Právo v ochraně přírody

Ochrana přírody 2/2017 — 1. 5. 2017 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf

Novinky v  CITES po 17. konferenci smluvních stran v JAR

Autor: Jindřiška Jelínková

Pomůže CITES žakovi?
Za hlavní ochranářský úspěch konference lze označit přeřazení papouška žaka šedého (Psittacus erithacus) z přílohy CITES II do přílohy CITES I.

Žako šedý je nyní nejpřísněji chráněn v příloze CITES I. Foto Milan Bartl

V příloze I jsou zařazeny druhy ohrožené vyhubením, s nimiž je mezinárodní obchod zakázán; naopak příloha CITES II zahrnuje druhy, kterým by mohlo hrozit vyhubení, pokud by mezinárodní obchod s nimi nebyl regulován. V případě žaka bylo konstatováno, že zařazení tohoto druhu v CITES II jednoznačně selhalo, jelikož mezinárodní obchod dovedl druh na samý pokraj vyhubení ve volné přírodě. Nejedná se ale pouze o obchod legální, ale v tomto případě bují především obchod nelegální, který se společně s ubýváním přirozeného prostředí (lesy rovníkové Afriky) na poklesu početností populací žaka podepsal nejvýrazněji. Násilné a drastické techniky získávání jedinců z volné přírody, v jejichž důsledku dochází k vysoké úmrtnosti jedinců už po odchytu a před vlastním transportem a také v jeho  průběhu (30–90 %), zůstávají hlavním důvodem neudržitelného odběru jedinců z volné přírody. Druh mnohde zcela vymizel, nebo se vyskytuje jen lokálně ve velmi malých počtech.

Čísla hovoří jednoznačně: ve volné přírodě došlo k poklesu početnosti žaka šedého za tři generace (46,5 roku) o 50 % (v Ghaně o 90 %, také v Beninu je extrémně vzácný či místně vyhubený, dále v Burundi, Guineji, Guineji–Bissau, Keni, Rwandě, Tanzanii a Togu).

Od roku 1975 do 2014 bylo z volné přírody vyvezeno přes 1,3 milionu jedinců: druh se tak stal nejvíce obchodovaným ptákem z příloh CITES. Na 800 měsíčně vyvezených exemplářů připadá ve skutečnosti až 1500 odchycených jedinců. Společně s přeřazením do CITES I byla schválena řada opatření, která musí areálové státy podniknout, aby se zamezilo ničení žakem upřednostňovaných biotopů a obchodu s jedinci z volné přírody. Nezbývá než doufat, že celosvětový zákaz obchodu s jedinci žaků šedých z volné přírody pomůže zastavit rapidní úbytek druhu v jejich domovině. Administrativní zátěž, kterou to přinese chovatelům a úřadům v ČR s nástupem povinné registrace exemplářů a vydáváním výjimek ze zákazu obchodních činností, vnímáme jako logický následek přísné ochrany druhu ve volné přírodě.

Málo známí, o to více ohrožení
Dalším významným úspěchem jednání v Jihoafrické republice bylo přeřazení osmi druhů afrických a asijských luskounů (Manis spp.) do CITES I. Luskouni jsou zejména na asijském trhu vysoce žádaní pro štítky, kterými je kryto jejich tělo. V tradiční asijské medicíně se těmto štítkům připisuje léčivý účinek a také maso luskounů představuje tradiční vyhlášenou pochoutku. Jedná se o úzké potravní specialisty živící se mravenci a termity, a také z toho důvodu je jejich chov v lidské péči velmi náročný, odchovy v zajetí se nedaří ani zkušeným zoologickým zahradám. Populace ve volné přírodě byly vypleněny i přesto, že na vývoz jedinců z volné přírody byly od roku 2000, kdy byli luskouni v CITES II, stanoveny nulové vývozní kvóty.

