V současné moderní společnosti jsme svědky toho, jak člověk ztrácí sounáležitost s okolní přírodou a krajinou a mnohdy ji vnímá zejména z produkčního pohledu. Přitom mu unikají nejen aspekty přírodovědné, ale i další skutečnosti. Příroda a krajina jsou nositeli národní identity, historické paměti atd. Jsou prostě dědictvím předků a naší povinností by měla být jejich ochrana. Netýká se to pouze přírodně cenných území, která jsou zákonně chráněna, ale i zemědělské krajiny.V současné moderní společnosti jsme svědky toho, jak člověk ztrácí sounáležitost s okolní přírodou a krajinou a mnohdy ji vnímá zejména z produkčního pohledu. Přitom mu unikají nejen aspekty přírodovědné, ale i další skutečnosti. Příroda a krajina jsou nositeli národní identity, historické paměti atd. Jsou prostě dědictvím předků a naší povinností by měla být jejich ochrana. Netýká se to pouze přírodně cenných území, která jsou zákonně chráněna, ale i zemědělské krajiny.
Štefka L.: The Moravský kras/Moravian Karst Protected Landscape Area Fifty-five Years Old
The Moravský kras/Moravian Karst is the most important karst area in the Czech Republic. Since 1956, it has been a Protected Landscape Area (PLA), covering 92 km2. Unique wildlife features as well as numerous archaeological, palaeontological and cultural monuments can be found there.
Mělké, teplé a čisté moře s korálovými útesy. Tento pohled se otevírá turistům pod hladinou Rudého moře v Egyptě. I takto si lze představit oblast dnešního Moravského krasu před 360 miliony lety. V devonském moři jižně od rovníku se utvářely jeho základy. Desítky milionů let klesaly na dno schránky mořských živočichů, aby se za dlouhé období přetvořily ve vápence, které známe dnes.
Lamačová V. et al.: Norwegian Funds Contribution to Endangered Species Action Plans/Recovery Programmes
Due to limited national funds available for developing and implementing endangered species action plans/recovery programmes, the Ministry of the Environment of the Czech Republic (MoE CR) tried to raise funds from the European Economic Area/Norwegian Financial Mechanism. For that purpose, a comprehensive project entitled “Action Plans/Recovery Programmes for Specially Protected Species” had been drafted.
Pro ochranu nejohroženějších živočišných a rostlinných druhů jsou v České republice připravovány záchranné programy. Jedná se o dočasné projekty, které se kombinací různých typů opatření snaží dosáhnout zvýšení populace dotčených druhů nad úroveň ohrožení vyhynutím. Programy kombinují ochranu ex situ (např. záchranné chovy a kultivace) s ochranou in situ, jejímž základem je ochrana biotopu příslušného druhu.
Pešout P.: Co-operation between Nature Conservation and Monument Care “Rediscovered“
Nature conservation and landscape protection and cultural monument care have had a long and joint tradition in what is now the Czech Republic, having been lasting since the early 19th century. In 1991, both the sectors had been splitted: it resulted in different approaches both in their policies and in practice.
Ochrana přírody a krajiny a ochrana kulturních památek má v České republice nejen dlouhou, ale i společnou tradici. V posledních dvaceti letech však, zjevně i v důsledku institucionálního rozdělení státní památkové péče a státní ochrany přírody, dochází k nedostatečné vzájemné informovanosti a v některých lokalitách i k názorovým střetům. Ve snaze těmto problémům předcházet a spolupracovat při zachování a rozvoji našeho přírodního a kulturního dědictví uzavřely Národní památkový ústav a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v roce 2011 smlouvu o vzájemné spolupráci.
Havelková S.: Question Marks on Felling Woody Plants
Although decision-making on permitting felling woody plants growing outside the forest is one of the most frequent administrative acts issued by the State Nature Conservancy authorities, some questions have not been clear yet. The basic condition under which felling can be permitted is presence of serious reasons as well as assessment of functional and aesthetical importance of the particular woody plant.
Rozhodnutí o povolování kácení dřevin podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny je nepochybně tím nejčastějším správním aktem, který orgány ochrany přírody vydávají. Přesto i zde se v praktické aplikaci zákona vyskytují některé sporné otázky. Závažnými důvody pro povolení kácení spolu s vyhodnocením funkčního a estetického významu dřevin se v posledním období rovněž opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud. Tyto judikáty však vyvolaly některé další otázky týkajících se zejména povolování kácení dřevin pro výstavbu.
