Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Rozhovor

Ochrana přírody 4/2012 9. 11. 2012 Rozhovor Tištěná verze článku v pdf

Rozhovor s Tomášem Tesařem

náměstkem ministra životního prostředí a ředitelem sekce ochrany přírody a krajinynejen na téma úspor v resortu

autorka: Karolína Šůlová

Rozhovor s Tomášem Tesařem

Další omezování rozpočtové kapitoly životního prostředí může v budoucnu výrazně omezit výkon státní správy.

Resort životního prostředí je vystaven nejvýraznějším úsporným opatřením za dobu své existence. Neobáváte se, že by jejich další pokračování mohlo omezit či ohrozit základní funkci resortu: ochranu životního prostředí?

Musím říci, že tu obavu skutečně mám. Možná je potřeba zdůraznit, že celý rozpočet Ministerstva životního prostředí tvoří zhruba 0,27 % celého státního rozpočtu. To jenom pro dokreslení, kolik dnes stát vydává na výkon státní správy v gesci MŽP. Nepochybně jsou zde i velké finanční prostředky z „programů“, ale ty by principiálně neměly sloužit k financování výkonu státní správy, ale k jednorázovým investičním projektům. Osobně si tedy myslím, že se již dnes dostáváme v resortu na hranici, kdy bude velmi obtížné plnit povinnosti, které jsou nám dány zákony a evropskou legislativou. Tedy, pokud bych měl odpovědět, jsem přesvědčen, že další omezování rozpočtové kapitoly životního prostředí může v budoucnu výrazně omezit výkon státní správy, a to v takové míře, že některé činnosti nebude možné vykonávat.

Objevují se nejrůznější informace o institucionální reformě resortu. Jaká je představa vedení ministerstva o další podobě resortních institucí?

V jakékoliv organizaci, která musí šetřit, je relevantní úvaha o změně struktury a hledání nového modelu, který na jedné straně musí být plně funkční, tedy podávat požadovaný výkon, a na straně druhé sníží nákladovost. Debata o další podobě resortních institucí ve světle budoucích úspor probíhá ve vedení ministerstva již poměrně dlouho. Délka této debaty je způsobena tím, že neexistuje nějaké jednoduché řešení, které by na jednu stranu přineslo kýženou úsporu finančních prostředků a na druhé straně zajistilo stoprocentní naplňování úkolů, které máme stanoveny zákonem.

Jaké jsou současné priority resortu v ochraně přírody?

Nepochybně i v této nelehké ekonomické situaci udržet a pokud možno alespoň trochu rozvinout rozsah územní i druhové ochrany na stupni, na jakém ji máme dnes. Je to například rozšíření CHKO Kokořínsko. Je ambice zřídit další národní park, je to nepochybně i ambice zlepšení ochrany druhů a stanovišť ve volné přírodě, kde neexistuje žádná územní ochrana. Ve světle toho, co jsem říkal na začátku našeho rozhovoru, je zřejmé, že si sekce ochrany přírody a krajiny neklade malé cíle.

Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik vyzval v červnu tohoto roku ministra Tomáše Chalupu, aby zastavil kácení v národním parku Šumava a zvážil další kroky. Jaký bude postup MŽP?

Pan ministr se osobně k tomuto tématu s panem komisařem sešel. Budou nepochybně probíhat další jednání, ve kterých bude snahou vysvětlit postup Správy NP, který je kritizován nejen na půdě Evropské komise.

Připravuje se speciální zákon o národním parku Šumava. Chcete nově zákony upravit i další národní parky, které byly vyhlášeny nařízením vlády?

Ano. A to nejenom proto, že to ukládá zákon č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a je tedy dobré naplnit úmysl zákonodárce. Domnívám se, že je správné, aby zřízení kteréhokoliv národního parku schválil Parlament ČR. Je to nepochybně dobré i pro ochranu přírody ČR, protože pak nikdo nebude moci říci, že orgány ochrany přírody prosazují věci, se kterými většina společnosti nesouhlasí.

Hodně se mluví o novém národním parku Křivoklátsko. Budeme mít tedy v ČR pět národních parků, a pokud ano, tak kdy?

Pevně věřím, že pět národních parků mít budeme a velmi bych si přál, aby se tak stalo nejpozději do roku 2013. Myslím, že je to přání reálné.

Jak to vypadá s rozšířením CHKO Kokořínsko o Máchův kraj?

Legislativní proces rozšíření CHKO Kokořínsko probíhá standardním způsobem. Zatím vše nasvědčuje tomu, že návrh nařízení vlády, kterým se CHKO vyhlašuje, bude přijat v průběhu příštího roku.

Už několik let se mluví o vyhlášce, která by měla zabezpečit lepší ochranu zeleně a zejména stromořadí kolem cest. Kdy začne platit?

Vyhláška bude v krátkém čase předložena do meziresortního připomínkového řízení a předpokládám, že bude vydána na podzim letošního roku tak, aby ji bylo možno aplikovat pro následující období vegetačního klidu.

Jak se ochrana přírody promítne do nového programovacího období?

To zatím opravdu nevím. Jak jsem již uvedl, na jednu stranu považuji za špatné, když se z „programových“ peněz financují zákonné povinnosti státní správy. Tím myslím management v chráněných územích, financování lidí z technické asistence, kteří vykonávají i státní správu, a podobně. Na druhé straně již teď při přípravě koncepce, jak nastavit v novém programovacím období strukturu financování, vyvíjíme maximální úsilí, aby prostředky na projekty, které zlepší naše životní prostředí, byly v dostatečném objemu.

Navzdory názvu dosavadní podoba agroenvironmentálních programů zatím nedostatečně napomáhala ochraně přírody. Chystá vaše ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství nějakou změnu i s ohledem na úsporná opatření?

S Ministerstvem zemědělství velmi intenzivně spolupracujeme na přípravě podoby agroenvironmentálních programů na příští programovací období. Snažíme se je podpořit a musím říci, že v resortu MZe pro to nacházím u kolegů náměstků pochopení. Tyto programové zdroje by měly být zacíleny na takové způsoby hospodaření, které jsou k přírodě vstřícné a zlepšují její stav, jenž v intenzivně obhospodařovaných částech naší republiky není vůbec dobrý.

Ještě odlehčující dotaz na závěr: V popisu práce máte i ochranu druhů ohrožených zvířat a rostlin. Jaká je vaše nejoblíbenější tuzemská rostlina a jaké zvíře?

To je stejná otázka, jako kdybyste se mne zeptala, které se svých tří dětí mám nejraději. Příroda mne fascinuje jako celek, kde jeden druh není lepší nebo horší, každý má svoji nezastupitelnou úlohu, které se, v některých případech, stále ještě snažíme porozumět. Obecně se lidem asi více líbí mořský orel kroužící nad labským kaňonem než krtonožka. Nicméně z říše flóry se mi líbí jedle a z říše fauny mám oblíbeného rysa.

Děkuji za rozhovor

Ptala se Karolína Šůlová