A co moře?
Úspěch zaznamenala ochrana přírody i u mořských druhů. Do CITES II byl zařazen žralok hedvábný (Carcharhinus falciformis), všichni žraloci z rodu liškoun (Alopias spp.) a manty (Mobula spp.). U žraloků byl vyjednán roční odklad vstupu jejich zařazení do CITES II v platnost, u mant šlo o půlroční posun. V příloze CITES II se nově ocitli také zástupci rodu Nautilus spp., známí hlavonožci loděnky, jejichž schrány jsou oblíbeným suvenýrem.

Tři savci a EU
Smluvní strany CITES zamítly snahu Svazijska o umožnění legálního mezinárodního obchodu s nosorožčí rohovinou, kdy nebyl odhlasován požadavek na povolení obchodu s rohovinou nosorožce tuponosého jižního (Ceratotherium simum simum). Svazijsko navrhovalo povolení prodeje limitovaného objemu rohoviny licencovaným obchodníkům do Asie k nasycení poptávky po rozích jako komodity pro tradiční asijskou medicínu a pro výrobu ozdobných předmětů. Rohovina by měla pocházet ze státních zásob (300 kg) a z rohů, které se získávají na nosorožčích farmách (20 kg ročně). Zisk z prodeje rohoviny by byl zpětně investován do ochrany nosorožců ve Svazijsku. Návrh byl široce diskutován, podpořen byl zejména Japonskem, Namibií, JAR, Zimbabwe a Demokratickou republikou Kongo. V hlasování však návrh neprošel, a to zejména proto, že jakékoli povolení mezinárodního obchodu s nosorožčí rohovinou by dále podnítilo nejen v Asii poptávku, k jejímuž nasycení by nemohla postačit ani dosud žijící populace nosorožců.

Na návrh EU a Maroka byl z CITES II do CITES I přeřazen magot (Macaca sylvanus), který se vyskytuje izolovaně v Maroku a Alžírsku a je již zcela vyhuben v Tunisku. Jedná se o nejběžněji zabavovaný druh savce v EU z důvodu nelegálního nakládání, a to i přesto, že od roku 1997 platí zákaz dovozu zmiňovaného primáta z Alžírska a Maroka do zemí EU. Zejména mláďata jsou v EU vyhledávána jako domácí mazlíčci.

Za významný počin schválený konferencí považujeme zařazení kozorožce kavkazského (Capra caucasica) do CITES II. Jedná se totiž o návrh, s nimž přišla delegace  ČR a který připravila AOPK ČR a Zoo Olomouc. Návrh předkládala EU společně s Gruzií jako jedním z areálových států. Druh čelí velkému tlaku ze strany trofejových lovců a zejména početnost západokavkazského poddruhu Capra caucasica caucasica je velmi nízká.

Skupinka kozorožců kavkazských (Capra caucasica caucasica) v Zoo
Olomouc. Foto Milan Kořínek

Za poslední tři generace se snížila o více než o polovinu. Původně bylo usilováno o ustavení nulových vývozních kvót na poddruh Capra caucasica caucasica, kterého ve volné přírodě přežívá už jen 5000 jedinců (v Gruzii již jen 150 zvířat), ale vzhledem k odporu Ruska jako druhé areálové země byl nakonec návrh předložen bez kvót.

Nezapomínejme na dřeviny
Změny v klasifikaci stupně ohrožení nastanou i u dřevin, poskytujících ceněné dřevo. Do přílohy CITES II byly zařazeny všechny druhy rodu Dalbergia (palisandr), kromě druhu Dalbergia nigra, který je již v příloze CITES I. Několik stovek druhů palisandrů se vyskytuje v tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky, Afriky, Madagaskaru a jižní Asie a jejich dřevo zůstává významnou surovinou pro výrobu hudebních nástrojů a nábytku. Protože čerstvé dřevo voní po růžích, prodává se pod obchodním názvem růžové dřevo (rosewood). Do CITES II byly nově zařazeny také tři druhy afrických stromů rodu Guibourtia, který je známý pod názvem bubinga. Rovněž i jeho dřevo se stalo významným obchodním artiklem a poptávka po něm vzrostla za posledních pět let o 300–500  %, a to zejména na čínském trhu. Zařazení do CITES II by mělo významně pomoci regulaci nelegální těžby a mezinárodního obchodu s uvedenými druhy vzácných dřevin.

