Královédvorská zoo se na podzim roku 2008 rozhodla vyvézt několik jedinců severního poddruhu nosorožce tuponosého do Afriky. Tento záměr, který se týká pěti nosorožců z celkových osmi chovaných v lidské péči, má však z řad odborné veřejnosti své zastánce i odpůrce. Především kvůli názorové neshodě mezi odborníky a celkové náročnosti projektu byla situace kolem chystaného přesunu zvířat několikrát medializována (např. ČT: pořad Nedej se, vysílaný 5. 9. 2008 a 11. 2. 2009, Ekolist: článek Nosorožci na hraně zániku – Zoo Dvůr Králové chce svoje nejvzácnější zvířata převézt do Afriky 7. 10. 2008).

Autoři si kladou za cíl seznámit čtenáře s novým institutem v rámci stavebního zákona, jehož účelem je standardizace a povinnost poskytování relevantních informací odpovědnými subjekty jako podkladů pro tvorbu územně-plánovací dokumentace (ÚPD). Důraz je kladen na výčet informací poskytovaných v rámci ochrany přírody, které se tak stávají nedílnou součástí ÚPD, a problémy při plnění této povinnosti ze strany poskytovatele.

Celoevropská konference o přírodních a přírodě blízkých oblastech (Editorial Petra Rotha v Ochraně přírody 3/09), která se konala  ve dnech 27.–28. května 2009 v Praze, ukázala mj. velmi rozdílné vnímání pojmu wilderness – divočina. V Evropě v podstatě neexistuje jasná a závazně přijímaná definice, což je způsobeno rozdílným historickým vývojem jednotlivých částí kontinentu. Zatímco zástupci střední a východní Evropy chápou pod pojmem „divočina, panenská příroda“ (tzv. pristine areas) vskutku původní pralesy nebo lidskou rukou viditelně neovlivněná území, představitelé zemí západní Evropy mají zažitou představu, že divočinou mohou být i oblasti lidmi již přeměněné nebo zničené, v nichž se však člověk rozhodl znovu nastartovat základní přirozené procesy (tzv. restoration areas).

CITES neboli Úmluva o mezinárodním obchodě ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin byla podepsána 3. března 1973 ve Washingtonu, v platnost vstoupila 1. července 1975. Jejím podpisem byla završena dlouholetá snaha mezinárodního společenství o regulaci sílícího tlaku mezinárodního obchodu na přírodní populace některých druhů rostlin a živočichů. Dosud k ní přistoupilo 175 zemí světa, a jedná se tak o jednu z největších globálních úmluv vůbec.

V posledních letech můžeme být svědky stále častějších nálezů zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta), známého též jako skvrnitého či pod starším názvem běloskvrnce tečkovaného, vrubounovitého brouka z podčeledi zlatohlávků (Scarabaeidae: Cetoniinae) v rozmanitých stanovištích naší kulturní krajiny.