostane po značené cestě od železniční zastávky Bílina–Kyselka. Další možností je příjezd motorovým vozidlem k bořeňské turistické chatě asfaltovou lesní cestou od silnice I. třídy Most–Teplice.

Vysoký Sněžník je se svojí nadmořskou výškou 723 m nejvyšší pískovcovou stolovou horou v České republice. Zároveň představuje nejvyšší místo chráněné krajinné oblasti Labské pískovce i celého Českosaského Švýcarska.

Fosilní plž devonského stáří Platyceras (Tubomphalus) crenistrium žil na dně mělkého prosvětleného moře zhruba před 395 mil. let. Poměrně vzácný. Nejdelší rozměr plže na snímku se blíží 15 mm. Uvnitř Koněpruských jeskyní jej v neptunické žíle, vyplněné materiálem akantopygových vápenců, nalezl Tomáš Vinš a určil Radvan Horný, renomovaný specialista na paleozoické gastropody.