Znovu sloni a lvi
Menšího úspěchu z pohledu ochrany přírody se daří dosahovat v regulaci mezinárodního obchodu se  slony africkými (Loxodonta africana). Návrh na přeřazení všech afrických slonů do CITES I neprošel. Fakticky by se jednalo o přeřazení populací z JAR, Zimbabwe, Botswany a Namibie z CITES II do CITES I, protože všechny ostatní africké areálové státy již mají populace slonů začleněny v příloze CITES I. Jelikož početnosti slonů ve zmiňovaných čtyřech státech nemají klesající tendenci, ale naopak rostou či stagnují, nebyla splněna biologická kritéria pro přeřazení těchto populací do nejpřísnější kategorie CITES. Více se problematice ochrany slonů afrických věnuje v jednom z předchozích čísel časopisu  Ochrana přírody, (71, 6, 38–44, 2016).

Vývoz kostí a částí těl lvů z volné přírody bude zakázán.
Foto Archiv AOPK ČR

Velmi sledovaným byl také návrh na zařazení všech populací afrických lvů (Panthera leo) do CITES I. Na africkém kontinentu došlo v letech 1993–2014 k poklesu početnosti uvedené šelmy o 43  % a nepříznivý trend nadále pokračuje; lev obývá již jen 8  % ze svého původního areálu. Západoafrická populace je odhadována jen na 400 jedinců; lev byl zcela vyhuben ve 12 afrických zemích. V posledních letech nastupuje nový trend v poptávce po lvech. Jejich kosti a části těl se ve velkém využívají v tradiční asijské medicíně jako náhražka tygřích kostí. Jelikož tygrů je nedostatek, jsou často jejich kosti nahrazovány lvími.

Návrh na zařazení všech populací slonů afrických do CITES I neprošel.
Sloni afričtí v Národním parku Pilanesberg (JAR). Foto Jindřiška Jelínková

Na konferenci nedošlo k prosazení přísnější ochrany pro lvy, avšak bylo dohodnuto, že vývoz kostí a částí těl lvů původem z volné přírody bude zakázán. S ohledem na velké množství farem, které chovají lvy v zajetí, by měla každá země, která obchoduje s částmi těl lvů, stanovit roční kvótu na kosti lvů pocházejících z odchovu. Tak by se mělo zamezit obchodování s kostmi z volně žijících lvů, jakkoli se toto opatření může zdát na zpřísnění režimu ochrany lvů slabé (viz Ochrana přírody, 71, 5, 42–48, 2016).

Sokol stěhovavý zůstává v celém svém přirozeném
areálu výskytu zařazený v příloze CITES I.
Foto Milan Kořínek

Sokol stěhovavý – ikona druhové ochrany
Zmírnění mezinárodní ochrany představoval návrh Kanady na přeřazení sokola stěhovavého (Falco peregrinus) z CITES I do mírnějšího režimu CITES II.

Populace sokola ve volné přírodě již nesplňuje kritéria pro zařazení v CITES I, neboť došlo k její stabilizaci. Od roku 2015 je zmiňovaný ptačí predátor klasifikován mezinárodní unií ochrany přírody jako druh málo dotčený. Ačkoli naprostá většina mezinárodního obchodu (85 %) se uskutečňuje se sokoly odchovanými v lidské péči, popřípadě s jejich kříženci s rarohy (raroh velký Falco cherrug, popř. raroh lovecký Falco rusticolus), nelze předem odhadnout, jaký by mělo zmírnění mezinárodní regulace obchodování se sokoly stěhovavými dopad na volně žijící populace zejména v některých asijských zemích, kde nejsou dostatečně nastavena kontrolní opatření a postupy zamezující využívání volně žijících jedinců pro komerční účely. Několik zemí tuto pochybnost na konferenci zmínilo a debatovalo se i o možnosti přeřadit do CITES II jen populace v USA a Kanadě. Kanada však odmítla svůj návrh upravit, hlasovalo se tedy o přeřazení druhu v celém areálu výskytu do CITES II a návrh neprošel. Sokol stěhovavý tak zůstává zařazen v příloze I.

A nakonec plazi
Chovatelské veřejnosti v ČR se může dotknout také zařazení gekona modrého (Lygodactylus williamsi) do přílohy CITES I. Jedná se o endemit Tanzanie, s nímž se hojně obchoduje na evropském a americkém trhu, a to i přesto, že se vyskytuje zejména v chráněných územích. Je odhadováno, že mezi lety 2004–2009 bylo pro obchod s domácími mazlíčky odebráno 15 % celkové populace. Druh byl kategorizován jako kriticky ohrožený podle Červeného seznamu IUCN a kromě mezinárodního obchodu mu neprospívá ani ničení stanovišť nelegálním odlesňováním, těžbou dřeva a vypalováním. Skutečnost, že byl druh zařazen do CITES I, bude pro české chovatele znamenat také povinnost registrovat chované jedince, přičemž pro účely jejich prodeje v EU bude nutné žádat o výjimku ze zákazu obchodních činností. S těmito administrativními úkony je spojena také povinnost každý exemplář nezaměnitelně označit.

Gekon modrý, endemický druh Tanzanie – nově v CITES I. Foto Milan Kořínek

Podobná situace nastala u krokodýlovce čínského (Shinisaurus crocodilurus), který byl přeřazen z CITES II do CITES I. Druh se vyskytuje v Číně a Vietnamu a rovněž v jeho případě jej ohrožuje poptávka pro chov v lidské péči. V kombinaci s rozpadem, ničením a ztrátou přírodních stanovišť, skutečností, že druh je sedentární s minimální migrační schopností, pozdní pohlavní dospělostí, konference odsouhlasila přeřazení druhu do CITES I. Podle některých prognóz zmizí do roku 2100 všechna přirozená stanoviště druhu v Číně, pokud nenastane prudká změna a nedojde k zákazu mezinárodního obchodu v kombinaci se zastavením ničení jeho biotopů. Zbytková populace ve volné přírodě je odhadována na 1050 jedinců.

Krokodýlovec čínský – očekává se ztráta všech jeho přírodních biotopů
v Číně do roku 2100. Foto Milan Kořínek

Do CITES I byl zařazen také vietnamský endemit gekon Cnemaspis psychedelica, u něhož byl od roku 2013 zaznamenán významný nárůst mezinárodního obchodu zejména v Rusku a EU. Areál tohoto druhu představuje již jen5–6 km² a ve volné přírodě zbývá posledních 600 jedinců. V důsledku nízké početnosti se druh jen velmi pomalu vzpamatovává z nadměrného sběru jedinců. Do CITES I již nyní patří také 5 druhů rodu Abronia spp. a dalších 5 druhů bylo zařazeno do CITES II se stanovenými nulovými kvótami pro vývoz jedinců z volné přírody. Jedná se o rod, jehož zástupci se vyskytují v chladných horských lesích v Mexiku, Guatemale, Hondurasu, Salvadoru a jsou likvidováni sběrem pro obchod s terarijními zvířaty. Mezi jmenovanými zeměmi, kde jsou druhy nabízeny k prodeji, byla jmenována i Česká republika. Další čeledí, ve spojitosti s níž byla zmíněna Česká republika, je čeleď varanovcovití (Lanthanotidae). Zástupci této skupiny žijí v Indonésii a Malajsii a jsou vysoce poptávaní pro obchod s terarijními zvířaty převážně v Evropě, kde jsou také v hojných počtech nabízeni ke koupi. Konference nakonec odsouhlasila zařazení varanovcovitých do CITES II s nulovými vývozními kvótami pro jedince z volné přírody.

Změny již platí
Veškeré změny v přílohách CITES odsouhlasené Konferencí smluvních stran vstoupily celosvětově v platnost 2. ledna 2017. Pro členské země Evropské unie tyto změny platí od 4. února 2017 s platností nařízení Komise (EU) 2017/160. Změny v přílohách CITES, resp. nové seznamy, lze nalézt na webu Úmluvy CITES (www.cites.org) jako přílohu Notifikace 2016/068.